Ticho v mnoha lidech vyvolává úzkost. Jak se lépe vyrovnat s trapným tichem

Ticho v mnoha lidech vyvolává úzkost. Zvyknout si na ticho v práci vám však může přinést skutečnou výhodu. Ticho je sice zlaté, ale také nepříjemné. V našem hlučném světě dlouhé tiché pauzy mnohé z nás vybízejí k tomu, abychom skočili do řeči a zaplnili prázdné místo. Justin Zorn a Leigh Marz, autoři knihy Golden: The Power of Silence in a World of Noise, navrhuje, abychom ho přijali. "Ať už mluvíme o sluchovém hluku, který nám decibely v uších, nebo o informačním hluku z masového šíření informací, které jsou nám k dispozici, hluk plodí další hluk," říká Marz. "A pak je tu ještě vnitřní štěbetání, starosti, přežívání, obavy a plánování budoucnosti. Tento stres a hluk zaměňujeme za živost." Ve studii provedené v roce 2014 na Virginské univerzitě byli vysokoškoláci ponecháni sami v řídké místnosti a bez mobilních telefonů a zábavy po dobu 15 minut. Měli možnost sedět v tichu nebo stisknout tlačítko, které jim uštědří bolestivý elektrický šok. Dvě třetiny mužů a 25 % žen si zvolily raději elektrický šok jako formu stimulace, než aby jen tiše seděly a neměly co na práci. "Trapné ticho je pro lidi skutečným problémem," říká Zorn. "Když stojíte tváří v tvář jinému člověku nebo skupině lidí, čelíte tomu, co Nietzsche nazval hrůzou vesmírného vakua, když nemáte co říct." Zorn a Marz poukazují na to, že celý náš ekonomický systém je nastaven na maximální hluk. "Je to způsob, jakým měříme HDP," říká Zorn. "Nedotčený les se do HDP nepočítá, pokud ho nevykácíte a neprodáte dřevo na řezivo v Home Depot. Totéž můžete říct o lidské pozornosti. Chvíle klidného, nedotčeného vědomí, jako je procházka v lese nebo čas strávený s dětmi při tvorbě nebo oceňování umění, se do HDP nepočítá. Naše společnost a náš komunitní život jsou nastaveny na co největší hluk." Podle Marze však ticho nemusí být jen slavnostní a osamělou činností: "Jako společnost jsme ticho využívali a uctívali při obřadech, milnících a kulturních událostech. Chceme ho opět přivítat v popředí našeho společného bytí." STANOVIT NORMY Je ironií osudu, že nalezení pohodlí s tichem na pracovišti začíná větším množstvím rozhovorů. "Je to pohled na vaše normy," vysvětluje Zorn. "Jak se jako skupina chováme k hlučným rušivým vlivům při naší činnosti? Často se očekává neustálé vyrušování, ať už jde o přerušování e-mailů [nebo] oznámení. Otevřené kancelářské plány tyto problémy často ještě umocňují." Autoři navrhují vyzkoušet starobylý japonský estetický princip zvaný ma. "Ma znamená prázdný, negativní prostor," říká Zorn. "Ma také znamená čistý potenciál. V práci by to znamenalo mít úctu k otevřeným prostorům, ctít je a zabudovat je." Ma může mít i fyzickou podobu, například prázdné prostory v budovách, které poskytují pocit klidu a čistoty. A Ma může znamenat přidání prostoru do vašeho dne, například ponechání volného času mezi schůzkami namísto plánování věcí za sebou. Nebo může jít o vyhrazení času na hlubokou a promyšlenou práci. "V práci potřebujeme Ma, abychom měli schopnost naslouchat," říká Zorn. VYUŽÍVEJTE TICHO NA SCHŮZKÁCH I když jsou brainstormingové porady obvykle plné hluku, nabízejí také ideální příležitost k zavedení ticha. Zorn navrhuje přidat během porady minutu nebo dvě ticha, které umožní zaměstnancům přemýšlet, než se podělí o své nápady. Nebo vytvořte tiché brainstormingové sezení s galerií poznámek Post-it, kde si lidé zapisují své nápady a vyvěšují je na zeď. Účastníci si pak mohou nápady pomalu prohlížet a hlasovat pro ten nejlepší. Tiché brainstormingové sezení nabízí nové příležitosti pro příchod nebo odhalení inteligence, což může být přínosné zejména pro zaměstnance, kteří jsou spíše introvertní. "Obvykle se brainstorming potýká s tyranií nejrychlejšího a nejhlasitějšího," říká Zorn. "Poskytnutí prostoru umožňuje zamyšlení a dovoluje, aby se v týmech a skupinách ozvaly i tišší hlasy." VYUŽÍVEJTE TICHO BĚHEM KONFLIKTU Ticho je také silou, která může vyrovnat hněv nebo napětí při práci. Pokud se lidé během porady rozčilují, autoři doporučují požádat o období kolektivního ticha. Tichá pauza může lidem pomoci soustředit se a uklidnit se před pokračováním. "Ticho není vynucování řešení dříve, než je skupina připravena," vysvětluje Zorn. "Je to jen ujištění, že jsou lidé přítomni a naslouchají. Skupinové ticho nutí každého, aby upustil od svých verbalizovaných postojů a argumentů a napojil se na základní energii sdíleného prostoru." Ať už je to během schůze, neshody nebo hlubokého pracovního sezení, sezení v tichu může vyžadovat odvahu, protože je nepříjemné. "Musíme být schopni být společně potichu," říká Zorn. "Prožitek a síla ticha se umocňují, když je sdílené."