Pod větrnými mlýny posetými bažinami v Nizozemsku leží největší zásoby zemního plynu v Evropě. Rozlehlé pole v Groningenu má dostatek nevyužité kapacity, aby již tuto zimu nahradilo velkou část paliva, které Německo kdysi dováželo z Ruska.
Místo toho se pole uzavírá a Nizozemsko odmítá výzvy k dalšímu čerpání, i když se Evropa připravuje na možná nejtěžší zimu od druhé světové války. Důvod: Nizozemští představitelé nechtějí riskovat, že by porušováním slibů vyvolali odpor obyvatel.
Groningen je oporou evropských dodávek plynu od roku 1963. I po půlstoletí je v zásobě ještě asi 450 miliard metrů krychlových vytěžitelného plynu – v hodnotě asi 1 bilionu dolarů. A co je ještě důležitější, podle společnosti Shell Plc, jednoho ze dvou hlavních partnerů podílejících se na jeho provozu, je zde prostor pro těžbu přibližně o 50 miliard metrů krychlových ročně více, než kolik jich proudí v současnosti.
Místní obyvatelé však tvrdí, že kontinent se musí poohlédnout jinde. Padesátiletý Wilnur Hollaar, který žije v Groningenu už téměř dvacet let, je stále rozhořčen tím, jak úředníci ignorovali jeho obavy. „Když jsem tento dům v roce 2004 koupil, byl to palác,“ říká Hollaar o svém domě, který byl postaven v roce 1926 a má vitrážová okna a detailní kamenické práce. Ale stejně jako tisíce domů v oblasti byl poškozen zemětřesením; je plný prasklin a fasáda se propadá. „Můj dům se změnil v ruinu,“ říká.
Groningen – Zdroj: Bloomberg
Nizozemský ministr hornictví Hans Vijlbrief říká, že je nebezpečné pokračovat v těžbě, ale že země nemůže ignorovat utrpení jinde v Evropě. Nedostatek plynu „by nás mohl donutit učinit toto rozhodnutí,“ říká a dodává, že by to mohl být bezpečnostní problém, pokud by nebylo možné řádně vytápět nemocnice, školy a domy.
Rusko, které před invazí na Ukrajinu zajišťovalo přibližně třetinu evropského dovozu zemního plynu, v reakci na sankce omezilo dodávky. Nedávné výbuchy na plynovodu Nord Stream navíc fakticky upevnily snížení dodávek do Německa. Dodatečný tok, který by podle odhadů společnosti Shell mohl být uveden do provozu téměř okamžitě, by byl více než dostatečný k tomu, aby nahradil 46 miliard metrů krychlových, které Německo loni dovezlo z Ruska.
Nizozemští představitelé uvedli, že pokud Německo potřebuje více energie, bezpečnější variantou by bylo další prodloužení životnosti jaderných elektráren. Německo otevřelo dveře takovému kroku, který by v případě realizace znamenal zvrat v politice. Vláda minulý měsíc uvedla, že dvě zařízení určená k uzavření budou v případě potřeby k dispozici i po tomto roce.
Komisař Evropské unie pro vnitřní trh Thierry Breton ve svém nedávném projevu uvedl, že Nizozemsko by mělo své rozhodnutí o uzavření Groningenu přehodnotit, a na Vijlbriefa naléhali i kolegové z jiných zemí EU, ale země zatím drží linii. Premiér Mark Rutte zcela nevylučuje využití Groningenu k posílení dodávek, ale „pouze v krajním případě, kdyby se všechno pokazilo“, a to prý nyní není potřeba.
Groningen zaznamenal první malé otřesy v roce 1986. Od té doby jich byly zaznamenány stovky. Ačkoli většina z nich je nezjistitelná jinak než pomocí přístrojů, v roce 2012 zasáhlo provincii zemětřesení o síle 3,6 stupně, které mělo za následek tisíce žádostí o náhradu škody na majetku. Počínaje rokem 2014 nizozemská vláda stanovovala stále přísnější limity na těžbu z ložiska a produkce klesla z 54 miliard metrů krychlových v roce 2013 na očekávaných 4,5 miliardy metrů krychlových v letošním roce.
