Pokud Putin zavře kohoutky s plynem, Evropu čeká prudká ekonomická recese.

Němečtí ekonomové předpovídají, že v případě zastavení dodávek ruského plynu dojde v největší evropské ekonomice k recesi, která by se mohla rozšířit po celém kontinentu. Pět největších německých ekonomických institucí ve své pololetní společné ekonomické prognóze zveřejněné ve středu prudce snížilo své předpovědi hrubého domácího produktu, protože válka na Ukrajině zpomaluje oživení z Covidu-19. RWI v Essenu, DIW v Berlíně, Ifo Institut v Mnichově, IfW v Kielu a IWH v Halle nyní očekávají růst německého HDP o 2,7 % v roce 2022 a o 3,1 % v roce 2023, a to za předpokladu, že nedojde k další eskalaci ekonomické situace v souvislosti s válkou na Ukrajině a budou pokračovat toky plynu z Ruska do Evropy. Dříve instituty předpokládaly růst o 4,8 % v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Evropský parlament vyzvali Evropskou unii k uvalení úplného embarga na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí v souvislosti se zvěrstvy páchanými ruskými silami na civilním obyvatelstvu na Ukrajině. EU plánuje zakázat dovoz ruského uhlí a pracuje na sankcích proti ruské ropě, protože se snaží ostrakizovat Kreml z globální ekonomiky, zatímco ruský prezident Vladimir Putin rovněž při mnoha příležitostech pohrozil přerušením dodávek plynu do Evropy. Očekává se však, že takový krok bude mít pro obě strany neblahé ekonomické důsledky. Podle evropské statistické agentury Německo v roce 2020 nakupovalo 58,9 % zemního plynu z Ruska. Plynovod Nord Stream 2, projekt za 11 miliard dolarů, který měl zdvojnásobit tok plynu mezi Ruskem a Německem, je nyní nevyužívaný a opuštěný. Německo certifikaci plynovodu zcela zastavilo poté, co Rusko oficiálně uznalo dva proruské regiony na východě Ukrajiny, čímž vytvořilo záminku pro následnou invazi. "Pokud by došlo k přerušení dodávek plynu, německá ekonomika by prošla prudkou recesí. Z hlediska hospodářské politiky by pak bylo důležité podpořit tržní výrobní struktury, aniž by se zastavily strukturální změny," uvedl Stefan Kooths, viceprezident a ředitel výzkumu hospodářských cyklů a růstu v Kielském institutu. "Tato změna se urychlí u průmyslových odvětví náročných na plyn i bez bojkotu, protožezávislost na ruských dodávkách, které byly až dosud k dispozici za příznivé ceny, bude tak jako tak rychle překonána." Kooths doporučil vládám, aby se vyhnuly poskytování "špatně cílených transferů" s cílem zmírnit vyšší ceny energií. "Pokud budou takové podpůrné programy rozdávány plošně, povede to k dalšímu zvýšení inflace a oslabení důležitého signalizačního efektu vyšších cen energií. To následně prohloubí problémy nízkopříjmových domácností a zvýší celkové ekonomické náklady," uvedl. V případě přerušení dodávek energie předpovídají nárůst na poválečnou rekordní hodnotu 7,3 %. Předpokládané tempo 2,8 % v příštím roce zůstane rovněž vysoko nad průměrem od sjednocení a v případě zablokování dodávek energie by se zvýšilo na 5 %, uvádí se ve zprávě. "Šokové vlny způsobené válkou na Ukrajině zatěžují hospodářskou aktivitu jak na straně nabídky, tak na straně poptávky," uvedl Kooths. "Vládní stimulační balíčky během pandemie již měly inflační efekt. Rostoucí ceny kritických energetických komodit po ruské invazi dále podporují tlak na růst cen."