Podle Marka Zuckerberga jste si z něj ale možná vzali špatné ponaučení.
V nedávné epizodě pořadu „Lex Fridman Podcast“, který moderuje počítačový vědec z MIT Lex Fridman, Zuckerberg řekl, že jeho původní schopnost založit Facebook v roce 2004 nebyla způsobena tím, že by opustil vysokou školu nebo se vzdal jakýchkoli jiných zájmů. Podle generálního ředitele společnosti Meta to bylo spíše díky osobním kontaktům, které navázal ještě na škole.
Zuckerberg řekl, že to, s kým trávíte čas na vysoké škole, je „nejdůležitější rozhodnutí“, které může student na škole učinit. „Stáváte se lidmi, kterými se obklopujete,“ vysvětlil. „Myslím, že lidé jsou pravděpodobně obecně příliš zaměřeni na objektivitu a možná se dostatečně nesoustředí na kontakty a lidi, se kterými si v podstatě budují vztahy.“
Zuckerberg se se svými spoluzakladateli Facebooku – Eduardem Saverinem, Dustinem Moskovitzem, Chrisem Hughesem a Andrewem McCollumem – seznámil v době, kdy tato pětice studovala na Harvardově univerzitě na počátku roku 2000. Jejich firma později způsobila revoluci v sociálních médiích a stala se jednou z největších společností na světě. V pátek odpoledne měla Meta tržní kapitalizaci 582,58 miliardy dolarů.
Skupina se nakonec neslavně rozpadla, což je podrobně popsáno ve filmu „The Social Network“ z roku 2010. Zuckerberg však v podcastu uvedl, že se i dnes snaží upřednostňovat vztahy před cíli. To se týká zejména najímání zaměstnanců, řekl: Když hodnotí kandidáta na zaměstnání, představuje si, jaké by to bylo pro něj pracovat, místo aby byl jeho šéfem.
Zdroj: unsplash.com
„Přijmu někoho, kdo pro mě bude pracovat, jen když si dokážu představit, že bych pro něj pracoval,“ řekl.
Podle Zuckerberga tato strategie vytváří pracovní prostředí, které je soudržnější i produktivnější. Pokud pracujete s lidmi, kteří sdílejí vaše hodnoty na lidské úrovni, je pravděpodobnější, že společně hladce dosáhnete svých pracovních cílů. Podle něj jde o nalezení osobní kompatibility, ne nepodobné „výběru přátel nebo partnera“.
Upřednostňování vztahů před cíli by také mohlo pomoci vysvětlit několik Zuckerbergových kontroverznějších rozhodnutí v čele společnosti Meta. Například v uniklém memorandu z roku 2016, které poprvé zveřejnil server Hacker News, Zuckerberg obhajoval tehdejšího člena představenstva Petera Thiela, významného sponzora prezidentské kampaně Donalda Trumpa v roce 2016.
Zuckerberg napsal, že udržení Thiela v představenstvu je důležitější než jakákoli domnělá odezva, kterou by společnost mohla obdržet, a argumentoval, že Facebook „nemůže vytvořit kulturu, která říká, že jí záleží na rozmanitosti, a pak vyloučí téměř polovinu země, protože podporuje politického kandidáta“.
Tento krok mohl mít následky. Mnozí Zuckerbergovi kritici se domnívají, že jeho loajalita k Thielovi, prvnímu investorovi Facebooku, mohla ovlivnit způsob, jakým Facebook monitoroval – nebo ignoroval – dezinformace na platformě sociálních médií před volbami v letech 2016 a 2020.
V roce 2019 odhalilo vyšetřování deníku Wall Street Journal, že Thiel patřil k těm, kteří na Zuckerberga tlačili, aby na své platformě neprověřoval politické reklamy. V témže roce společnost opustili tři dlouholetí členové správní rady. Demokratičtí i republikánští zákonodárci od té doby kritizovali, jak Facebook spravuje obsah na své platformě.
