Světové ekonomické fórum: Důvodů k obavám pro vedoucí pracovníky přibývá

Válka na Ukrajině, bující inflace a nyní i celosvětová potravinová krize. Pokud účastníci letošního Světového ekonomického fóra přijeli do Davosu s obavami, odjížděli jen s malou útěchou. Zatímco se hosté první osobní konference WEF po dvou letech připravují na cestu domů, činí tak se stále většími obavami z ekonomických dopadů ruské invaze a ze známek toho, že konflikt bude trvat déle, než si původně představovali. Zatímco politici, manažeři a investoři hlasitě deklarovali podporu ukrajinskému odhodlání, ti, kteří chtějí vydělat peníze a uklidnit akcionáře, v soukromí doufali a předpokládali, že nakonec bude uzavřena dohoda s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pokud však někdo chce, aby se Ukrajina v rámci vyjednávání vzdala území, je to pro Kyjev bezvýchodná situace. Riziko globální recese - opakované téma na schůzkách - bylo jen jedním z důvodů, proč si přát příměří v době, kdy válka vstupuje do svého čtvrtého měsíce. Dalším důvodem byl prudký nárůst inflace, který vysává peníze z kapes pracujících, takže zbývá méně na výdaje za to, co firmy vydělají. A nyní je tu narůstající potravinová nouze, kterou mnozí nepředvídali a která zhoršuje humanitární katastrofu ve světě, který se stále ještě vyrovnává s pandemií Covid. Jedním z delegátů, kteří chtěli otevřeně mluvit, byl Ryan Peterson, výkonný ředitel společnosti Flexport, která se zabývá softwarem pro obchodní logistiku. Řekl, že dohoda o otevření ukrajinských přístavů je nutná, aby se zabránilo "masovému hladomoru" v rozvojovém světě, protože obilí a hnojiva v současné době nelze přepravovat přes válečnou zónu, kterou je Černé moře. "Jednoduchým řešením je, že někdo musí jednat s Putinem, a tím někým je pravděpodobně" americký prezident Joe Biden, řekl. "Celá věc spočívá v tom, jak dostat jídlo ven." Na pozadí odsouzení blokády černomořských přístavů Rusko ve středu pozdě večer uvedlo, že otevře koridory umožňující průjezd. Dodávky však nemusí začít rychle kvůli obavám Ukrajiny o bezpečnost. Ukončení války by sice zaručilo oživení globálního růstu tím, že by se zastavila destrukce důvěry a obchodu, ale globální titáni se utápějí v pocitu, že nyní mají jen malý nebo žádný vliv. Jak válku, tak následnou potravinovou a energetickou krizi musí vyřešit političtí představitelé. A těch se letos na alpskou konferenci vydalo méně než obvykle. Večírek v lyžařském středisku s milionářskými bankéři a manažery podniků nemusí být ideální představou v době krize životních nákladů, která prohlubuje rozdíly mezi těmi, kdo mají, a těmi, kdo nemají. John Chipman, generální ředitel Mezinárodního institutu pro strategická studia, řekl, že politici dávají podnikatelské komunitě málo prostoru. Globální mimořádná situace Zatímco potravinová krize se stala jedním z dominantních témat, politické a podnikatelské představitele zaskočila. V Davosu, kde se WEF prohlašuje za "odhodlaný zlepšit stav světa", to bylo patrné z toho, že se vroucí mezinárodní nouzi věnoval pouze jeden panel. Rusko a Ukrajina dodávají čtvrtinu světové produkce pšenice a Bělorusko, které je rovněž postiženo sankcemi, je druhým největším vývozcem draselných hnojiv. Ukrajinská úroda uvízla v silech na pobřeží Černého moře, zaminování některých částí země znemožnilo její obdělávání a ve snaze o zajištění potravinové bezpečnosti zavedlo více zemí omezení vývozu potravinářských výrobků. Beata Javorcik, hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj, označila situaci za "dokonalou bouři" a varovala před horším nedostatkem potravin než v letech 2008 až 2011, kdy sucha a celosvětová recese zvýšily ceny potravin a vedly k nepokojům ve 14 zemích, což vyvolalo arabské jaro. "Tato válka má potenciál způsobit politickou nestabilitu po celém světě," řekla. "Proč to nikdo nečekal? Protože lidé nečekali, že válka bude trvat tak dlouho. Jaké je možné řešení? Otázkou je, jak by vypadalo mírové řešení. Teprve nyní si lidé tuto otázku kladou." Uprostřed hrozeb a politické únavy se objevují náznaky, že se politická jednota může tříštit. Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o mírovém urovnání, které by se vyhnulo "ponížení" Putina. Itálie předložila OSN čtyřbodový mírový plán. Spojené státy však zůstávají odhodlané a jejich podpora válce má stále drtivou podporu veřejnosti. "Slovo příměří mají všichni na jazyku. Problém je, že nyní vstupujeme do dlouhé a obtížné části samotné války," řekl Lawrence Freedman, profesor válečných studií na King's College London. "Obávám se, že Američané ztratí zájem. V určitém okamžiku by Putin mohl nabídnout příměří a lidé nastraží uši - ale je to past na Ukrajince." Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola si v Davosu vysloužila potlesk za projev, v němž vyzvala k ukončení řečí o appeasementu. "Teď není čas mluvit o zachovávání tváře Ruska," řekla shromáždění. Na pozadí chmurné atmosféry někteří říkali, že setkání WEF má stále své výhody a že stačí, když se sejdou v jedné místnosti. "Riziko potravinové krize se dostalo na pořad dne," řekla Anne Richardsová, výkonná ředitelka společnosti Fidelity International. "Určitě jste viděli, že některé z těchto rozhovorů pokročily. Ještě nejsme z nejhoršího venku, ale myslím, že jsme dosáhli skutečného pokroku v tom, co je třeba udělat, abychom zajistili, že se potraviny a potravinový řetězec nestanou zbraní v době války."