V době, kdy se Evropa zbavuje ruské energie jako trestu za invazi Moskvy na Ukrajinu, se poptávka kontinentu po zkapalněném zemním plynu (LNG) vyšplhala na nebývalou úroveň.
USA jsou nyní největším světovým vývozcem zemního plynu, avšak politické, ekonomické a technické limity jim brání v tom, aby se staly jeho plnohodnotným zachráncem. Zatímco toto odvětví je na vzestupu, nedostatečná vývozní kapacita omezuje dodávky do Evropy a zbytku světa.
Klimatické organizace mezitím trvají na tom, že boom vývozu LNG je destruktivní způsob řešení energetické krize a že existují i jiné cesty, jak zajistit splnění globálních klimatických cílů.
„Je to riskantní cesta vpřed z hlediska našich energetických potřeb i z hlediska našeho klimatu,“ řekl Robin Schneider, výkonný ředitel neziskové organizace Texas Campaign for the Environment se sídlem v Austinu ve Spojených státech.
Zdroj: Unsplash
Energetická krize v Evropě
Raketový nárůst cen zemního plynu zasáhl Evropu od doby, kdy se kontinent snaží zbavit závislosti na ruském plynu a invazní země omezila jeho dodávky plynovody.
Minulý týden ceny vyskočily o 25 %, když Rusko oznámilo, že jeho plynovod Nord Stream 1 do Německa bude dodávat pouze 20 % své běžné kapacity. V květnu země reagovala na evropské sankce úplným zastavením toku plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Jamal.
Evropské státy se snaží s blížící se zimou uskladnit dostatek plynu. Panují obavy, že bude nutné zavést příděly pro domácnosti i podniky a že by energetická krize mohla vyvolat recesi.
Kontinent je závislý na zemním plynu pro vytápění domácností, ale i pro výrobu elektřiny a průmyslovou výrobu.
Země přijímají řadu iniciativ, aby pomohly domácnostem a podnikům uhradit účty, od Německa, které zachraňuje plynárenské společnosti, až po Francii, která znárodňuje státem podporovanou energetickou společnost EDF.
USA na pomoc?
Zdroj: Pixabay
Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) si USA v první polovině roku 2022 upevnily pozici největšího světového vývozce LNG, aby uspokojily evropskou poptávku po zemním plynu. Průměrný denní vývoz země se za posledních šest měsíců zvýšil o 12 % na 11,2 miliardy kubických stop (bcf) denně.
Vytlačil Asii z pozice hlavního dovozce amerického LNG, přičemž 71 % tohoto vývozu připadá na Velkou Británii a EU – a platí za něj vyšší cenu. Chudší země jako Brazílie nebo Bangladéš nebyly schopny konkurovat Evropě při současných cenách nákladu. Někteří vývozci dokonce porušili smlouvy s chudými zeměmi a přesměrovali palivo do Evropy, čímž navzdory sankcím dosáhli vyšších zisků.
Podle Eugena Kima, ředitele výzkumu v oddělení výzkumu plynu v Americe společnosti Wood Mackenzie, se USA staly jedním z mála bezpečných dodavatelů LNG. Plynárenský průmysl Austrálie a západní Afriky, považovaný před ruskou invazí na Ukrajinu za potenciální růstové oblasti, byl omezen politickými a ekonomickými konflikty.
„Katar a Severní Amerika jsou jedinými budoucími růstovými oblastmi dodávek LNG.“
Kapacitní problémy na obou stranách Atlantiku však omezují schopnost Ameriky hrát si na superhrdinu.
Prezident Joe Biden sice v březnu slíbil, že bude do Evropy vyvážet více LNG, ale toto odvětví je již maximálně vytížené. Navíc kvůli závislosti na plynovodech z Ruska nemá velká část Evropy dostatečnou dovozní infrastrukturu, i kdyby Amerika mohla vyvážet více LNG.
V krátkodobém horizontu se očekává, že vývoz LNG z USA výrazně poklesne v důsledku červnového výbuchu v zařízení Freeport LNG na pobřeží Mexického zálivu.
