Jde o vytvoření lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Některé společnosti – a dokonce celé země – si to vzaly skutečně k srdci a začínají zavádět čtyřdenní pracovní týden. Například Island v letech 2015 až 2019 zkoušel čtyřdenní pracovní týden a označil tento pokus za „ohromující úspěch“. Důležité je, že úroveň produktivity ve společnostech zapojených do tohoto pokusu buď zůstala stejná, nebo se zvýšila – což ukazuje, že produktivita není o tom, kolik času strávíte prací, ale jak tento čas strávíte. V současné době již 86 % islandských zaměstnanců pracuje méně hodin (aniž by se jim snížila mzda) nebo na to bude mít nárok.
Pokud stejně jako tito šťastní Islanďané dobře hospodaříte se svým časem, můžete se těšit z několika výhod, jako např.:
Odstranění (nebo snížení) tendence k prokrastinaci.
Pocit kontroly a snížení hladiny stresu. (Islandští pracovníci, kteří se účastnili pokusů, uváděli, že se cítí méně stresovaní a je u nich nižší riziko vyhoření.)
Dodržování termínů.
Posílení pověsti člověka, který odvádí práci včas a kvalitně.
Více času na mimopracovní vášně.
Důležité úkoly dělejte jako první
Lidé si často rádi nejdříve odškrtnou ze seznamu ten nejnepříjemnější úkol, jen aby ho měli hotový. Jiní zase rádi nejdříve udělají rychlé a snadné úkoly, jen aby měli pocit, že něčeho dosáhli. Je však mnohem lepší stanovit si priority podle důležitosti, bez ohledu na to, zda je to těžké, nebo ne.
Nemilosrdně si stanovte časové priority
Můžete zkusit metodu ABC pro naplánováni dne a stanovení priority úkolů podle důležitosti. Úkol „A“ je nejdůležitější, povinný úkol pro daný den (nebo, pokud je úkolů „A“ více, označím je A1, A2 a tak dále). Úkoly „B“ jsou vedlejší úkoly, které jsou méně důležité než úkoly „A“ – nikdy nepřejdete na úkol „B“, dokud jsou na seznamu ještě úkoly „A“. A úkoly C jsou ty, které je sice hezké splnit, ale není velký problém, když se ten den neuskuteční.
Stanovte si pro každý úkol časový limit
Jakmile si sestavíte seznam úkolů na daný den, stanovte si časové limity pro každý úkol na seznamu. Tím zajistíte, aby se úkoly rozšířily a vyplnily více času, než skutečně potřebujete, a udržíte tak svůj den zvládnutelný, protože víte, co můžete reálně stihnout.
Najděte si své produktivní hodiny
Zdroj: Unsplash
Produktivní lidé nevyplňují každou hodinu svého dne – vědí, kdy se jim pracuje nejlépe, a dbají na to, aby v těchto hodinách udělali důležité věci. Následujte jejich příkladu a vyčleňte si nejproduktivnější hodiny (ať už ráno, v klidu večer nebo jakkoli jinak) pro nejdůležitější úkoly. Vyhněte se vyplňování tohoto drahocenného času schůzkami nebo méně důležitými úkoly – ty se lépe hodí pro jinou denní dobu.
Neprovádějte více úkolů najednou
Multitasking je nepřítelem produktivity, protože se může stát, že nakonec neuděláte nic pořádně. Věnujte se vždy jen jednomu úkolu a ten dokončete, než přejdete k dalšímu.
Určitě pomáhá vypnout oznámení na telefonu nebo zapnout v telefonu režim „nerušit“, když potřebujete, a stanovit hranice pro všechny, kteří s vámi sdílejí prostor. (Například tím, že řeknete: „Na příští hodinu si opravdu potřebuji sklonit hlavu a soustředit se“ nebo „Když jsou dveře mé kanceláře zavřené, znamená to nerušit“). Stejné tipy platí i v kancelářském prostředí.
Naučte se říkat ne
Říkat ne – zdvořile, ale důrazně – je umění, a pokud ho zvládnete, budete se cítit mnohem více pod kontrolou svého času. Velmi často ani nejde o to říct ne, ale stanovit si očekávání, kdy můžete něco udělat – například tím, že řeknete něco jako „Tohle můžu udělat až příští týden“.
Zvažte důsledky toho, že něco uděláte, oproti tomu, že to neuděláte
Zdroj: Unsplash
Pokud opravdu otálíte, zeptejte se sami sebe: „Co se stane, když to neudělám?“. Pokud je odpověď „Ehm, nic moc“, pak to pravděpodobně není tak důležité. Pokud ale víte, že pokud to budete odkládat, může to mít vážné následky, může vám to dodat další motivační impuls, který potřebujete.
Pochopte, že někdy – jen někdy – může být prokrastinace dobrá věc
Nutkání prokrastinovat vám může něco říkat (například že jste unavení a potřebujete si odpočinout). A někdy mysl prostě potřebuje trochu času, aby se mohla toulat, představovat si a být kreativní – a to je také dobrá věc.
A konečně, pokud zjistíte, že se vám nechce dělat mnoho úkolů spojených s vaším seznamem úkolů, pak je možná čas změnit práci!
Vážně se sami sebe zeptejte, zda je to pro vás opravdu ta pravá práce, protože není „normální“ nemít rád svou práci nebo se cítit neustále demotivovaný.
