Byznys je byznys. Jak moc je Tchaj-wan závislý na Číně?

Vojenské hrozby Pekingu vůči Tchaj-wanu po návštěvě Nancy Pelosiové jsou bezprecedentní. Prozatím se však pravděpodobně mnoho nezmění, protože ani jedna ze zemí se bez druhé neobejde jako obchodní partner. Čína napíná své svaly proti Tchaj-wanu. Vedení v Pekingu reagovalo na návštěvu předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu vojenskými manévry a odpálením raket. Nyní Čína uvalila na samosprávný ostrov sankce. Původně se týkaly pouze citrusových plodů, makrelového filé a dalších rybích produktů. Ještě před návštěvou Pelosiové Peking zastavil dovoz od více než stovky tchajwanských výrobců potravin. Kromě toho Tchaj-wan již nemůže z Číny dovážet písek, na kterém je závislý stavební průmysl. Později Čína dokonce uvalila sankce na samotnou Pelosiovou. Jedno důležité odvětví zůstalo stranou: elektronika, jako jsou mikročipy nebo optické součástky, bez nichž se čínská ekonomika neobejde. Jak moc jsou obě ekonomiky integrované? Mocnost u čínského pobřeží Velikost ostrova je menší než polovina České republiky a má 23 milionů obyvatel, což je více než dvojnásobek ČR. Tchaj-wan známý po celém světě díky svému průmyslovému zboží. Jeho vysoce rozvinutý polovodičový průmysl je pro Tchaj-wan stejně důležitý jako automobilový průmysl pro německé hospodářství. A srovnání s Německem ukazuje, jak je Tchaj-wan závislý na vývozu. Přibližně 70 % hospodářského výkonu Tchaj-wanu připadá na jeho vývoz, v Německu to v roce 2021 bylo 47 %. Ale zatímco hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v Číně v roce 2021 činil 12 259 dolarů (294 477 Kč), na Tchaj-wanu byl podle údajů Mezinárodního měnového fondu téměř třikrát vyšší, a to 33 775 dolarů (811 319 Kč). Výměna masově vyráběných výrobků za polovodiče Celkově je Čína nejdůležitějším obchodním partnerem Tchaj-wanu, následují Spojené státy. Více než 42 % tchajwanského vývozu směřuje do Číny, odkud Tchaj-wan získává přibližně 22 % svého dovozu. V roce 2020 bylo mezi oběma zeměmi vyměněno zboží a služby v hodnotě 166 miliard dolarů (3,98 bilionu korun). Tchaj-wan také patří mezi hlavní investory na pevnině. Podle vlády v Tchaj-peji investovaly tchajwanské společnosti od roku 1991 do konce května 2021 přibližně 194 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) do celkem 44 577 čínských projektů. Jedním z nejznámějších příkladů jsou továrny výrobce čipů Foxconn. Tento smluvní výrobce vyrábí v závodech po celé Číně iPhony pro Apple, smartphony Galaxy pro Samsung a herní konzole pro Sony. A skutečnost, že polovodiče a další IT technologie tvoří více než polovinu veškerého tchajwanského vývozu, ukazuje, jak důležitá je tato země pro zbytek světa včetně Číny. Jednoduše řečeno: Čína dodává klíčové suroviny, jako jsou vzácné zeminy a nízké hromadně vyráběné elektronické komponenty, zatímco Tchaj-wan vyváží na pevninu špičkové polovodiče a optické komponenty, aby nahradil nedostatek čínského know-how. Hlavním cílem Číny je dosáhnout schopnosti vyrábět špičkové čipy. Vedoucí představitelé strany to opakovaně zdůrazňují v programech, jako je "Made in China 2025". Dosud se jim však nepodařilo náskok dohnat. Hrozí invaze? Někteří odborníci se však domnívají, že po dosažení tohoto cíle by se situace pro Tchaj-wan mohla zkomplikovat. Čínský vůdce Si Ťin-pching by mohl konečně jednat o znovusjednocení ostrova s pevninou. Čína opakovaně prohlásila, že jejím cílem je sjednotit Tchaj-wan s pevninou nejpozději do stého výročí založení lidové republiky v roce 2049, a to v případě potřeby i silou. Podle Rodericha Kiesewettera k tomu však pravděpodobně dojde mnohem dříve. Tento bezpečnostní expert je předsedou zahraničního výboru německého parlamentu, Spolkového sněmu, a místopředsedou parlamentního kontrolního panelu, který je zodpovědný za kontrolu německé zpravodajské služby. Kiesewetter svůj názor jasně vyjádřil v nedávném televizním rozhovoru. "Až dosud byly naše parametry takové, že jsme říkali: Pokud bude Čína schopna vyrábět polovodiče se stejnou přesností, rychlostí a množstvím - a to by pravděpodobně nebylo dříve než v roce 2027 - pak je útok pravděpodobný," řekl. "Ale v Číně existují myšlenkové proudy, které říkají: "V Číně je to tak: Západ je právě teď velmi zaměstnán válkou proti Rusku a podporou Ukrajiny." Podle Pekingu nemají Američané sílu vést dvě války na dvou frontách. Přesto se Kiesewetter domnívá, že Čína není na invazi připravena. Existují však varovné signály. "Musíme se rychleji připravit na eskalaci, ale ne v příštích několika měsících," řekl. Obchod je pro Čínu na prvním místě Kishore Mahbubani řekl, že je jasné, že Čína bude v budoucnu prosazovat své zájmy stále bezohledněji. Jeho kniha "Has China Won?" zkoumá, co se stane, až Čína překoná USA jako největší světová ekonomika. Mahbubani se nedomnívá, že Peking zatím použije vojenskou sílu k ovládnutí Tchaj-wanu. Číňany mnohem více zajímá obchod než ideologie. Pro rozhodující činitele v Pekingu rizika jednoznačně převažují nad příležitostmi, zdůraznil singapurský politolog, diplomat a bývalý předseda Rady bezpečnosti OSN v rozhovoru pro televizi Bloomberg. Čínští představitelé nepřemýšlejí v horizontu let, řekl Mahbubani: Přemýšlejí v horizontu desetiletí. Číňané se ujišťují, že mají větší ekonomiku než Spojené státy - a budou si pamatovat vše, co se stalo v minulosti. "Tehdy přijdou všechny skutečné odvetné kroky, skutečné reakce," řekl. "Až se Čína nakonec stane světovou ekonomikou číslo 1."