Americká omezení vývozu čipů omezí čínské ambice v oblasti polovodičů

Americké ministerstvo obchodu v pátek zavedlo rozsáhlá pravidla, jejichž cílem je odříznout Čínu od získávání nebo výroby klíčových čipů a komponent pro superpočítače, což je považováno za obrovskou eskalaci napětí mezi Pekingem a Washingtonem v technologické oblasti.

Amerika argumentuje tím, že Čína může tyto pokročilé polovodiče využívat pro pokročilé vojenské schopnosti.

„Není cesty zpět,“ řekl televizi CNBC Abishur Prakash, spoluzakladatel poradenské společnosti Center for Innovating the Future.

„S posledními kroky se propast mezi USA a Čínou nyní rozšířila do bodu, z něhož už není návratu.“

Zde jsou některé z hlavních bodů nových amerických pravidel:

Společnosti potřebují licence pro vývoz vysoce výkonných čipů, obvykle určených pro aplikace umělé inteligence, do Číny.
Dokonce i čipy vyrobené v zahraničí a související s umělou inteligencí a superpočítači, které při návrhu a výrobě používají americké nástroje a software, budou pro vývoz do Číny vyžadovat licenci.
Americké společnosti budou silně omezeny ve vývozu strojního zařízení do čínských společností, které vyrábějí čipy určité sofistikovanosti.

Chcete využít této příležitosti?

„Nejnovější pravidla pro čipy jsou známkou toho, že Washington se nesnaží obnovit vztahy s Pekingem. Místo toho dávají USA najevo, že tuto soutěž berou vážněji než kdykoli předtím a jsou ochotny podniknout kroky, které byly dříve nemyslitelné,“ řekl Prakash.

Jaký dopad budou mít americká omezení na Čínu?
Polovodiče patří mezi nejdůležitější technologické výrobky. Jsou součástí všeho od chytrých telefonů po automobily a ledničky. Jsou však také považovány za klíčové pro vojenské aplikace a rozvoj umělé inteligence.

S tím, jak se v posledních letech stupňuje geopolitické napětí mezi Čínou a USA, jsou do boje zataženy i technologie, a zejména citlivé oblasti, jako jsou čipy.

Umělá inteligence, kvantová výpočetní technika a polovodiče jsou oblasti, které Čína označila za „hraniční“ technologie, v nichž chce posílit své domácí schopnosti. Nová americká pravidla jí to však mimořádně ztíží, zejména v oblasti čipů.

„USA formálně změnily svůj cíl z předstižení Číny v polovodičovém průmyslu na aktivní bránění přístupu k vyspělým čipům,“ uvedl pro CNBC Pranay Kotasthane, předseda programu geopolitiky špičkových technologií v Takshashila Institution.

„Čínský domácí čipový sektor bude těmito rozsáhlými kontrolami ochromen.“

Povaha dodavatelského řetězce
Důvodem, proč by kontroly vývozu ze strany USA mohly být tak efektivní, je to, že by se mohly dotknout několika částí dodavatelského řetězce polovodičů, a to i těch, které nemají přímé sídlo v Americe nebo nejsou kontrolovány americkými firmami.

To vyplývá z globální povahy dodavatelského řetězce čipů, ale také z toho, že moc a odborné znalosti ovládá jen velmi málo společností.

Spojené státy, ačkoli jsou silné v mnoha oblastech trhu, ztratily svou dominanci ve výrobě. Za posledních zhruba 15 let se tchajwanská společnost TSMC a jihokorejská společnost Samsung ovládly výrobu nejmodernějších polovodičů na světě. Intel, největší výrobce čipů ve Spojených státech, zůstal daleko pozadu.

Tchaj-wan a Jižní Korea tvoří přibližně 80 % světového trhu slévárenství. Slévárny jsou zařízení, která vyrábějí čipy, jež navrhují jiné společnosti.