Při správě času jde o to, abyste pracovali chytřeji, a ne tvrději nebo déle. Jde o vytvoření lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Některé společnosti - a dokonce celé země - si to vzaly skutečně k srdci a začínají zavádět čtyřdenní pracovní týden. Například Island v letech 2015 až 2019 zkoušel čtyřdenní pracovní týden a označil tento pokus za "ohromující úspěch". Důležité je, že úroveň produktivity ve společnostech zapojených do tohoto pokusu buď zůstala stejná, nebo se zvýšila - což ukazuje, že produktivita není o tom, kolik času strávíte prací, ale jak tento čas strávíte. V současné době již 86 % islandských zaměstnanců pracuje méně hodin (aniž by se jim snížila mzda) nebo na to bude mít nárok.
Pokud stejně jako tito šťastní Islanďané dobře hospodaříte se svým časem, můžete se těšit z několika výhod, jako např.:
Odstranění (nebo snížení) tendence k prokrastinaci.Pocit kontroly a snížení hladiny stresu. (Islandští pracovníci, kteří se účastnili pokusů, uváděli, že se cítí méně stresovaní a je u nich nižší riziko vyhoření.)Dodržování termínů.Posílení pověsti člověka, který odvádí práci včas a kvalitně.Více času na mimopracovní vášně.
Důležité úkoly dělejte jako první
Lidé si často rádi nejdříve odškrtnou ze seznamu ten nejnepříjemnější úkol, jen aby ho měli hotový. Jiní zase rádi nejdříve udělají rychlé a snadné úkoly, jen aby měli pocit, že něčeho dosáhli. Je však mnohem lepší stanovit si priority podle důležitosti, bez ohledu na to, zda je to těžké, nebo ne.
Nemilosrdně si stanovte časové priority
Můžete zkusit metodu ABC pro naplánováni dne a stanovení priority úkolů podle důležitosti. Úkol "A" je nejdůležitější, povinný úkol pro daný den (nebo, pokud je úkolů "A" více, označím je A1, A2 a tak dále). Úkoly "B" jsou vedlejší úkoly, které jsou méně důležité než úkoly "A" - nikdy nepřejdete na úkol "B", dokud jsou na seznamu ještě úkoly "A". A úkoly C jsou ty, které je sice hezké splnit, ale není velký problém, když se ten den neuskuteční.
Stanovte si pro každý úkol časový limit
Jakmile si sestavíte seznam úkolů na daný den, stanovte si časové limity pro každý úkol na seznamu. Tím zajistíte, aby se úkoly rozšířily a vyplnily více času, než skutečně potřebujete, a udržíte tak svůj den zvládnutelný, protože víte, co můžete reálně stihnout.
Najděte si své produktivní hodiny
Zdroj: Unsplash
Produktivní lidé nevyplňují každou hodinu svého dne - vědí, kdy se jim pracuje nejlépe, a dbají na to, aby v těchto hodinách udělali důležité věci. Následujte jejich příkladu a vyčleňte si nejproduktivnější hodiny (ať už ráno, v klidu večer nebo jakkoli jinak) pro nejdůležitější úkoly. Vyhněte se vyplňování tohoto drahocenného času schůzkami nebo méně důležitými úkoly - ty se lépe hodí pro jinou denní dobu.
Neprovádějte více úkolů najednou
Multitasking je nepřítelem produktivity, protože se může stát, že nakonec neuděláte nic pořádně. Věnujte se vždy jen jednomu úkolu a ten dokončete, než přejdete k dalšímu.
Eliminujte rozptylování
Určitě pomáhá vypnout oznámení na telefonu nebo zapnout v telefonu režim "nerušit", když potřebujete, a stanovit hranice pro všechny, kteří s vámi sdílejí prostor. (Například tím, že řeknete: "Na příští hodinu si opravdu potřebuji sklonit hlavu a soustředit se" nebo "Když jsou dveře mé kanceláře zavřené, znamená to nerušit"). Stejné tipy platí i v kancelářském prostředí.
Naučte se říkat ne
Říkat ne - zdvořile, ale důrazně - je umění, a pokud ho zvládnete, budete se cítit mnohem více pod kontrolou svého času. Velmi často ani nejde o to říct ne, ale stanovit si očekávání, kdy můžete něco udělat - například tím, že řeknete něco jako "Tohle můžu udělat až příští týden".
Zvažte důsledky toho, že něco uděláte, oproti tomu, že to neuděláte
Zdroj: Unsplash
Pokud opravdu otálíte, zeptejte se sami sebe: "Co se stane, když to neudělám?". Pokud je odpověď "Ehm, nic moc", pak to pravděpodobně není tak důležité. Pokud ale víte, že pokud to budete odkládat, může to mít vážné následky, může vám to dodat další motivační impuls, který potřebujete.
Pochopte, že někdy - jen někdy - může být prokrastinace dobrá věc
Nutkání prokrastinovat vám může něco říkat (například že jste unavení a potřebujete si odpočinout). A někdy mysl prostě potřebuje trochu času, aby se mohla toulat, představovat si a být kreativní - a to je také dobrá věc.
A konečně, pokud zjistíte, že se vám nechce dělat mnoho úkolů spojených s vaším seznamem úkolů, pak je možná čas změnit práci!
Vážně se sami sebe zeptejte, zda je to pro vás opravdu ta pravá práce, protože není "normální" nemít rád svou práci nebo se cítit neustále demotivovaný.
