Německo varuje EU, aby počítala s ekonomickými náklady na ruské ropné embargo

Brusel zvažuje další sankce, zatímco berlínský ministr hospodářství varuje, že spotřebitelé pocítí zátěž. Německo varovalo, že spotřebitelé v EU by se měli připravit na velký ekonomický úder a vyšší ceny energií, protože Berlín uvedl, že je ochoten podpořit embargo na ruskou ropu, aby potrestal Moskvu za její válku na Ukrajině. Evropa je připravena nést zátěž spojenou s omezením spotřeby ruské ropy, uvedl Robert Habeck, německý ministr hospodářství a náměstek kancléře. Dodal však, že tento krok by měl být řádně připraven a měl by zohlednit vysokou závislost některých zemí EU na ruských dodávkách. "Poškodíme sami sebe, to je jasné," řekl před mimořádným zasedáním ministrů energetiky EU, kteří jednají o embargu na ruskou ropu. "Je nemyslitelné, aby sankce neměly důsledky pro naši vlastní ekonomiku a pro ceny v našich zemích," dodal. "My jako Evropané jsme připraveni nést [ekonomickou zátěž], abychom pomohli Ukrajině. Ale není možné, aby nás to něco nestálo." Podle Habecka je důležité, aby Evropa nebyla "postavena před ekonomicky nezvládnutelné scénáře". Německo učinilo "velký pokrok" při hledání alternativ k ruskému uhlí a ropě, "ale ostatní země mohou potřebovat více času". Ministři energetiky EU se v pondělí sešli, aby projednali očekávaný šestý balíček sankcí proti Rusku, který Brusel připravuje. Podle diplomatů bude zahrnovat postupně zaváděné ropné embargo, které má plně vstoupit v platnost do konce roku. Velvyslanci EU, kteří se sejdou ve středu, by museli s případným plánem Komise jednomyslně souhlasit, aby mohl vstoupit v platnost. Členské státy jsou v názoru na zákaz ruské ropy stále rozděleny. Maďarsko uvedlo, že dohodu zablokuje, pokud nebude mít zajištěny dodávky odjinud. Maďarsko a Slovensko mají infrastrukturu vybudovanou pro zpracování ruské ropy a bez přístavů mají jen málo alternativních zdrojů. Německo by potřebovalo čas na úpravu vlastní infrastruktury, než by zastavilo veškeré dodávky ruské ropy, uvedl Habeck. Naopak Polsko a pobaltské státy chtějí okamžitý zákaz ruské ropy, zatímco Itálie navrhla cenový strop nebo clo na ruský dovoz. Rusko dodává přibližně čtvrtinu ropy do EU a dvě třetiny do Maďarska. Ministři energetiky se rovněž zabývali rozhodnutím ruské státní plynárenské společnosti Gazprom přerušit dodávky plynu do Polska a Bulharska poté, co obě země odmítly splnit příkaz Kremlu, aby platby hradily v rublech prostřednictvím Gazprombank. Brusel členským státům sdělil, že používání systému zavedeného Moskvou by znamenalo porušení sankcí EU. Několik společností, včetně maďarské Mol, uvedlo, že se požadavku Moskvy podřídí, protože přerušení dodávek by poškodilo ekonomiku. Na tiskové konferenci po skončení zasedání ministrů energetiky Kadri Simson, komisař EU pro energetiku, uvedl, že Brusel v příštích dnech vydá další, podrobnější pokyny k tomu, co společnosti mohou a nemohou dělat, pokud jde o platby Gazpromu. Varovala, že platba v rublech podle postupu stanoveného Ruskem by představovala porušení sankcí EU. Dodala, že rozhodnutí Gazpromu zastavit minulý týden dodávky do Polska a Bulharska bylo "neoprávněným porušením stávajících smluv a varováním, že další na řadě může být kterýkoli členský stát". "Členské státy a společnosti by si neměly dělat iluze, že se v této věci mohou spolehnout na dobrou vůli Gazpromu a ruského režimu," uvedla. Anna Moskwa, polská ministryně pro klima, vyzvala země, aby požadavkům Moskvy nevyhověly. "Apelujeme na země, aby nepodporovaly nařízení (ruského prezidenta Vladimira) Putina. Neměli bychom podporovat Gazprombank. Neměli bychom podporovat ruskou ekonomiku," řekla novinářům před zasedáním a vyzvala k okamžitému zablokování ruské ropy a plynu. Podle ní jsou polské zásobníky plynu naplněny z 80 % a brzy by mohly být zcela nezávislé na ruských dodávkách. Česká republika a Slovensko sdělily FT, že chtějí jasnější pokyny, než se zavážou k nepoužívání kremelského systému. Chtěly mít zaručené dodávky z ostatních zemí EU. Praha a Bratislava rovněž požadují záruky výměnou za podporu ropného embarga. "Neřekneme ne, ale potřebujeme vědět, jaká bude následná solidarita," řekl Karol Galek, státní tajemník slovenského ministerstva hospodářství. "Slovensko je schopno využívat pouze těžkou ropu z Ruska." Přestavba jeho rafinerie, která zásobuje také Rakousko, Českou republiku a Ukrajinu, na lehkou ropu by podle něj trvala čtyři roky a stála by až 250 milionů eur. Jozef Sikela, český ministr průmyslu, uvedl: "V současné době je na trhu více ropy: "Česká republika je připravena embargo podpořit, ale musíme mít jasno ve společných nákupech a spravedlivé distribuci. Bolest by měla být rozdělena rovnoměrně." Habeck připustil, že embargo na ruskou ropu je nejednoznačná zbraň, která by mohla vést k prudkému zvýšení cen energií, z něhož by těžil Kreml. "Při menším prodeji byste měli větší příjmy," řekl.