Je to první země na kontinentu, kterou postihly rozsáhlé výpadky v důsledku eskalace energetické krize.
Zhasnou světla a najednou přestane hrát francouzský šanson. Ranní šum v kavárně Image Café v kosovském hlavním městě Prištině utichá. Je deset hodin dopoledne.
Servírka Arbnor Gashi přináší malý venkovní generátor a zapíná ho. Elektřina stačí na obnovení hudby, ale nálada mezi politiky, lobbisty a podnikateli, kteří kavárnu navštěvují, už je pochmurná. Dvě hodiny už není káva, kromě té, která už začíná být vlažná.
„Někteří lidé se zlobí, ale já za to nemůžu,“ říká dvaadvacetiletá Gashi. „Je to politický problém. Žádná jiná země v Evropě nemá takový nedostatek elektřiny, jen my.“
Kosovo patří mezi nejchudší evropské země a nepokoje a strádání mu nejsou cizí. Nedostatečná výroba elektřiny trápí tento národ, který stále žije ve stínu konfliktu se Srbskem, již dlouho. Začátek prvních průběžných výpadků elektřiny na kontinentu tento měsíc by se však mohl ukázat jako předehra pro bohatší části Evropy.
Zatímco vlády již vyčlenily na zmírnění energetické krize pro domácnosti a podniky neuvěřitelných 280 miliard eur, ministři od Velké Británie po Bulharsko v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině zintenzivňují plánování odstávek, aby se v zimě šetřily zdroje.
V Prištině, městě s přibližně 200 000 obyvateli, a v celém Kosovu se každých šest hodin na 120 minut vypíná proud, přičemž se šetří pouze kritická infrastruktura, jako jsou nemocnice a některé průmyslové podniky.
Krize zvýšila tlak na premiéra Albina Kurtiho, kterého odpůrci viní z toho, že nepřijal opatření, která by výpadkům zabránila. Jeho ministr hospodářství Artane Rizvanolli prohlásil, že Kosovo se již potýkalo s výpadky elektřiny v důsledku let nedostatečných investic do energetického průmyslu, takže země je na tom kvůli nejnovější krizi ještě hůře. Národní energetická společnost zavedla podobné výpadky i minulou zimu.
Pro mnoho z 1,8 milionu kosovských občanů je nutnost být pravidelně bez elektřiny dalším důkazem politické a ekonomické sklerózy, v níž se ocitli od konce války se Srbskem v roce 1999 a vyhlášení nezávislosti země o devět let později.
„Po mnoho měsíců v mnoha letech po válce byl nedostatek elektřiny a vše běželo na generátory,“ říká 61letá Jlirjana Rakovica. „Jejich zvuk – to je jako návrat do doby po válce. Zase nemáte nic ve svých rukou.“
Rakovica vyráběla ručně stříbrné šperky v malém obchodě v centru města, který nyní vede její dcera. Zákazníkům nevadí, že tam nakupují v době bez proudu – v letních vedrech zastaví klimatizaci – a zvykli si vyjít ven, aby si prohlédli její složitou ruční práci za denního světla, řekla.
Situace však Rakovicu stále přivádí k zoufalství. „Platíme daně,“ řekla. „Měli jsme mít normální život, ne mít 22 let po válce takové problémy.“
Zasaženy jsou i největší kosovské podniky. Továrna na výrobu matrací Devolli Corporation zaměstnává 2 500 lidí, kteří ročně vyrobí 2,5 milionu matrací, a je největším vývozcem zpracovatelského průmyslu v zemi. Nyní se s výpadky elektřiny vyrovnává s pomocí tří externích generátorů, nicméně pokud budou pokračovat nebo – což je ještě horší – se prodlouží, bude to mít dopad na podnikání.
To může vést k přeskupení směn a zvýšení nákladů, řekla Albina Qarri, manažerka vývoje produktů ve společnosti, která je klíčovým zaměstnavatelem ve městě Gjakova, které během války zaznamenalo největší počet obětí.
Přetrvávající výpadky proudu mohou v letošním roce omezit růst ekonomiky v hodnotě 9 miliard dolarů, který centrální banka nyní odhaduje na 2,5 až 3 %. Ty by mohly být revidovány směrem dolů, řekl tento týden v rozhovoru v Prištině viceguvernér Sokol Havolli.
Ministr hospodářství Rizvanolli uvedl, že občané si od odstávek oddechnou již příští týden, protože jeden z bloků jediné kosovské uhelné elektrárny by měl být po údržbě opět uveden do provozu.
Tento oddech však bude jistě krátký. Výpadky elektřiny se vrátí, jakmile se ochladí, a v nejhorším případě se mohou prodloužit i o několik hodin během dne, řekla Rizvanolli, viditelně otřesená tlakem, kterému čelí.
Obává se také, že omezené rozpočtové zdroje Kosova – země je závislá na příjmech z převodů peněz od své diaspory – budou mít problémy se zajištěním dodávek elektřiny, protože ceny prudce rostou.
„Soutěžíme zde s nejbohatšími evropskými zeměmi o omezené množství energie, které bude během této zimy k dispozici,“ řekla ve své kanceláři v Prištině. „Můžeme si snadno představit, jak to dopadne.“
Vzhledem k tomu, že se na začátku letošního roku zvýšila poptávka a ceny elektřiny vzrostly, vláda omezila dodávky energie pro společnosti zabývající se těžbou kryptoměn a zahájila osvětové kampaně vyzývající občany, aby šetřili energií a prali prádlo a vykonávali další práce mimo špičku.
Opoziční strany tvrdí, že to nikdy nebude stačit, a obviňují vládu ze špatného hospodaření.
„Je to předehra toho, co přijde, bude to určitě velmi krutá zima,“ řekl Memli Krasniqi z opoziční strany PDK. „Nakonec jsou lidé odkázáni sami na sebe, nemají podporu vlády,“ dodal.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
