Lidé v Libanonu „vykrádají“ banky aby si vzali své vlastní peníze

Bankovní loupeže se v Libanonu staly rostoucím trendem – tito ozbrojení „lupiči“ vtrhávající do bank však nekradou cizí peníze. Dožadují se pouze přístupu ke svým vlastním úsporám.

A místo toho, aby byli pachatelé stíháni, zůstávají většinou na svobodě a stávají se lidovými hrdiny.

Tyto incidenty jsou s pokračující hospodářskou krizí v Libanonu stále častější. Místní měna, libanonská libra, se na černém trhu znehodnotila vůči americkému dolaru o více než 90 procent a situaci zhoršilo i vládní omezení, podle něhož si lidé mohou vybírat jen omezené množství peněz z vlastních bankovních účtů.

Co tedy stojí za těmito bankovními loupežemi?

Libanon se od roku 2019 potýká se zhoršujícím se ekonomickým kolapsem, který podle Organizace spojených národů uvrhl 80 procent jeho obyvatel – asi tři miliony lidí – pod hranici chudoby.
Chudoba a nezaměstnanost prudce vzrostly a hodnota spořicích účtů se vypařila spolu se střední třídou v zemi.
Od roku 2019 libanonské banky postupně zavedly drakonické kontroly vkladů, čímž fakticky připravily miliony klientů o jejich úspory v cizí měně.
„Pokaždé, když jste si chtěli vybrat peníze, bylo to za mnohem nižší kurz, než je tržní hodnota,“ řekla Zeina Khodrová z Al Džazíry. „Například když jste si chtěli vybrat 700 dolarů, dali vám 200 dolarů. Takže to je de facto zkrácení.“
Srážka v ekonomické terminologii znamená snížení hodnoty aktiva. V tomto případě se týká absurdně nevýhodného směnného kurzu bank v libanonské libře, když se lidé snaží vybrat hotovost.

Kolik „bankovních loupeží“ už proběhlo?

První známý případ, kdy někdo násilím získal zpět své finanční prostředky, byl zaznamenán v lednu, kdy muž držel ve východním Libanonu desítky lidí jako rukojmí poté, co mu bylo řečeno, že si nemůže vybrat své úspory v cizí měně.
Místní média informovala, že klient nakonec část svých úspor dostal a vzdal se bezpečnostním složkám.
V srpnu držel ozbrojený muž zaměstnance a zákazníky jako rukojmí také v jedné bejrútské bance poté, co mu bylo řečeno, že si ze svého účtu nemůže vybrat 200 000 dolarů na léčbu svého nemocného otce. Muž byl před bankou povzbuzován davem.
Ve středu jiný ozbrojený muž vstoupil do pobočky BankMed v libanonském horském městě Aley a pokusil se získat své úspory.
Ve stejný den vstoupila do pobočky banky BLOM v Bejrútu žena jménem Sali Hafizová, která spolu s dalšími aktivisty použila podle svých pozdějších slov hračkářskou zbraň, aby získala peníze z vlastního účtu na financování nemocniční léčby své sestry, která onemocněla rakovinou. Pobočku polila benzínem a vyhrožovala, že ji zapálí, pokud nedostane své úspory.
Z vkladů se jí podařilo získat 13 000 dolarů z celkové částky 20 000 dolarů.

Jedná se o činy osamělých vlků, nebo o součást organizovaného hnutí?

Chcete využít této příležitosti?

Hafizová a muž, který přepadl banku v Aley, jsou součástí skupiny nazvané „Vkladatelé křičí“.
Její zakladatel Alaa Khorchidová uvedla, že v zoufalé době lidem nezbývá nic jiného než „vzít věci do vlastních rukou“.
„Tito lidé pracovali celá desetiletí, ale ne proto, aby si vládci stavěli paláce, zatímco oni nemají ani na krabičku léků,“ řekla. „Neexistuje žádná vláda, žádný plán hospodářské obnovy a zbývá jen málo rezerv.“

Jak vážná je ekonomická krize v Libanonu?

Vláda odhaduje, že ztráty v letargickém finančním sektoru od začátku měnové krize klesají někam k 68 až 69 miliardám dolarů.
Světová banka varovala, že hospodářská kalamita by se mohla zařadit mezi tři nejvážnější, které svět zažil od poloviny 19. století.

Co lze udělat pro zmírnění krize?

Mezinárodní společenství opakovaně vyzvalo Libanon k reformě ekonomiky, zejména k ukončení nehospodárného utrácení a korupce a k restrukturalizaci neefektivního energetického sektoru. Vyzvalo také k forenznímu auditu centrální banky.
Amin Salam, libanonský ministr hospodářství a obchodu, řekl televizi Al-Džazíra: „Libanon potřebuje finanční pomoc a Mezinárodní měnový fond chce, aby byly reformy provedeny dříve, než se tak stane.“
Po sobě jdoucí vlády však nedokázaly předložit věrohodný plán hospodářských reforem, který je nezbytným předpokladem pro uvolnění miliard dolarů zoufale potřebné finanční pomoci.

