Rostoucí inflace v Turecku je varovným signálem pro banky v Perském zálivu

Banky s expozicí vůči Turecku se potýkají se ztrátami od roku 2018, kdy začala prudce klesat hodnota turecké měny; podle nedávné zprávy ratingové agentury Fitch se nyní zejména věřitelé v několika zemích Perského zálivu bohatých na ropu mohou v příštím roce kvůli svým vazbám na tuto zemi dostat do ztráty. Banky v Radě pro spolupráci v Zálivu (GCC) - tedy v Bahrajnu, Kuvajtu, Ománu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech - s tureckými dceřinými společnostmi musely v první polovině roku 2022 přijmout "hyperinflační hlášení", napsala tento týden agentura Fitch, protože kumulativní inflace v Turecku za poslední tři roky přesáhla neuvěřitelných 100 %.   Agentura Fitch spočítala, že banky GCC s tureckými dceřinými společnostmi vykázaly v letošním prvním pololetí čisté ztráty ve výši zhruba 950 milionů USD. Mezi nejhůře postižené patřily Emirates NBD - vlajková banka Dubaje - a Kuwait Finance House, druhá největší banka v Kuvajtu. Expozice vůči Turecku činí u Kuwait Finance House 28 % a u Emirates NBD 16 % jejich aktiv. Mezi postiženými byla také Qatar National Bank. "Agentura Fitch vždy považovala turecké expozice bank GCC za úvěrově negativní," napsala ratingová společnost. "Turecké expozice představují riziko pro kapitálové pozice bank GCC kvůli ztrátám z měnových kurzů v důsledku oslabení liry." Od začátku roku ztratila lira vůči dolaru 26 % své hodnoty, což 84 milionům obyvatel Turecka značně ztěžuje dovoz a nákup základního zboží. Proč turecká měna klesá? Před pěti lety touto dobou se za jeden dolar dalo koupit zhruba 3,5 turecké liry. Nyní se za jeden dolar koupí přibližně 18 lir. Pokles začal v době, kdy turecká ekonomika rychle rostla, ale její centrální banka odmítla zvýšit úrokové sazby, aby ochladila rostoucí inflaci. To a věci jako zhoršující se deficit běžného účtu platební bilance, snižující se devizové rezervy a rostoucí náklady na energie - plus občasné spory se Spojenými státy, které málem vyústily v sankce proti Turecku - dále tlačily na měnu. Ekonomové z toho v drtivé většině viní tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který hlasitě odmítá myšlenku zvyšování sazeb a označuje je za "matku všeho zla" a kterého investoři viní z toho, že škrtí nezávislost centrální banky. Pokud se šéf centrální banky postavil proti Erdoganově politice udržování nízkých sazeb, byl nakonec vyměněn; do jara 2021 se v turecké centrální bance během dvou let vystřídali čtyři guvernéři. Erdoganova vláda místo toho vymyslela alternativní metody, jak se pokusit podpořit svou měnu a zvýšit příjmy, jako je prodej deviz, zavedení přísných pravidel pro půjčky v lirách a zlepšení vztahů s bohatými státy Perského zálivu, aby přilákala investice. Spojené arabské emiráty a Katar přislíbily miliardy dolarů na investice do turecké ekonomiky.  Miliardové ztráty V polovině srpna Turecko šokovalo trhy snížením své klíčové úrokové sazby o 100 bazických bodů - ze 14 % na 13 % - navzdory tomu, že inflace dosáhla téměř 80 %, což je 24leté maximum. Podle analytiků je řešení potíží liry v nedohlednu a banky s tureckou expozicí čekají další problémy. "Vypočítali jsme, že celkové ztráty bank GCC z měnových přepočtů prostřednictvím 'ostatního úplného výsledku' v letech 2018-2021 činily 6,3 miliardy USD, a to zejména v důsledku znehodnocení liry," napsala agentura Fitch a dodala, že celkový čistý zisk tureckých dceřiných společností těchto bank mezitím činil jen o něco více než polovinu této částky, tedy 3,3 miliardy USD. "Očekáváme, že měnové ztráty zůstanou vysoké nejméně do roku 2024 v důsledku dalšího oslabování liry," napsala agentura. Přesto agentura Fitch nepředpokládá, že by musela snížit rating životaschopnosti bank GCC, které mají turecké dceřiné společnosti, protože podle ní "tyto banky mají dobrou schopnost absorbovat ztráty". Neočekává také, že by z Turecka zcela odešly, a to především proto, že není dostatek potenciálních kupců, přestože se turecké banky obchodují za polovinu své původní účetní hodnoty. "Banky GCC by byly ochotny a schopny poskytnout svým tureckým dceřiným společnostem finanční podporu, pokud by to bylo potřeba, což se odráží v ratingu těchto dceřiných společností," napsala agentura Fitch a dodala, že její výhled pro jejich expozici zůstává úvěrově negativní zejména kvůli rostoucímu riziku vládních zásahů do tureckých bank.