Zdroj: Unsplash
USA však nebyly vybaveny pro zásobování Evropy ani před texaským incidentem. „Před výbuchem ve Freeport LNG na začátku června dosahovaly americké kapacity LNG.“
„Za předpokladu, že se vše plně rozjede v roce 2023, jsme stále maximálně na 12 miliardách kubických stop denně. Neexistuje žádný nový projekt, který by mohl podstatně zvýšit náš vývoz LNG, dokud se nerozběhne další vlna projektů,“ dodal.
Stávající kapacita je z velké části vázána dlouhodobými smlouvami s mimoevropskými státy a další vlna exportní infrastruktury bude spuštěna až v roce 2024 nebo později. Kim vysvětlil, že ani pak nebude kapacita pro zásobování Evropy dostatečná.
Kromě kapacitních omezení se skupiny amerických spotřebitelů a podnikatelů brání vyšším cenám, které by byly důsledkem zvýšení vývozu amerického LNG.
Paul Cicio, generální ředitel obchodní skupiny výrobců Industrial Energy Consumers of America, řekl deníku Wall Street Journal, že „americký spotřebitel, americká ekonomika a americká národní bezpečnost jsou ohroženy, pokud nebudeme udržovat přebytečné zásoby“.
Ceny skutečně prudce vzrostly, protože používání klimatizací během vln rekordních veder převážilo nad ztrátou poptávky očekávanou v důsledku výbuchu ve Freeportu, kvůli kterému zůstal plyn určený na vývoz ve skladech v USA. EIA nedávno oznámila, že zásoby v USA jsou o 12 % nižší než pětiletý průměr pro toto roční období.
Cíle v oblasti klimatu jsou v ohrožení
Zdroj: Unsplash
Americký plyn se setkává s domácím i mezinárodním odporem také v oblasti klimatu.
Klimatické skupiny tvrdí, že rozšíření infrastruktury pro LNG, které je nezbytné pro zvýšení vývozu, by znamenalo odstoupení od existenčních cílů snižování emisí z fosilních paliv.
„Velkou obavou je, že společnosti vyvážející LNG využívají [evropskou energetickou krizi] jako záminku, aby se pokusily uspíšit proces povolování nových vývozních terminálů a také se vyhnout zákonům o znečišťování ovzduší,“ uvedl Schneider z Texaské kampaně za životní prostředí.
Klimatičtí aktivisté poukazují na to, že LNG se podílí na emisích uhlíku v USA jednou třetinou, včetně téměř poloviny emisí metanu. Mezivládní panel pro změnu klimatu označil metan, který je obzvláště silným skleníkovým plynem uvolňovaným při frakování, za hlavní příčinu klimatické krize.
Výzkum dále ukázal, že procesy těžby a zkapalňování zemního plynu mohou být mimořádně nebezpečné a znečišťující.
Kromě metanu se při frakování mohou uvolňovat rakovinotvorné a další škodlivé chemické látky do okolního prostředí zařízení, což jsou neúměrně chudé, černošské a hnědé komunity.
Při procesu zkapalňování hrozí také riziko požárů a výbuchů, jako byl ten v zařízení Freeport LNG v Texasu.
Zdroj: Unsplash
Schneider řekl DW, že výbuch ve Freeportu je „příkladem toho, proč je to nebezpečná věc. Máme strach a mohlo to být mnohem horší“.
Navzdory klimatickým rizikům se EU rozhodla zařadit zemní plyn na seznam udržitelných investic a američtí vývozci plynu podepsali řadu kontraktů, aby uspokojili evropskou poptávku.
Podle Kima došlo k posunu v evropských energetických prioritách.
„Energetická transformace byla dříve velmi velkým tématem, ale nyní se do ní vkradla energetická bezpečnost, která ji nahradila. Nejdříve si zajistěme energetickou bezpečnost a pak řešme energetickou transformaci,“ vysvětlil Kim.
Schneider trval na tom, že Evropa by mohla hledat čistší cestu k energii, například většími investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Podle ní by situaci nepomohla ani nová zařízení na vývoz zkapalněného zemního plynu z USA po dobu dalších tří let a dodala, že Evropa by mohla „využít této krize k přechodu na udržitelnější paliva“.