Zdroj: Bloomberg
Z přibližně 327 000 domů v regionu jich podle groningenského institutu pro důlní škody nejméně 127 000 nahlásilo nějaké škody. Od roku 2012 bylo v oblasti zbouráno více než 3 300 budov, protože je zemětřesení učinilo nebezpečnými, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.
Rutte se v roce 2019 veřejně omluvil před parlamentem, ale nizozemská vláda se stále vzpamatovává z obvinění, že byla necitlivá ke stížnostem a ráda si nahrabala příjmy. Po úpravě o inflaci přineslo pole celkový zisk 428 miliard eur, z čehož nizozemský stát za posledních 60 let získal 363,7 miliardy eur, uvedl list Het Financieele Dagblad.
V Groningenu panují vášně. Hollaarovi byla nabídnuta náhrada škody za poškození jeho domu v Roodeschool ve výši pouhých 12 000 eur. Počítá s tím, že hodnota jeho domu klesla o 550 000 eur, a tvrdí, že byl usvědčen z vyhrožování inspektorovi, který dům oceňoval.
Devětašedesátiletý Albert Heidema odešel do důchodu poté, co pracoval jako agent v boji proti obchodu s drogami, a nyní předsedá místní akční skupině Ons Laand, která bojuje proti tomu, co nazývá „nespravedlností“, jíž podle něj obyvatelé čelí. Už v roce 2015 mu inspektor řekl, že jeho dům v Appingedamu je „rozlomený napůl“, ale od té doby čeká na oficiální rozhodnutí o demolici. Tíživou situaci oblasti podtrhuje ukazováním fotografií poškozených domů, stohů papírů a městského měřiče zemětřesení, který zaznamenává každý otřes. „Zemětřesení se vám opravdu dostane pod kůži,“ říká. „V noci mě vzbudí každý zvuk. Ve svém domě se necítím bezpečně.“
Situace místních obyvatelů si získala sympatie stále většího počtu nizozemských voličů a dokonce přiměla populárního televizního moderátora, který se o situaci vyjadřoval na internetu.
Protestní nápisy proti těžbě plynu z pole Groningen. – Zdroj: Bloomberg
Vijlbrief uznává, že nizozemská vláda v průběhu let zklamala lidi, jako je Hollaar. Společně s Nederlandse Aardolie Maatschappij – podnikem společností Shell a Exxon Mobil Corp, který pole provozuje – již vláda vyplatila odškodné ve výši 1,65 miliardy eur. To je však jen zlomek toho, co obyvatelé požadují. Vijlbrief sice přebírá část viny za vládu, ale zároveň chce, aby se na odškodnění více podílely společnosti Shell a Exxon. „Jsou zcela odpovědné – stejně jako my jako stát – za tyto škody a za zpevnění domů,“ říká.
Společnost Shell „plně spolupracuje“ s úřady na co nejrychlejším uzavření pole a je si „dokonale vědoma“ své odpovědnosti, napsal v e-mailové odpovědi na otázky její mluvčí Tim Kezer. „Společnost NAM nese odpovědnost za veškeré náklady spojené se zemětřesením“ a vždy kompenzuje škody způsobené zemětřesením a zpevnění nutné pro bezpečnost, uvedl. Společnost Exxon na otázky agentury Bloomberg News zaslané e-mailem k této problematice neodpověděla, zatímco společnost NAM se ke své roli při odškodňování odmítla vyjádřit a odkázala dotazy na společnosti Shell a Exxon.
Nizozemsko namísto zvyšování těžby plynu raději zrušilo limity pro uhelné elektrárny, aby pomohlo zajistit energetickou bezpečnost, a připojilo se tak k dalším členům EU, kteří se obracejí k tomuto silně znečišťujícímu palivu. Zdvojnásobilo také dovozní kapacitu zkapalněného zemního plynu a naplnilo zásobníky plynu, aby byly před zimou naplněny z 80 %.
Situace v letošní zimě může být „poměrně bezpečná“, říká Vijlbrief, ale větší obavy má z toho, co přijde potom. „Pokud byste tyto zásoby kvůli chladné zimě zcela vyčerpali, jak je chcete znovu naplnit?“ ptá se.