Spojené státy se však stále mohou pochlubit silnými společnostmi v oblasti návrhových nástrojů, z nichž mnohé využívají další společnosti v dodavatelském řetězci. Je například nepravděpodobné, že by pokročilé čipy vyráběné společností TSMC někde na své cestě nepoužívaly americké nástroje. V tomto případě se uplatní omezení vývozu z USA do Číny.

Washington již dříve použil toto pravidlo o tzv. přímých zahraničních produktech na plakátové dítě Trumpovy éry americko-čínského technologického napětí – Huawei. Podle těchto pravidel byla společnost Huawei odříznuta od nejmodernějších čipů, které vyráběla společnost TSMC a které byly určeny pro její chytré telefony. Společnost Huawei, která byla kdysi jedničkou na trhu s chytrými telefony, byla ochromena ve svém podnikání v oblasti telefonů.

Nikdy však takové pravidlo nebylo ze strany USA použito v takovém rozsahu.

Čína bude muset „znovu vynalézt kolo“
Mezitím by se jiné země mohly dostat pod tlak, aby do Číny nedodávaly určitá zařízení. Nejnovější pravidla například znamenají, že společnosti budou muset získat licenci na dodávku strojů do čínských sléváren, pokud tato zařízení vyrábějí určité paměťové čipy nebo logické polovodiče o velikosti 16 nanometrů, 14 nanometrů nebo nižší.

Údaj o nanometrech se vztahuje k velikosti jednotlivých tranzistorů na čipu. Čím menší je tranzistor, tím více jich lze nacpat na jeden polovodič. Zmenšení velikosti v nanometrech může obvykle přinést výkonnější a efektivnější čipy.

Nejvyspělejší čínský výrobce čipů, společnost Semiconductor Manufacturing International Co. neboli SMIC, v současné době vyrábí 7nm čipy, ale ne ve velkém měřítku. Je generačně pozadu za společnostmi jako TSMC a Samsung, které mají plán na výrobu 2nm čipů.

Aby však bylo možné vyrábět takto sofistikované čipy ve velkém měřítku, s nižšími náklady a větší spolehlivostí, bude SMIC a další čínské slévárny potřebovat získat specifické zařízení zvané extrémní ultrafialový litografický stroj. Nizozemská firma ASML je jedinou společností na světě, která je schopna toto důležité zařízení vyrábět.

Pokud se na ni vztahují vývozní omezení USA nebo se dostane pod tlak Washingtonu, aby neprodávala čínským společnostem, mohlo by to zbrzdit pokrok mezi výrobci čipů v zemi.

ASML podtrhuje složitost dodavatelského řetězce polovodičů.

„Výroba polovodičů je hyperglobalizovaný dodavatelský řetězec. Odříznutí od tohoto motoru bude znamenat, že čínské společnosti budou muset ‚znovu vynalézat kolo‘ na domácím trhu. Čínský polovodičový průmysl bude potřebovat mnohem větší příliv kapitálu a talentů, aby tento šok absorboval,“ uvedl Kotasthane.

Bude to však náročný úkol.

Kotasthane uvedl, že Čína bude schopna vyrábět pokročilé čipy i bez strojů ASML, „ale výtěžnost bude mnohem nižší, což znamená vyšší náklady a nižší spolehlivost“.

Mezitím se čínské firmy budou muset spolehnout na „nižší“ domácí alternativy návrhových nástrojů, řekl Kotasthane, které by obvykle získaly od amerických a japonských firem.

Nejnovější pravidla Washingtonu také vyžadují, aby všechny „americké osoby“ získaly licenci, pokud chtějí podpořit vývoj nebo výrobu polovodičů v určitých čínských výrobních závodech. Tím se fakticky přerušuje klíčový tok amerických talentů do Číny.

„Znovuobjevování kola bude nyní mnohem nákladnější,“ řekl Kotasthane.

Ambice Číny posílit svůj domácí čipový průmysl se pravděpodobně stanou mnohem obtížnějšími a nákladnějšími poté, co Spojené státy zahájily proti Pekingu jedny z nejrozsáhlejších kontrol vývozu technologií. Americké ministerstvo obchodu v pátek zavedlo rozsáhlá pravidla, jejichž cílem je odříznout Čínu od získávání nebo výroby klíčových čipů a komponent pro superpočítače, což je považováno za obrovskou eskalaci napětí mezi Pekingem a Washingtonem v technologické oblasti. Amerika argumentuje tím, že Čína může tyto pokročilé polovodiče využívat pro pokročilé vojenské schopnosti. "Není cesty zpět," řekl televizi CNBC Abishur Prakash, spoluzakladatel poradenské společnosti Center for Innovating the Future. "S posledními kroky se propast mezi USA a Čínou nyní rozšířila do bodu, z něhož už není návratu." Zde jsou některé z hlavních bodů nových amerických pravidel: Společnosti potřebují licence pro vývoz vysoce výkonných čipů, obvykle určených pro aplikace umělé inteligence, do Číny.Dokonce i čipy vyrobené v zahraničí a související s umělou inteligencí a superpočítači, které při návrhu a výrobě používají americké nástroje a software, budou pro vývoz do Číny vyžadovat licenci.Americké společnosti budou silně omezeny ve vývozu strojního zařízení do čínských společností, které vyrábějí čipy určité sofistikovanosti. Zdroj: Getty Images "Nejnovější pravidla pro čipy jsou známkou toho, že Washington se nesnaží obnovit vztahy s Pekingem. Místo toho dávají USA najevo, že tuto soutěž berou vážněji než kdykoli předtím a jsou ochotny podniknout kroky, které byly dříve nemyslitelné," řekl Prakash. Jaký dopad budou mít americká omezení na Čínu?Polovodiče patří mezi nejdůležitější technologické výrobky. Jsou součástí všeho od chytrých telefonů po automobily a ledničky. Jsou však také považovány za klíčové pro vojenské aplikace a rozvoj umělé inteligence. S tím, jak se v posledních letech stupňuje geopolitické napětí mezi Čínou a USA, jsou do boje zataženy i technologie, a zejména citlivé oblasti, jako jsou čipy. Umělá inteligence, kvantová výpočetní technika a polovodiče jsou oblasti, které Čína označila za "hraniční" technologie, v nichž chce posílit své domácí schopnosti. Nová americká pravidla jí to však mimořádně ztíží, zejména v oblasti čipů. "USA formálně změnily svůj cíl z předstižení Číny v polovodičovém průmyslu na aktivní bránění přístupu k vyspělým čipům," uvedl pro CNBC Pranay Kotasthane, předseda programu geopolitiky špičkových technologií v Takshashila Institution. "Čínský domácí čipový sektor bude těmito rozsáhlými kontrolami ochromen." Zdroj: Getty Images Povaha dodavatelského řetězceDůvodem, proč by kontroly vývozu ze strany USA mohly být tak efektivní, je to, že by se mohly dotknout několika částí dodavatelského řetězce polovodičů, a to i těch, které nemají přímé sídlo v Americe nebo nejsou kontrolovány americkými firmami. To vyplývá z globální povahy dodavatelského řetězce čipů, ale také z toho, že moc a odborné znalosti ovládá jen velmi málo společností. Spojené státy, ačkoli jsou silné v mnoha oblastech trhu, ztratily svou dominanci ve výrobě. Za posledních zhruba 15 let se tchajwanská společnost TSMC a jihokorejská společnost Samsung ovládly výrobu nejmodernějších polovodičů na světě. Intel, největší výrobce čipů ve Spojených státech, zůstal daleko pozadu. Tchaj-wan a Jižní Korea tvoří přibližně 80 % světového trhu slévárenství. Slévárny