Evropská poptávka nakopla americký plynárenský průmysl, ale jeho kapacita je příliš nízká a klima se dostává do křížové palby.
V době, kdy se Evropa zbavuje ruské energie jako trestu za invazi Moskvy na Ukrajinu, se poptávka kontinentu po zkapalněném zemním plynu (LNG) vyšplhala na nebývalou úroveň.
USA jsou nyní největším světovým vývozcem zemního plynu, avšak politické, ekonomické a technické limity jim brání v tom, aby se staly jeho plnohodnotným zachráncem. Zatímco toto odvětví je na vzestupu, nedostatečná vývozní kapacita omezuje dodávky do Evropy a zbytku světa.
Klimatické organizace mezitím trvají na tom, že boom vývozu LNG je destruktivní způsob řešení energetické krize a že existují i jiné cesty, jak zajistit splnění globálních klimatických cílů.
"Je to riskantní cesta vpřed z hlediska našich energetických potřeb i z hlediska našeho klimatu," řekl Robin Schneider, výkonný ředitel neziskové organizace Texas Campaign for the Environment se sídlem v Austinu ve Spojených státech.
Zdroj: Unsplash
Energetická krize v Evropě
Raketový nárůst cen zemního plynu zasáhl Evropu od doby, kdy se kontinent snaží zbavit závislosti na ruském plynu a invazní země omezila jeho dodávky plynovody.
Minulý týden ceny vyskočily o 25 %, když Rusko oznámilo, že jeho plynovod Nord Stream 1 do Německa bude dodávat pouze 20 % své běžné kapacity. V květnu země reagovala na evropské sankce úplným zastavením toku plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Jamal.
Evropské státy se snaží s blížící se zimou uskladnit dostatek plynu. Panují obavy, že bude nutné zavést příděly pro domácnosti i podniky a že by energetická krize mohla vyvolat recesi.
Kontinent je závislý na zemním plynu pro vytápění domácností, ale i pro výrobu elektřiny a průmyslovou výrobu.
Země přijímají řadu iniciativ, aby pomohly domácnostem a podnikům uhradit účty, od Německa, které zachraňuje plynárenské společnosti, až po Francii, která znárodňuje státem podporovanou energetickou společnost EDF.
USA na pomoc?
Zdroj: Pixabay
Podle amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) si USA v první polovině roku 2022 upevnily pozici největšího světového vývozce LNG, aby uspokojily evropskou poptávku po zemním plynu. Průměrný denní vývoz země se za posledních šest měsíců zvýšil o 12 % na 11,2 miliardy kubických stop (bcf) denně.
Vytlačil Asii z pozice hlavního dovozce amerického LNG, přičemž 71 % tohoto vývozu připadá na Velkou Británii a EU - a platí za něj vyšší cenu. Chudší země jako Brazílie nebo Bangladéš nebyly schopny konkurovat Evropě při současných cenách nákladu. Někteří vývozci dokonce porušili smlouvy s chudými zeměmi a přesměrovali palivo do Evropy, čímž navzdory sankcím dosáhli vyšších zisků.
Podle Eugena Kima, ředitele výzkumu v oddělení výzkumu plynu v Americe společnosti Wood Mackenzie, se USA staly jedním z mála bezpečných dodavatelů LNG. Plynárenský průmysl Austrálie a západní Afriky, považovaný před ruskou invazí na Ukrajinu za potenciální růstové oblasti, byl omezen politickými a ekonomickými konflikty.
"Katar a Severní Amerika jsou jedinými budoucími růstovými oblastmi dodávek LNG."
Kapacitní problémy na obou stranách Atlantiku však omezují schopnost Ameriky hrát si na superhrdinu.
Prezident Joe Biden sice v březnu slíbil, že bude do Evropy vyvážet více LNG, ale toto odvětví je již maximálně vytížené. Navíc kvůli závislosti na plynovodech z Ruska nemá velká část Evropy dostatečnou dovozní infrastrukturu, i kdyby Amerika mohla vyvážet více LNG.
V krátkodobém horizontu se očekává, že vývoz LNG z USA výrazně poklesne v důsledku červnového výbuchu v zařízení Freeport LNG na pobřeží Mexického zálivu.
