Nejchudší evropská země se obává, že ceny plynu způsobí kolaps její ekonomiky

Premiérka Natalia Gavrilitová uvedla, že se 2,6milionová země vklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko připravuje na všechny scénáře, přičemž roční inflace přesahuje 30 % a 1. října vyprší lhůta pro vyjednání splátky dluhu s ruskou společností Gazprom PJSC – navzdory pětileté smlouvě Moldavska s tímto plynárenským gigantem.

Vzhledem k tomu, že v jednáních nedošlo k žádnému pokroku – a vláda prezidenta Vladimira Putina se od zvolení proevropské prezidentky Maiy Sanduové před dvěma lety obrátila proti zemi -, může dojít k úplnému přerušení dodávek plynu.

„I kdyby Gazprom v dodávkách pokračoval, stejně budeme muset snížit spotřebu, protože ceny jsou velmi, velmi vysoké,“ řekla 44letá Gavrilitová v úterním rozhovoru v Bukurešti. Prudce rostoucí ceny jsou podle ní „anomálií“ pro léto a „nevíme, jak moc porostou během zimy“.

Moldavsko prosazuje své ambice vstoupit do Evropské unie. Vedoucí představitelé EU v červnu schválili Ukrajinu i Moldavsko jako kandidáty na členství v rámci zrychleného procesu.

Moldavská vláda přistoupila ke zmírnění zátěže, když v hlavním městě Kišiněvě přešla z plynového vytápění na topný olej a stanovila si cíl snížit spotřebu o 15 %. Gavrilitina vláda rovněž zahájila jednání s Rumunskem o možných dodávkách plynu za přijatelnou cenu.

Avšak vzhledem k tomu, že v sousedství zuří ruská invaze na Ukrajinu a vztahy s Moskvou se zhoršily ještě před konfliktem, hrozí, že bývalá sovětská republika bude vtažena do širšího konfliktu – zejména kvůli Ruskem okupovanému separatistickému území Podněstří v jejích hranicích.

Mám zájem o více informací

Gavrilitová uvedla, že jednání se samozvanými podněsterskými úřady se od února, kdy válka začala, zintenzivnila, protože „chceme v zemi udržet mír a stabilitu“.

V hospodářství Moldavska dominuje zemědělství a potravinářský průmysl.

I přes jistý pokrok v posledních letech je Moldavsko nejchudší zemí Evropy. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země má příznivé klima pro intenzivní zemědělství. Naopak nedisponuje žádným významnějším nerostným bohatstvím. Od roku 2007 je Moldavsko členem Středoevropské zóny volného obchodu. Podle Indexu lidského rozvoje je Moldavsko zdaleka nejméně rozvinutou evropskou zemí s HDI podobně vysokým jako má Egypt, Mongolsko či Botswana.

Alba Iulia street, Buiucani — Zdroj: Unsplash

Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. ČR se tak podílí na řešení některých problémů země, především v oblasti životního prostředí, vzdělání a prevence migrace.

Moldavsko je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde přibližně 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chișinău). Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou.

Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států a Organizace černomořské ekonomické spolupráce, ale zároveň usiluje o vstup do Evropské unie. Od 23. června 2022 je Moldavsko kandidátskou zemí EU, stalo se jí společně s Ukrajinou. Ekonomika Moldavska je nejmenší v Evropě (HDP per capita) a Moldavsko má rovněž nejnižší index lidského rozvoje na kontinentu. Je turisticky nejméně navštěvovanou zemí v Evropě.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Moldavská ekonomika může čelit dvojímu šoku - přerušení dodávek ruského plynu a "mimořádně vysokým" cenám energií, protože nejchudší evropská země se připravuje na zimu, uvedla premiérka země. Premiérka Natalia Gavrilitová uvedla, že se 2,6milionová země vklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko připravuje na všechny scénáře, přičemž roční inflace přesahuje 30 % a 1. října vyprší lhůta pro vyjednání splátky dluhu s ruskou společností Gazprom PJSC - navzdory pětileté smlouvě Moldavska s tímto plynárenským gigantem. Vzhledem k tomu, že v jednáních nedošlo k žádnému pokroku - a vláda prezidenta Vladimira Putina se od zvolení proevropské prezidentky Maiy Sanduové před dvěma lety obrátila proti zemi -, může dojít k úplnému přerušení dodávek plynu. "I kdyby Gazprom v dodávkách pokračoval, stejně budeme muset snížit spotřebu, protože ceny jsou velmi, velmi vysoké," řekla 44letá Gavrilitová v úterním rozhovoru v Bukurešti. Prudce rostoucí ceny jsou podle ní "anomálií" pro léto a "nevíme, jak moc porostou během zimy". Moldavsko prosazuje své ambice vstoupit do Evropské unie. Vedoucí představitelé EU v červnu schválili Ukrajinu i Moldavsko jako kandidáty na členství v rámci zrychleného procesu. Moldavská vláda přistoupila ke zmírnění zátěže, když v hlavním městě Kišiněvě přešla z plynového vytápění na topný olej a stanovila si cíl snížit spotřebu o 15 %. Gavrilitina vláda rovněž zahájila jednání s Rumunskem o možných dodávkách plynu za přijatelnou cenu. Avšak vzhledem k tomu, že v sousedství zuří ruská invaze na Ukrajinu a vztahy s Moskvou se zhoršily ještě před konfliktem, hrozí, že bývalá sovětská republika bude vtažena do širšího konfliktu - zejména kvůli Ruskem okupovanému separatistickému území Podněstří v jejích hranicích. Gavrilitová uvedla, že jednání se samozvanými podněsterskými úřady se od února, kdy válka začala, zintenzivnila, protože "chceme v zemi udržet mír a stabilitu". V hospodářství Moldavska dominuje zemědělství a potravinářský průmysl. I přes jistý pokrok v posledních letech je Moldavsko nejchudší zemí Evropy. Navzdory tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země má příznivé klima pro intenzivní zemědělství. Naopak nedisponuje žádným významnějším nerostným bohatstvím. Od roku 2007 je Moldavsko členem Středoevropské zóny volného obchodu. Podle Indexu lidského rozvoje je Moldavsko zdaleka nejméně rozvinutou evropskou zemí s HDI podobně vysokým jako má Egypt, Mongolsko či Botswana. Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. ČR se tak podílí na řešení některých problémů země, především v oblasti životního prostředí, vzdělání a prevence migrace. Moldavsko je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde přibližně 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chișinău). Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států a Organizace černomořské ekonomické spolupráce, ale zároveň usiluje o vstup do Evropské unie. Od 23. června 2022 je Moldavsko kandidátskou zemí EU, stalo se jí společně s Ukrajinou. Ekonomika Moldavska je nejmenší v Evropě (HDP per capita) a Moldavsko má rovněž nejnižší index lidského rozvoje na kontinentu. Je turisticky nejméně navštěvovanou zemí v Evropě.