jsou zařízení, která vyrábějí čipy, jež navrhují jiné společnosti. Spojené státy se však stále mohou pochlubit silnými společnostmi v oblasti návrhových nástrojů, z nichž mnohé využívají další společnosti v dodavatelském řetězci. Je například nepravděpodobné, že by pokročilé čipy vyráběné společností TSMC někde na své cestě nepoužívaly americké nástroje. V tomto případě se uplatní omezení vývozu z USA do Číny. Washington již dříve použil toto pravidlo o tzv. přímých zahraničních produktech na plakátové dítě Trumpovy éry americko-čínského technologického napětí - Huawei. Podle těchto pravidel byla společnost Huawei odříznuta od nejmodernějších čipů, které vyráběla společnost TSMC a které byly určeny pro její chytré telefony. Společnost Huawei, která byla kdysi jedničkou na trhu s chytrými telefony, byla ochromena ve svém podnikání v oblasti telefonů. Zdroj: Getty Images Nikdy však takové pravidlo nebylo ze strany USA použito v takovém rozsahu. Čína bude muset "znovu vynalézt kolo"Mezitím by se jiné země mohly dostat pod tlak, aby do Číny nedodávaly určitá zařízení. Nejnovější pravidla například znamenají, že společnosti budou muset získat licenci na dodávku strojů do čínských sléváren, pokud tato zařízení vyrábějí určité paměťové čipy nebo logické polovodiče o velikosti 16 nanometrů, 14 nanometrů nebo nižší. Údaj o nanometrech se vztahuje k velikosti jednotlivých tranzistorů na čipu. Čím menší je tranzistor, tím více jich lze nacpat na jeden polovodič. Zmenšení velikosti v nanometrech může obvykle přinést výkonnější a efektivnější čipy. Nejvyspělejší čínský výrobce čipů, společnost Semiconductor Manufacturing International Co. neboli SMIC, v současné době vyrábí 7nm čipy, ale ne ve velkém měřítku. Je generačně pozadu za společnostmi jako TSMC a Samsung, které mají plán na výrobu 2nm čipů. Aby však bylo možné vyrábět takto sofistikované čipy ve velkém měřítku, s nižšími náklady a větší spolehlivostí, bude SMIC a další čínské slévárny potřebovat získat specifické zařízení zvané extrémní ultrafialový litografický stroj. Nizozemská firma ASML je jedinou společností na světě, která je schopna toto důležité zařízení vyrábět. Pokud se na ni vztahují vývozní omezení USA nebo se dostane pod tlak Washingtonu, aby neprodávala čínským společnostem, mohlo by to zbrzdit pokrok mezi výrobci čipů v zemi. Zdroj: Reuters ASML podtrhuje složitost dodavatelského řetězce polovodičů. "Výroba polovodičů je hyperglobalizovaný dodavatelský řetězec. Odříznutí od tohoto motoru bude znamenat, že čínské společnosti budou muset 'znovu vynalézat kolo' na domácím trhu. Čínský polovodičový průmysl bude potřebovat mnohem větší příliv kapitálu a talentů, aby tento šok absorboval," uvedl Kotasthane. Bude to však náročný úkol. Kotasthane uvedl, že Čína bude schopna vyrábět pokročilé čipy i bez strojů ASML, "ale výtěžnost bude mnohem nižší, což znamená vyšší náklady a nižší spolehlivost". Mezitím se čínské firmy budou muset spolehnout na "nižší" domácí alternativy návrhových nástrojů, řekl Kotasthane, které by obvykle získaly od amerických a japonských firem. Nejnovější pravidla Washingtonu také vyžadují, aby všechny "americké osoby" získaly licenci, pokud chtějí podpořit vývoj nebo výrobu polovodičů v určitých čínských výrobních závodech. Tím se fakticky přerušuje klíčový tok amerických talentů do Číny. "Znovuobjevování kola bude nyní mnohem nákladnější," řekl Kotasthane.