Zdroj: Unsplash
USA však nebyly vybaveny pro zásobování Evropy ani před texaským incidentem. "Před výbuchem ve Freeport LNG na začátku června dosahovaly americké kapacity LNG."
"Za předpokladu, že se vše plně rozjede v roce 2023, jsme stále maximálně na 12 miliardách kubických stop denně. Neexistuje žádný nový projekt, který by mohl podstatně zvýšit náš vývoz LNG, dokud se nerozběhne další vlna projektů," dodal.
Stávající kapacita je z velké části vázána dlouhodobými smlouvami s mimoevropskými státy a další vlna exportní infrastruktury bude spuštěna až v roce 2024 nebo později. Kim vysvětlil, že ani pak nebude kapacita pro zásobování Evropy dostatečná.
Kromě kapacitních omezení se skupiny amerických spotřebitelů a podnikatelů brání vyšším cenám, které by byly důsledkem zvýšení vývozu amerického LNG.
Paul Cicio, generální ředitel obchodní skupiny výrobců Industrial Energy Consumers of America, řekl deníku Wall Street Journal, že "americký spotřebitel, americká ekonomika a americká národní bezpečnost jsou ohroženy, pokud nebudeme udržovat přebytečné zásoby".
Ceny skutečně prudce vzrostly, protože používání klimatizací během vln rekordních veder převážilo nad ztrátou poptávky očekávanou v důsledku výbuchu ve Freeportu, kvůli kterému zůstal plyn určený na vývoz ve skladech v USA. EIA nedávno oznámila, že zásoby v USA jsou o 12 % nižší než pětiletý průměr pro toto roční období.
Cíle v oblasti klimatu jsou v ohrožení
Zdroj: Unsplash
Americký plyn se setkává s domácím i mezinárodním odporem také v oblasti klimatu.
Klimatické skupiny tvrdí, že rozšíření infrastruktury pro LNG, které je nezbytné pro zvýšení vývozu, by znamenalo odstoupení od existenčních cílů snižování emisí z fosilních paliv.
"Velkou obavou je, že společnosti vyvážející LNG využívají [evropskou energetickou krizi] jako záminku, aby se pokusily uspíšit proces povolování nových vývozních terminálů a také se vyhnout zákonům o znečišťování ovzduší," uvedl Schneider z Texaské kampaně za životní prostředí.
Klimatičtí aktivisté poukazují na to, že LNG se podílí na emisích uhlíku v USA jednou třetinou, včetně téměř poloviny emisí metanu. Mezivládní panel pro změnu klimatu označil metan, který je obzvláště silným skleníkovým plynem uvolňovaným při frakování, za hlavní příčinu klimatické krize.
Výzkum dále ukázal, že procesy těžby a zkapalňování zemního plynu mohou být mimořádně nebezpečné a znečišťující.
Kromě metanu se při frakování mohou uvolňovat rakovinotvorné a další škodlivé chemické látky do okolního prostředí zařízení, což jsou neúměrně chudé, černošské a hnědé komunity.
Při procesu zkapalňování hrozí také riziko požárů a výbuchů, jako byl ten v zařízení Freeport LNG v Texasu.
Zdroj: Unsplash
Schneider řekl DW, že výbuch ve Freeportu je "příkladem toho, proč je to nebezpečná věc. Máme strach a mohlo to být mnohem horší".
Navzdory klimatickým rizikům se EU rozhodla zařadit zemní plyn na seznam udržitelných investic a američtí vývozci plynu podepsali řadu kontraktů, aby uspokojili evropskou poptávku.
Podle Kima došlo k posunu v evropských energetických prioritách.
"Energetická transformace byla dříve velmi velkým tématem, ale nyní se do ní vkradla energetická bezpečnost, která ji nahradila. Nejdříve si zajistěme energetickou bezpečnost a pak řešme energetickou transformaci," vysvětlil Kim.
Schneider trval na tom, že Evropa by mohla hledat čistší cestu k energii, například většími investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Podle ní by situaci nepomohla ani nová zařízení na vývoz zkapalněného zemního plynu z USA po dobu dalších tří let a dodala, že Evropa by mohla "využít této krize k přechodu na udržitelnější paliva".