Zdroj: unsplash.com
Většina lidí zná příběh vzniku Facebooku na koleji. Podle Marka Zuckerberga jste si z něj ale možná vzali špatné ponaučení.
V nedávné epizodě pořadu "Lex Fridman Podcast", který moderuje počítačový vědec z MIT Lex Fridman, Zuckerberg řekl, že jeho původní schopnost založit Facebook v roce 2004 nebyla způsobena tím, že by opustil vysokou školu nebo se vzdal jakýchkoli jiných zájmů. Podle generálního ředitele společnosti Meta to bylo spíše díky osobním kontaktům, které navázal ještě na škole.
Zuckerberg řekl, že to, s kým trávíte čas na vysoké škole, je "nejdůležitější rozhodnutí", které může student na škole učinit. "Stáváte se lidmi, kterými se obklopujete," vysvětlil. "Myslím, že lidé jsou pravděpodobně obecně příliš zaměřeni na objektivitu a možná se dostatečně nesoustředí na kontakty a lidi, se kterými si v podstatě budují vztahy."
Zuckerberg se se svými spoluzakladateli Facebooku - Eduardem Saverinem, Dustinem Moskovitzem, Chrisem Hughesem a Andrewem McCollumem - seznámil v době, kdy tato pětice studovala na Harvardově univerzitě na počátku roku 2000. Jejich firma později způsobila revoluci v sociálních médiích a stala se jednou z největších společností na světě. V pátek odpoledne měla Meta tržní kapitalizaci 582,58 miliardy dolarů.
Skupina se nakonec neslavně rozpadla, což je podrobně popsáno ve filmu "The Social Network" z roku 2010. Zuckerberg však v podcastu uvedl, že se i dnes snaží upřednostňovat vztahy před cíli. To se týká zejména najímání zaměstnanců, řekl: Když hodnotí kandidáta na zaměstnání, představuje si, jaké by to bylo pro něj pracovat, místo aby byl jeho šéfem.
Zdroj: unsplash.com
"Přijmu někoho, kdo pro mě bude pracovat, jen když si dokážu představit, že bych pro něj pracoval," řekl.
Podle Zuckerberga tato strategie vytváří pracovní prostředí, které je soudržnější i produktivnější. Pokud pracujete s lidmi, kteří sdílejí vaše hodnoty na lidské úrovni, je pravděpodobnější, že společně hladce dosáhnete svých pracovních cílů. Podle něj jde o nalezení osobní kompatibility, ne nepodobné "výběru přátel nebo partnera".
Upřednostňování vztahů před cíli by také mohlo pomoci vysvětlit několik Zuckerbergových kontroverznějších rozhodnutí v čele společnosti Meta. Například v uniklém memorandu z roku 2016, které poprvé zveřejnil server Hacker News, Zuckerberg obhajoval tehdejšího člena představenstva Petera Thiela, významného sponzora prezidentské kampaně Donalda Trumpa v roce 2016.
Zuckerberg napsal, že udržení Thiela v představenstvu je důležitější než jakákoli domnělá odezva, kterou by společnost mohla obdržet, a argumentoval, že Facebook "nemůže vytvořit kulturu, která říká, že jí záleží na rozmanitosti, a pak vyloučí téměř polovinu země, protože podporuje politického kandidáta".
Tento krok mohl mít následky. Mnozí Zuckerbergovi kritici se domnívají, že jeho loajalita k Thielovi, prvnímu investorovi Facebooku, mohla ovlivnit způsob, jakým Facebook monitoroval - nebo ignoroval - dezinformace na platformě sociálních médií před volbami v letech 2016 a 2020.
V roce 2019 odhalilo vyšetřování deníku Wall Street Journal, že Thiel patřil k těm, kteří na Zuckerberga tlačili, aby na své platformě neprověřoval politické reklamy. V témže roce společnost opustili tři dlouholetí členové správní rady. Demokratičtí i republikánští zákonodárci od té doby kritizovali, jak Facebook spravuje obsah na své platformě.
Zdroj: unsplash.com
