Nový „Lehman Brothers“ energetického sektoru v Evropě?

Evropské vlády dávají dohromady nouzová opatření na podporu veřejných služeb v obavách, že se společnosti pod tíhou rostoucích výzev k úhradě marží prohloubí a zhorší tak energetickou krizi, která způsobila prudký nárůst cen a způsobila, že na kontinentu chybí plyn. V posledních dnech se objevilo mnoho zpráv - od Švédska přes Švýcarsko až po Velkou Británii - jak se společnosti a vlády snaží situaci zvládnout. Norská společnost Equinor ASA uvedla, že evropskému obchodování s energiemi hrozí kolaps pod tíhou výzev k úhradě marží ve výši nejméně 1,5 bilionu dolarů. V úterý ráno získala finská energetická společnost Fortum Oyj překlenovací financování ve výši 2,35 miliardy eur, aby zajistila dostatečnou likviditu. Švýcarsko poskytlo společnosti Axpo úvěrovou linku až do výše 4 miliard franků. Společnost, která vyrábí a obchoduje s obnovitelnou energií, o úvěrovou linku požádala, ale zatím ji nevyužila. Spolu s takovými opatřeními přicházejí hrozivá varování, protože divoké pohyby cen zvyšují objem zajištění, které společnosti potřebují k udržení zajištění. Finsko varuje před "momentem Lehman Brothers v energetickém průmyslu", kdy budou společnosti čelit náhlému nedostatku hotovosti. Spolu se Švédskem v neděli oznámilo vytvoření nouzového likviditního nástroje ve výši 33 miliard dolarů, který má podpořit energetické společnosti prostřednictvím půjček a úvěrových záruk. Ve Velké Británii podle osoby obeznámené s touto záležitostí jedná společnost Centrica Plc s bankami o možném rozšíření úvěrových linek. Společnost Centrica se odmítla vyjádřit. Snaha o pomoc je reakcí na rychle se zhoršující situaci, zejména poté, co Rusko přerušilo dodávky plynu klíčovým plynovodem Nord Stream. Dodavatelé elektřiny a obchodníci s energiemi čelili minulou zimu obrovským výzvám k úhradě marží, když ceny plynu vyskočily na tehdejší rekordní hodnoty. Nyní, když jsou tyto úrovně po měsících prudkého růstu cen zakrnělé, začínají vlády naslouchat varováním průmyslu, že může být zapotřebí politické podpory, neboť se očekává, že ceny zůstanou vyšší po delší dobu. "Společnosti již dlouho ztrácejí hotovost kvůli výzvám k úhradě marží a požadavkům na zajištění," řekl Kristian Ruby, generální tajemník skupiny energetického průmyslu Eurelectric. "To vyvolává otázku: 'Co když se situace ještě zhorší? Vlády musí být připraveny takovou situaci zvládnout a podpořit společnosti přímými úvěry, jinak hrozí, že jedna padne a stáhne dolů ostatní." Evropská komise rovněž zkoumá opatření na pomoc s likviditou. Ta by mohla zahrnovat úvěrové linky od Evropské centrální banky, nové produkty jako zajištění marží a dočasné pozastavení trhů s deriváty, uvádí se v podkladovém dokumentu k politice, který viděla agentura Bloomberg News. "Nyní musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom zabezpečili dodávky energie," uvedla v úterý švýcarská ministryně energetiky Simonetta Sommarugaová. "Musíme se vyhnout tomu, aby se kvůli dočasnému nedostatku likvidity nějaká společnost dostala do krize a strhla s sebou ostatní." Jako velkoobchodní kupci elektřiny a energie mají energetické společnosti tendenci držet většinové krátké zajišťovací pozice vůči svým fyzickým kontraktům, což je činí zranitelnými, pokud ceny prudce vzrostou a tyto pozice se stanou ztrátovými. Pokud k tomu dojde, může makléř společnosti, banka nebo burza požadovat hotovost jako zajištění pozice. Koncem minulého měsíce společnost Fortum uvedla, že její požadavek na zajištění se během týdne zvýšil o 1 miliardu eur na 5 miliard eur. Analytici Citigroup Inc. minulý týden uvedli, že rostoucí ceny elektřiny a plynu donutily energetické společnosti složit další zajištění ve výši více než 100 miliard eur na pokrytí výzev k úhradě marže. "To je prostě kapitál, který je mrtvý a vázaný v maržových výzvách," řekl v rozhovoru Helge Haugane, senior viceprezident společnosti Equinor pro plyn a elektřinu. "Pokud společnosti musí složit tolik peněz, znamená to, že likvidita na trhu vysychá." Jedním z opatření oblíbených mezi lobbistickými skupinami je umožnit energetickým společnostem, nikoli však finančním účastníkům na trzích s deriváty, aby jako zástavu za obchody poskytovaly jiné produkty než hotovost, například bankovní záruky nebo uhlíkové kredity. To by uvolnilo rozvahy podniků veřejných služeb, aby mohly využít kapitál k jiným "smysluplným účelům", uvedl Ruby z Eurelectric. Pokud jde o úvěry, Německo zatím zavedlo největší evropský program na podporu společností postižených důsledky války na Ukrajině, když vyčlenilo 7 miliard eur na úvěry, které budou k dispozici společnostem, jež mají problémy s likviditou, a to nad rámec balíčku pomoci ve výši 100 miliard eur. Německý energetický gigant Uniper SE minulý týden požádal o další 4 miliardy eur poté, co plně vyčerpal stávající úvěr ve výši 9 miliard eur. Vídeňský městský energetický podnik si rovněž zajistil 2 miliardy eur od rakouské vlády na pokrytí obchodních pozic. "Evropské vlády nyní potřebují, aby někdo převzal cenové a komoditní riziko," řekl Steven Kelly, vedoucí výzkumný pracovník v Yaleově programu finanční stability. "A pokud banky nejsou schopny hrát roli zprostředkovatele, budete muset jít ke zdroji a vidět, jak to převezmou státy."