Ruský prezident v pondělí prohlásil, že navrhované rozšíření NATO nepředstavuje pro Rusko „žádnou přímou hrozbu“, a dodal, že s Finskem ani Švédskem „nemá žádné problémy“.
V projevu v den, kdy Švédsko oficiálně oznámilo svou žádost o členství a zároveň připustilo, že zůstane „zranitelné“, dokud se nepřipojí, Putin varoval, že „rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by z naší strany vyvolalo reakci [ …] založenou na hrozbách, které pro nás vytvářejí“.
Jeho komentáře zřejmě naznačovaly, že Kreml by se s členstvím Finska a Švédska v NATO smířil za předpokladu, že vojenská aliance do těchto dvou zemí nevyšle zbraně nebo vojáky – stejně jako to udělala v pobaltských státech a ve východní Evropě v době před ruskou invazí na Ukrajinu.
Švédsko opakovaně prohlásilo, že si nepřeje vojenské základny NATO na svém území ani umístění jaderných raket. Předpokládá se, že Finsko pravděpodobně nebude chtít ani jedno, ale v neděli uvedlo, že si před svým členstvím nebude klást podmínky.
Putin prohlásil, že rozšiřování NATO je samo o sobě „zcela umělým problémem, protože se vše děje v zájmu USA“.
Dodal: „Problém vznikl v podstatě z ničeho, ale budeme na něj patřičně reagovat.“ Postěžoval si také, že se NATO snaží „kontrolovat a ovlivňovat mezinárodní bezpečnostní situaci v jiných částech světa, a to ne k tomu nejlepšímu“.
Doporučujeme
Gideon Rachman
Rusko dostalo tvrdou lekci o pošetilosti války
Navrhované rozšíření NATO zdůrazňuje, do jaké míry ruská invaze na Ukrajinu změnila geopolitickou mapu Evropy. Pro Putina, který invazi zdůvodňoval tím, že chce zabránit rozšiřování aliance dále na východ, je to významný neúspěch.
Místo toho rozšíření zdvojnásobí hranice aliance s Ruskem a v případě Švédska přeruší dvě století trvající neutralitu.
Samuel Charap, vedoucí politolog z Rand Corporation, uvedl, že Rusko se snaží vytěžit maximum ze situace, kterou nemá pod kontrolou, tím, že vytyčuje podobnou hranici jako omezení členství Norska v NATO během studené války.
„Nejsou v pozici, kdy by mohli vést druhou válku,“ řekl Charap. „Okupovat a napadnout Finsko je přitažené za vlasy. Signalizují, že nehodlají udělat víc než stanovit podmínky.“
Taťjana Stanovajová, zakladatelka ruské politické poradenské společnosti R. Politik, uvedla, že Putinovy komentáře ukazují, že v NATO vidí spíše hrozbu pro tradiční nadvládu Ruska nad jeho bývalým impériem než strategický vojenský problém.
„NATO tedy může existovat na západě, ale ne na našem dvorku. Ukrajina, Gruzie a Moldavsko jsou historicky naším zadním dvorem,“ napsala v aplikaci pro zasílání zpráv Telegram.
Švédsko a Finsko zašlou své přihlášky do NATO ještě tento týden.
Švédská premiérka Magdalena Anderssonová v pondělí oficiálně oznámila kandidaturu své země na členství spolu s lídrem středopravicové opozice Ulfem Kristerssonem na znamení jednoty před zářijovými parlamentními volbami.
„Švédsko bude během vyřizování naší přihlášky ve zranitelné pozici,“ uvedla Anderssonová.
Pro Finsko i Švédsko může období mezi podáním žádosti a skutečným členstvím trvat čtyři až dvanáct měsíců. Zatímco však Finsko uvedlo, že je klidné a připravené na vše, co mu Rusko může předhodit, Švédsko uvedlo, že se obává možných kybernetických a hybridních útoků.
Norský premiér Jonas Gahr Støre a dánská premiérka Mette Frederiksenová dodali, že přijdou Finsku nebo Švédsku na pomoc, pokud by na ně bylo zaútočeno dříve, než se na ně bude vztahovat závazek kolektivní obrany podle článku 5 NATO.
Velká Británie rovněž slíbila, že Švédsku a Finsku přijde na pomoc, a to i s vojenskými prostředky, pokud budou napadeny a požádají o pomoc.
Jacob Wallenberg, přední švédský průmyslník, se v pondělí stal nejvýznamnější osobností podnikatelské sféry v zemi, která se vyslovila pro členství v NATO, když řekl, že vstup do NATO by byl „pozitivní“ a že je důležité, aby se tak stalo společně s Finskem.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
