Jak se v Evropě určuje cena elektřiny a co to může změnit – a na co se připravit

Zatímco ceny energií na celém světě prudce rostou, Evropa je v obzvlášť složité situaci. Její silná závislost na ruském plynu – vedle sucha, vln veder, nespolehlivé flotily francouzských jaderných reaktorů a přechodu celého kontinentu na ekologičtější, ale přerušované zdroje, jako je solární a větrná energie - zvyšuje účty za elektřinu a podporuje nejvyšší inflaci za poslední desetiletí. Evropa stojí na pokraji recese a s blížící se zimní topnou sezónou úředníci zvažují zásadní revizi trhu s elektřinou v regionu, která by zohlednila probíhající přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Jak se určuje cena elektřiny? Na rozdíl od ropy nebo zemního plynu neexistuje žádný efektivní způsob, jak ušetřit velké množství elektřiny pro budoucí použití. Komerční využití velkokapacitních baterií je vzdáleno ještě několik let. Ceny elektřiny se tedy odvíjejí od její dostupnosti v daném okamžiku. Když je například opravdu větrno nebo slunečno, pak se vyrábí relativně levněji a ceny jsou nižší. Pokud se tato nabídka sníží, ceny se zvýší, protože se uvede do provozu více generátorů, aby pomohly uspokojit poptávku - poháněnou dražšími zdroji. Trh již dlouho funguje tak, že cenu pro všechny určuje poslední technologie nebo typ elektrárny potřebný k pokrytí poslední jednotky spotřeby. V Evropě to letos obvykle znamenalo zemní plyn. Jaký je vztah mezi elektřinou a plynem? Velmi těsný. V celé západní Evropě jsou plynové elektrárny již desítky let důležitou součástí energetické infrastruktury, která je z velké části zásobována dodávkami ze Sibiře. Plynové elektrárny se stavěly relativně rychle a technologie byla jednoduchá, alespoň ve srovnání s jadernými elektrárnami, a spaluje se čistěji než uhlí. V loňském roce se v plynových elektrárnách vyrobilo asi 18 % evropské elektřiny; v roce 2020 pocházelo asi 43 % dováženého plynu z Ruska. Dokonce ani v dobách nejhlubší studené války nebyl s dodávkami nikdy vážnější problém - až do letošního zhoršení vztahů s Ruskem po jeho invazi na Ukrajinu. Diverzifikace od Ruska, například zvýšením dovozu zkapalněného zemního plynu, vyžaduje novou infrastrukturu, která vyžaduje mnoho času a peněz. Proč to tak funguje? Teoreticky se tento vztah neliší například od vztahu s uhlím. Ale zádrhele ve výrobě a omezení v důsledku vlny veder v elektrárnách od jaderných ve Francii po vodní ve Španělsku a Norsku letos výrazně změnily obraz výroby. Vzhledem k tomu, že uhelné a jaderné elektrárny jsou zpravidla tak jako tak v provozu neustále, plynové elektrárny byly povolávány častěji - někdy jen proto, aby udržely světlo, když letní teploty dosahovaly rekordů. A válka na Ukrajině vedla k rekordním cenám plynu, což zvýšilo celkové výrobní náklady. Právě tento vztah způsobil, že prudký růst cen plynu se stal hnacím motorem cen elektřiny. A protože je celý kontinent propojen, zvýšilo to ceny v celém regionu. Hodnota evropského trhu s elektřinou loni vyskočila trojnásobně na rekordních 836 miliard eur. O čem se uvažuje? Vzhledem k tomu, že velká část evropského průmyslu je na kolenou a domácnosti čelí skokovým nárůstům účtů za energie o několik set procent, tlak na vlády a Evropskou unii, aby zasáhly, nebyl nikdy vyšší. Jedním z hlavních návrhů je zavedení cenového stropu pro elektřinu od neplynárenských výrobců, přičemž rozdíl mezi touto cenou a tržní cenou by měl být směřován na úlevy pro spotřebitele. Ačkoli to zní jednoduše, každá taková změna by rozvrátila tržní uspořádání, které fungovalo po desetiletí, a mohla by ohrozit budoucí investice kvůli nezamýšleným důsledkům. Jak se tento trh vyvíjel? V 90. letech 20. století byly na čele severské země a britský trh, poté následovalo Německo, které je nyní zdaleka největší. Obchodník může nakupovat a prodávat elektřinu dodanou později ve stejný den v hodinových blocích nebo dokonce až v patnáctiminutových intervalech, aby uspokojil náhlou poptávku nebo využil cenových rozdílů. O ceně těchto kontraktů rozhoduje výhradně nabídka a poptávka, například to, jak moc fouká vítr nebo které uhelné elektrárny jsou v provozu. Poptávka má tendenci stoupat brzy ráno a pozdě odpoledne. Tento systém byl navržen v době, kdy většinu energie dodávala fosilní paliva. Nyní je více obnovitelných zdrojů, které jsou méně předvídatelné, a navrhované změny tento posun odrážejí. Co ještě vlády udělaly? Existují také obchodníci, kteří se zaměřují na smlouvy s delší dobou splatnosti pokrývající období několika let dopředu, kde ceny pomáhají určovat širší faktory, jako je očekávaný hospodářský výkon. Letošní divoké výkyvy cen přiměly země včetně Německa, Švédska a Finska vyčlenit miliardy eur na nouzové půjčky na likviditu, aby podpořily energetické společnosti, které byly zasaženy náhlými výzvami k úhradě marže při obchodování.