Libanon od roku 2019 trpí prohlubující se ekonomickou krizí, kvůli níž se tři čtvrtiny obyvatel propadly pod hranici chudoby. Bankovní loupeže se v Libanonu staly rostoucím trendem - tito ozbrojení "lupiči" vtrhávající do bank však nekradou cizí peníze. Dožadují se pouze přístupu ke svým vlastním úsporám. A místo toho, aby byli pachatelé stíháni, zůstávají většinou na svobodě a stávají se lidovými hrdiny. Tyto incidenty jsou s pokračující hospodářskou krizí v Libanonu stále častější. Místní měna, libanonská libra, se na černém trhu znehodnotila vůči americkému dolaru o více než 90 procent a situaci zhoršilo i vládní omezení, podle něhož si lidé mohou vybírat jen omezené množství peněz z vlastních bankovních účtů. Co tedy stojí za těmito bankovními loupežemi? Zdroj: Aljazeera.com Libanon se od roku 2019 potýká se zhoršujícím se ekonomickým kolapsem, který podle Organizace spojených národů uvrhl 80 procent jeho obyvatel - asi tři miliony lidí - pod hranici chudoby.Chudoba a nezaměstnanost prudce vzrostly a hodnota spořicích účtů se vypařila spolu se střední třídou v zemi.Od roku 2019 libanonské banky postupně zavedly drakonické kontroly vkladů, čímž fakticky připravily miliony klientů o jejich úspory v cizí měně."Pokaždé, když jste si chtěli vybrat peníze, bylo to za mnohem nižší kurz, než je tržní hodnota," řekla Zeina Khodrová z Al Džazíry. "Například když jste si chtěli vybrat 700 dolarů, dali vám 200 dolarů. Takže to je de facto zkrácení."Srážka v ekonomické terminologii znamená snížení hodnoty aktiva. V tomto případě se týká absurdně nevýhodného směnného kurzu bank v libanonské libře, když se lidé snaží vybrat hotovost. Kolik "bankovních loupeží" už proběhlo? První známý případ, kdy někdo násilím získal zpět své finanční prostředky, byl zaznamenán v lednu, kdy muž držel ve východním Libanonu desítky lidí jako rukojmí poté, co mu bylo řečeno, že si nemůže vybrat své úspory v cizí měně.Místní média informovala, že klient nakonec část svých úspor dostal a vzdal se bezpečnostním složkám.V srpnu držel ozbrojený muž zaměstnance a zákazníky jako rukojmí také v jedné bejrútské bance poté, co mu bylo řečeno, že si ze svého účtu nemůže vybrat 200 000 dolarů na léčbu svého nemocného otce. Muž byl před bankou povzbuzován davem.Ve středu jiný ozbrojený muž vstoupil do pobočky BankMed v libanonském horském městě Aley a pokusil se získat své úspory.Ve stejný den vstoupila do pobočky banky BLOM v Bejrútu žena jménem Sali Hafizová, která spolu s dalšími aktivisty použila podle svých pozdějších slov hračkářskou zbraň, aby získala peníze z vlastního účtu na financování nemocniční léčby své sestry, která onemocněla rakovinou. Pobočku polila benzínem a vyhrožovala, že ji zapálí, pokud nedostane své úspory.Z vkladů se jí podařilo získat 13 000 dolarů z celkové částky 20 000 dolarů. Jedná se o činy osamělých vlků, nebo o součást organizovaného hnutí? Zdroj: Dailysabah.com Hafizová a muž, který přepadl banku v Aley, jsou součástí skupiny nazvané "Vkladatelé křičí".Její zakladatel Alaa Khorchidová uvedla, že v zoufalé době lidem nezbývá nic jiného než "vzít věci do vlastních rukou"."Tito lidé pracovali celá desetiletí, ale ne proto, aby si vládci stavěli paláce, zatímco oni nemají ani na krabičku léků," řekla. "Neexistuje žádná vláda, žádný plán hospodářské obnovy a zbývá jen málo rezerv." Jak vážná je ekonomická krize v Libanonu? Vláda odhaduje, že ztráty v letargickém finančním sektoru od začátku měnové krize klesají někam k 68 až 69 miliardám dolarů.Světová banka varovala, že hospodářská kalamita by se mohla zařadit mezi tři nejvážnější, které svět zažil od poloviny 19. století. Co lze udělat pro zmírnění krize? Mezinárodní společenství opakovaně vyzvalo Libanon k reformě ekonomiky, zejména k ukončení nehospodárného utrácení a korupce a k restrukturalizaci neefektivního energetického sektoru. Vyzvalo také k forenznímu auditu centrální banky.Amin Salam, libanonský ministr hospodářství a obchodu, řekl televizi Al-Džazíra: "Libanon potřebuje finanční pomoc a Mezinárodní měnový fond chce, aby byly reformy provedeny dříve, než se tak stane."Po sobě jdoucí vlády však nedokázaly předložit věrohodný plán hospodářských reforem, který je nezbytným předpokladem pro uvolnění miliard dolarů zoufale potřebné finanční pomoci.