Prudký nárůst poptávky po elektřině přiměl státy včetně Paňdžábu a Uttarpradéše na severu a Ándhrapradéše na jihu k přerušení dodávek. Přerušení dodávek, které na některých místech trvá až osm hodin, nutí zákazníky buď snášet horko, nebo hledat dražší náhradní zdroje.
Přestože výpadky nejsou v Indii neobvyklé, letošní situace ukazuje zejména na „hrozící energetickou krizi“, uvedl Shailendra Dubey, předseda sdružení All India Power Engineers Federation, které se zabývá ochranou práv.
Výpadky elektřiny způsobené nedostatkem uhlí – fosilního paliva, které se podílí na výrobě elektřiny v Indii ze 70 % – hrozí ochromením ekonomiky v hodnotě 2,7 bilionu dolarů, která se snaží nastartovat všechny své motory poté, co se dostala z rekordního poklesu způsobeného pandemií. Rozdmýchávají také inflaci v době, kdy se politici snaží omezit prudký růst cen energií, který podporuje ruská válka na Ukrajině.
Malé i velké podniky, včetně výrobců kovů, slitin a cementu, musí v podmínkách napjaté situace na domácím i světovém trhu vynakládat více prostředků na energie. Přetrvávající nedostatek uhlí by mohl zatížit průmyslovou výrobu v zemi a stát se dalším „stagflačním šokem“, uvádí Nomura Holdings Inc.
„Příčinou jsou jak faktory na straně poptávky, tak na straně nabídky,“ napsali 19. dubna ve výzkumné zprávě ekonomové japonské banky pod vedením Sonal Varmy. „Poptávka po elektřině vystřelila vzhůru v důsledku znovuotevření a s tím, jak země směřuje k vrcholu letní sezóny, ale nabídka byla narušena kvůli snížené dostupnosti železničního hrabla pro přepravu uhlí a nižšímu dovozu uhlí.“
Indie usiluje o návrat k celoročnímu růstu poté, co se hrubý domácí produkt v roce do března 2021 snížil o 6,6 %. Celková inflace však v březnu vzrostla na sedmnáctiměsíční maximum a překonala 6% cíl centrální banky, což představuje překážku.
Zatímco oživení ekonomiky a oživení průmyslové výroby způsobují prudký nárůst poptávky, k nárůstu přispívá i vlna veder.
Teploty v mnoha částech země nadále prudce stoupají, což přimělo meteorologickou službu vydat varování před vlnou veder. Podle indického meteorologického oddělení bylo 20. dubna v hlavním městě Dillí 42,6 stupňů Celsia, což byl nejteplejší den za posledních pět let. Celostátní průměr dosáhl v březnu téměř 33 stupňů, což je nejvyšší zaznamenaná hodnota od roku 1901, kdy úřady začaly tyto údaje shromažďovat.
Podle Atula Ganatry, prezidenta indické asociace pro bavlnu, výpadky elektřiny narušily provoz některých textilních továren v západní a jižní části země, protože vysoká cena bavlny jim brání v tom, aby vynakládaly prostředky na drahé generátory poháněné naftou a jiné alternativy. To podle něj drasticky sníží spotřebu bavlny.
Atul Singh, který provozuje prodejnu a opravnu automobilů ve východním státě Bihár, uvedl, že časté výpadky proudu a používání nafty snižují jeho marže. Jeho firma utrácí více za naftu než za elektřinu, řekl Singh.
Ušetřeni nebyli ani zemědělci. Mohit Sharma uvedl, že má problémy se zavlažováním svých kukuřičných polí v Uttarpradéši. „Nedostáváme elektřinu ani přes den, ani v noci,“ řekl Sharma telefonicky. „Děti se večer nemohou učit a my si nemůžeme v noci ani odpočinout.“
Zásoby uhlí v indických elektrárnách se v poslední době zmenšují především kvůli nižší domácí produkci, omezením v dopravě kvůli omezenému počtu železničních vagonů a snížení dovozu v důsledku vysokých sazeb za námořní přepravu. Údaje ministerstva energetiky ukazují, že k 19. dubnu měli výrobci elektřiny zásoby, které by jim v průměru vystačily na něco málo přes osm dní. Přestože státní společnost Coal India Ltd., která provozuje jedny z největších uhelných dolů v Asii, zvýšila v první polovině tohoto měsíce těžbu o 27 %, uvedla, že nebyla schopna držet krok s „intenzivní poptávkou“.
„Tepelné elektrárny v celé zemi se potýkají s nedostatkem uhlí, protože poptávka po elektřině ve státech vzrostla,“ uvedl ve středečním prohlášení Dubey z All India Power Engineers Federation. „Mnoho z nich není schopno překlenout rozdíl mezi poptávkou a nabídkou kvůli nedostatečným zásobám uhlí v tepelných elektrárnách.“
Pro jistotu je letní uhelná krize již dlouho běžnou záležitostí, a to především kvůli neschopnosti společnosti Coal India zvýšit produkci a špatné infrastruktuře. Když pandemie ochladila průmyslovou výrobu, útlum poptávky dále zpomalil pokrok v navyšování kapacit. V loňském roce se uhelná krize vrátila a odhalila mezery při opětovném otevření ekonomiky, k čemuž přispěly i vysoké ceny dovozu. V září klesly zásoby v elektrárnách na nejnižší úroveň od roku 2017, zatímco výrobci kovů prosili o dodávky.
Podle Debasishe Mishry, partnera společnosti Deloitte Touche Tohmatsu se sídlem v Bombaji, se na obzoru mohou objevit další problémy. S monzunovými dešti za rohem pravděpodobně dojde ke zpomalení produkce a dodávek uhlí v důsledku zaplavení dolů a silnic.
„Závody by měly před monzunovým obdobím hromadit uhlí. To se však neděje,“ řekl Mishra. „Vzhledem k prudkému nárůstu poptávky nás možná čeká uhelná krize horší než loni.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
