Výbor pro měnovou politiku vedený guvernérem Sahapem Kavciogluem ve čtvrtek snížil referenční sazbu z 13 % na 12 %, čímž překvapil většinu ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Lira po tomto oznámení rozšířila pokles a vůči dolaru obchodovala o 0,2 % slabší.
Turecko razí ekonomickou strategii, která je v rozporu s hlavním proudem měnové politiky. Již po většinu letošního roku se vymykalo, protože světoví centrální bankéři rozpoutali nejagresivnější zpřísňování měnové politiky za poslední desetiletí, a tento týden vyniklo ještě více, protože země jako Indonésie a Brazílie zvýšily sazby.
Podobně jako v srpnu, kdy turecká centrální banka ukončila sedmiměsíční pauzu nečekaným snížením sazeb o 100 bazických bodů, uvedla ve čtvrtek jako důvod svého rozhodnutí „ztrátu dynamiky ekonomické aktivity“.
V prohlášení, které doprovázelo její rozhodnutí, MPC naznačila svůj příklon k podpoře ekonomiky a naznačila malé obavy o cenovou stabilitu. „Od začátku července předstihové ukazatele ukazují na zpomalení růstu v důsledku slábnoucí zahraniční poptávky,“ uvedla.

Prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho spojenec Kavcioglu se drží neortodoxního manuálu, který se brání zvyšování sazeb s cílem omezit inflaci. Tento přístup podpořil hospodářský růst na úkor cenové stability a turecká aktiva se stala zranitelnějšími vůči výprodejům.
V rozhovoru pro PBS NewsHour tento týden Erdogan řekl, že „inflace není ochromující ekonomickou hrozbou“. Růst cen v Turecku vystřelil nad 80 % ročně, zatímco lira patří k nejhorším letošním výsledkům na rozvíjejících se trzích.
Co říká Bloomberg Economics…
„Očekáváme, že turecká centrální banka bude dále snižovat sazby, protože se snaží podpořit růst v období před parlamentními volbami v příštím roce. Banka se bude snažit vyvážit své uvolnění alternativními nástroji – zaměří se na usměrňování růstu úvěrů s cílem omezit inflaci a podpořit liru.“
Kavcioglu ve svém blogu z minulého týdne zopakoval, že k dosažení cenové stability budou použita makroobezřetnostní opatření a politika zaměřená na širší využití liry. Je čtvrtým guvernérem centrální banky od roku 2019 poté, co Erdogan propustil tři předchůdce.

Vzhledem k tomu, že popularita vládnoucí strany se pohybuje na historickém minimu, životní náklady prudce rostou a vláda „velmi usiluje o podporu ekonomické aktivity“, uvedl Henrik Gullberg, makro stratég společnosti Coex Partners Limited v Londýně.
Varoval však, že taková politika v kombinaci s obavami z globální recese a spirálovitě rostoucí inflace je pro liru „velmi špatnou kombinací“.
Centrální banka, která tvrdí, že je nadále odhodlána plnit svůj pětiprocentní inflační cíl, koncem loňského roku pod Kavciogluovým vedením několikrát snížila sazby, když už meziroční růst cen dosahoval dvouciferných hodnot.
„Snížení sazeb bude následovat i po zbytek letošního roku,“ uvedl Tugberk Citilci, vedoucí výzkumu InvestAZ Menkul Degerler A.S., který předpověděl snížení sazeb o 100 bazických bodů. „Centrální banka přinesla snížení sazeb na pozadí zpomalení doma i v EU.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky