Přesun americké pozornosti na Blízký východ a zmírnění sankcí generují Rusku dodatečné příjmy z prodeje energií ve výši až 150 milionů dolarů denně. Březnová mírová jednání v Abú Dhabí byla odložena, zatímco Kyjev čelí kritickému nedostatku americké protivzdušné obrany kvůli prioritním dodávkám na Blízký východ. Evropská unie naráží na diplomatickou zeď; Moskva i Washington odmítají přizvat evropské spojence k vyjednávacímu stolu, přičemž americká administrativa neplánuje další tlak na Kreml.   Ekonomické a strategické dopady blízkovýchodního konfliktu Americká zahraniční politika prochází radikální transformací, která má přímé a tvrdé dopady na globální trhy i bezpečnostní architekturu východní Evropy. Pozornost administrativy Donalda Trumpa se plně přesunula k eskalujícímu konfliktu s Íránem, což podle vysokých unijních diplomatů vede k postupnému vyhasínání Spojenými státy vedeného mírového procesu na Ukrajině. Tento geopolitický obrat přináší nečekané dividendy Moskvě. Globální Ropa (CL=F) reaguje na blízkovýchodní napětí citelným cenovým růstem, což v kombinaci s uvolněním amerických sankcí funguje pro Kreml jako ekonomické záchranné lano. Díky vyšším cenám energií a zmírnění tlaku ze strany Washingtonu inkasuje ruská státní pokladna dodatečné příjmy dosahující až 150 milionů dolarů denně. Spojené státy navíc ve čtvrtek oficiálně uvolnily sankční režim a přestaly vyvíjet tlak na Indii ohledně nákupu ruských energetických surovin. Výsledek tohoto rozhodnutí na sebe nenechal dlouho čekat a významné množství ropných tankerů okamžitě nabralo kurz směrem k Indickému oceánu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v této souvislosti varoval, že kroky Washingtonu míru rozhodně nepomáhají. Kromě masivní finanční injekce těží Moskva z rapidního vyčerpávání amerických vojenských zásob. Kyjev nutně potřebuje munici a systémy protivzdušné obrany, avšak Washington nyní logisticky a strategicky upřednostňuje své blízkovýchodní zákazníky. Kaja Kallas, šéfka unijní diplomacie, tento stav otevřeně označila za zásadní problém pramenící z přímé konkurence o totožné vojenské kapacity. Diplomatická paralýza a zamrznutí mírového procesu Třístranná mírová jednání, do nedávna zprostředkovávaná Spojenými státy, se podle vysokého evropského představitele ocitla v kritické zóně. Poslední osobní setkání proběhlo ve dnech 17. a 18. února v Ženevě. Následné kolo, naplánované na pátého března do Abú Dhabí, bylo bez náhrady odloženo právě kvůli americko-izraelským úderům na Írán. Nové datum ani místo konání nebylo dosud stanoveno. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov situaci komentoval s tím, že v rozhovorech skutečně nastala pauza, jelikož Američané mají nyní pochopitelně jiné priority. Ruský prezident Vladimir Putin se navíc strategicky zdržel jakékoliv kritiky Donalda Trumpa v souvislosti s válkou na Blízkém východě. Podle zdrojů obeznámených s kuloárním vyjednáváním se tak snaží zabránit tomu, aby se Washington znovu silněji postavil za Kyjev. Během pondělního telefonátu obou lídrů Putin dokonce navrhl, že by Rusko mohlo zprostředkovat ukončení konfliktu na Blízkém východě. Na samotné ukrajinské frontě však Kreml neukazuje sebemenší ochotu ke kompromisu a sám začíná být z procesu frustrován. Zdroje zapojené do neoficiálních jednání naznačují, že proces ztrácí dech a vyžaduje zcela nový impuls, protože v současném formátu již není o čem jednat. Spojené státy se pod Trumpovým vedením snažily působit jako neutrální prostředník. Američtí představitelé sice projevovali silnou touhu konflikt ukončit, avšak podle diplomatů jim bylo do značné míry lhostejné, za jakých podmínek se tak stane. Andrew Weiss z Carnegie Endowment for International Peace upozorňuje, že administrativa se důsledně vyhýbá nátlaku na Moskvu a místo toho se soustředí na nabízení pobídek. Evropská frustrace a neústupnost Moskvy Lídři Evropské unie neskrývají skepsi ohledně šancí na úspěch mírových rozhovorů bez dalšího stupňování tlaku na Ruskou federaci. Proces však vnímají jako nezbytný nástroj pro udržení americké angažovanosti v regionu. Od zahájení americko-izraelských útoků na Írán se evropští státníci zoufale snaží udržet ukrajinskou agendu v centru globální pozornosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek hostil Zelenského v Paříži, aby čelil takzvanému „efektu zatmění“, který íránská válka podle Elysejského paláce vyvolala. Podobně se zachoval německý kancléř Friedrich Merz, který navštívil Bílý dům pouhé tři dny po začátku blízkovýchodní ofenzivy s mapami a grafy, aby argumentoval ve prospěch zvýšeného tlaku na Moskvu. Trump však nejevil zájem o detailní diskusi a zůstává přesvědčen, že Rusko je silné a Ukrajina slabá. Evropská snaha o získání silnějšího hlasu u vyjednávacího stolu naráží na tvrdý odpor. Když francouzští poradci Emmanuel Bonne a Bertrand Buchwalter navštívili Moskvu a žádali pro evropské spojence místo u jednacího stolu, odpověď Putinova hlavního poradce Jurije Ušakova byla podle vysokého evropského diplomata vulgární a naprosto odmítavá. Peskov následně uvedl, že Evropané nepřinášejí žádné pozitivní signály a pouze přesvědčují Ukrajince k pokračování války. Z pohledu Kyjeva není Rusko ohledně ukončení války seriózní, neboť trvá na nepřijatelných požadavcích. Ukrajinský poslanec Oleksandr Merežko konstatoval, že Putin nemá zájem na dosažení výsledku a jednání využívá výhradně k tomu, aby se vyhnul americkým sankcím. Zatímco Bílý dům nadále tvrdí, že vyjednavači dosáhli obrovského pokroku, realita na diplomatickém kolbišti ukazuje spíše na hluboké zamrznutí celého procesu.