Ukrajina se snaží vyhnout hyperinflaci, zatímco válečné náklady rostou

Další mezinárodní podpora je nezbytná, ale kolik nové hotovosti by bylo možné získat doma?Válka proti Rusku ve středu vstoupila do svého sedmého měsíce a Ukrajina se snaží udržet nad vodou a zároveň bojovat proti invazním silám Moskvy.Daňové příjmy se kvůli volnému pádu ekonomiky prudce snížily, zatímco vojenské výdaje prudce vzrostly, takže vláda čelí měsíčnímu rozpočtovému schodku ve výši 5 miliard dolarů .Aby nahradila nedostatek hotovosti, centrální banka země fakticky tiskne peníze – za posledních šest měsíců nakoupila vládní dluhopisy v hodnotě 7,7 miliardy dolarů. List Financial Times uvedl, že jen v červnu tiskařské stroje efektivně vytvořily 3,6 miliardy dolarů.Zdroj: Unsplash Vzhledem k tomu, že válka se nyní pravděpodobně protáhne na neurčito, hrozí zemi nekontrolovatelná inflace a možná i hyperinflace – velmi vysoká a zrychlující se inflace.To by dále snížilo hodnotu ukrajinské měny hřivny, která již klesla přibližně o třetinu. Inflace dosahuje 20 % a do konce roku by měla dosáhnout 30 %.Chcete využít této příležitosti?Začátkem tohoto měsíce zpráva londýnského Centra pro ekonomický a politický výzkum vyzvala ke „snižování závislosti“ na tištění peněz neboli seigniorage a varovala, že pokud by se v tom pokračovalo, Ukrajina by pravděpodobně čelila mnohem vyšší inflaci, měnové krizi a dokonce i bankovní krizi.„Tisknutí peněz má smysl na začátku války, kdy panuje velký chaos, a umožňuje velmi rychle získat peníze,“ řekl DW spoluautor zprávy, ekonom Jurij Gorodničenko z Kalifornské univerzity v Berkeley. „Není to však udržitelné řešení. Pokud v tom budete pokračovat, zničíte zbytek ekonomiky.“V roce 1992, krátce po získání nezávislosti země, která následovala po rozpadu Sovětského svazu, dosáhla míra růstu cen 2 000 %. Země se stala první na světě, která zažila tak masivní nárůst inflace, který nebyl důsledkem konfliktu. V roce 2014, kdy vypukla válka na východě Ukrajiny, se inflace rovněž vyšplhala na 50 %.Zpráva CEPR doporučila ukrajinské vládě, aby zvýšila daně a usilovala o další zahraniční pomoc a zároveň omezila nevojenské výdaje – tuto politiku Kyjev realizoval od počátku války. Vyzvala také k přísné kontrole odlivu kapitálu, omezení dovozu a větší flexibilitě směnného kurzu.Daňové příjmy se propadly asi na pětinu předválečné úrovně a nyní pokrývají asi třetinu vládních výdajů. Tisk peněz v současné době podporuje další přibližně třetinu, zatímco zahraniční půjčky, granty a emise místních dluhopisů pomáhají pokrýt zbytek výdajů.Tváří v tvář perspektivě dalšího zvyšování daní a dovozních cel si Kyjev uvědomuje, že podniky a spotřebitelé jsou již nyní pod velkým tlakem.Zdroj: UnsplashV oblastech konfliktu byly firmy nuceny zavřít a útěk 5 milionů Ukrajinců a odvody mužů do armády způsobily odliv mozků, zatímco nezaměstnanost již dosáhla 35 %. Ti, kteří zůstali ve válečných oblastech, byli vnitřně vysídleni nebo náhle přišli o práci, rovněž potřebují finanční podporu.Perspektiva stále slábnoucí ekonomiky spolu s nedostatkem pohonných hmot, přerušením dodávek elektřiny nebo vytápění v letošní zimě by mohla vyřadit z provozu mnoho dalších firem a zároveň otestovat podporu vlády prezidenta Volodymyra Zelenského ze strany veřejnosti.Světová banka předpovídá, že do konce roku 2023 bude 55 % Ukrajinců žít v chudobě, zatímco před konfliktem to bylo 2,5 %.Gorodničenko připustil, že doporučení budou „velmi bolestivá“, ale budou lepší než dlouhá válka „vytvářející vysokou nebo dokonce hyperinflaci“.Podle zprávy CEPR je „zbožným přáním“ očekávat, že západní země pokryjí většinu nebo celý vládní rozpočtový deficit. Zároveň však uvedla, že podpora ze strany ukrajinských spojenců zůstává rozhodující, „nejen pro přežití země, ale také pro budoucnost světového řádu a bezpečnosti“.Za posledních šest měsíců přislíbily zahraniční vlády a mezinárodní organizace finanční podporu ve výši přibližně 38 miliard dolarů, uvedl list Financial Times s odvoláním na ukrajinské ministerstvo financí.Podle samostatného sledování německého Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu přislíbilo vojenskou, finanční a humanitární pomoc přibližně 40 zemí ve výši 84,2 miliardy eur.Jen Spojené státy přislíbily humanitární a finanční pomoc ve výši více než 8,5 miliardy eur, zatímco instituce Evropské unie se zavázaly poslat 12,3 miliardy eur. Skutečné platby však přicházejí pomalu.Podle IfW-Kiel tracker byla rozdělena pouze čtvrtina závazků EU. Podle médií je zpoždění způsobeno diskusemi o tom, zda má být pomoc poskytována formou grantů, nebo půjček.„Evropská unie se obává, že Ukrajina nebude schopna půjčku splácet, což je legitimní obava, ale nemělo by jít o půjčku, ale o grant,“ řekl Gorodničenko DW.Zdroj: PixabayZatímco Ukrajina jedná s Mezinárodním měnovým fondem o novém programu půjček v hodnotě 15 až 20 miliard dolarů, vláda také získává peníze od veřejnosti prostřednictvím válečných dluhopisů – opatření, které by se mohlo snadno zvýšit.Ukrajinci již na válečné úsilí věnovali asi 1 miliardu dolarů ze sbírky bez úroků nebo jiných pobídek, uvedl Gorodničenko. S poukazem na to, že Ukrajina má velkou stínovou nebo neoficiální ekonomiku, řekl, že i ta by mohla být využita.„I když je těžké zjistit, kolik peněz tam je, dovedu si představit, že je to značná částka, a v zásadě mohou být lidé ochotni vytáhnout peníze zpod svých matrací, aby pomohli zaplatit tuto válku,“ řekl ekonom DW.Zatímco někteří Ukrajinci mají ukryté bohatství v zahraničí nebo mimo bankovní systém, miliony lidí sotva přežívají ze zbývajících úspor. Tváří v tvář prudce rostoucím cenám, nezaměstnanosti a hrozící chudobě jim možná nezbývá nic jiného, než se držet svých peněz.