Mnozí obyvatelé Groningenu se připravují na to, že vláda své rozhodnutí změní a nakonec těžbu zvýší, protože tlak roste. „I kdyby mě to mělo zabít, budu pokračovat v boji,“ říká Hollaar. „Mám starého psa, starou mámu a rozbitý dům. To je vše, co mohu ztratit.“
Pod větrnými mlýny posetými bažinami v Nizozemsku leží největší zásoby zemního plynu v Evropě. Rozlehlé pole v Groningenu má dostatek nevyužité kapacity, aby již tuto zimu nahradilo velkou část paliva, které Německo kdysi dováželo z Ruska.Místo toho se pole uzavírá a Nizozemsko odmítá výzvy k dalšímu čerpání, i když se Evropa připravuje na možná nejtěžší zimu od druhé světové války. Důvod: Nizozemští představitelé nechtějí riskovat, že by porušováním slibů vyvolali odpor obyvatel.Groningen je oporou evropských dodávek plynu od roku 1963. I po půlstoletí je v zásobě ještě asi 450 miliard metrů krychlových vytěžitelného plynu – v hodnotě asi 1 bilionu dolarů. A co je ještě důležitější, podle společnosti Shell Plc, jednoho ze dvou hlavních partnerů podílejících se na jeho provozu, je zde prostor pro těžbu přibližně o 50 miliard metrů krychlových ročně více, než kolik jich proudí v současnosti.Místní obyvatelé však tvrdí, že kontinent se musí poohlédnout jinde. Padesátiletý Wilnur Hollaar, který žije v Groningenu už téměř dvacet let, je stále rozhořčen tím, jak úředníci ignorovali jeho obavy. „Když jsem tento dům v roce 2004 koupil, byl to palác,“ říká Hollaar o svém domě, který byl postaven v roce 1926 a má vitrážová okna a detailní kamenické práce. Ale stejně jako tisíce domů v oblasti byl poškozen zemětřesením; je plný prasklin a fasáda se propadá. „Můj dům se změnil v ruinu,“ říká.Groningen – Zdroj: BloombergNizozemský ministr hornictví Hans Vijlbrief říká, že je nebezpečné pokračovat v těžbě, ale že země nemůže ignorovat utrpení jinde v Evropě. Nedostatek plynu „by nás mohl donutit učinit toto rozhodnutí,“ říká a dodává, že by to mohl být bezpečnostní problém, pokud by nebylo možné řádně vytápět nemocnice, školy a domy.Rusko, které před invazí na Ukrajinu zajišťovalo přibližně třetinu evropského dovozu zemního plynu, v reakci na sankce omezilo dodávky. Nedávné výbuchy na plynovodu Nord Stream navíc fakticky upevnily snížení dodávek do Německa. Dodatečný tok, který by podle odhadů společnosti Shell mohl být uveden do provozu téměř okamžitě, by byl více než dostatečný k tomu, aby nahradil 46 miliard metrů krychlových, které Německo loni dovezlo z Ruska.Chcete využít této příležitosti?Nizozemští představitelé uvedli, že pokud Německo potřebuje více energie, bezpečnější variantou by bylo další prodloužení životnosti jaderných elektráren. Německo otevřelo dveře takovému kroku, který by v případě realizace znamenal zvrat v politice. Vláda minulý měsíc uvedla, že dvě zařízení určená k uzavření budou v případě potřeby k dispozici i po tomto roce.Komisař Evropské unie pro vnitřní trh Thierry Breton ve svém nedávném projevu uvedl, že Nizozemsko by mělo své rozhodnutí o uzavření Groningenu přehodnotit, a na Vijlbriefa naléhali i kolegové z jiných zemí EU, ale země zatím drží linii. Premiér Mark Rutte zcela nevylučuje využití Groningenu k posílení dodávek, ale „pouze v krajním případě, kdyby se všechno pokazilo“, a to prý nyní není potřeba.Groningen zaznamenal první malé otřesy v roce 1986. Od té doby jich byly zaznamenány stovky. Ačkoli většina z nich je nezjistitelná jinak než pomocí přístrojů, v roce 2012 zasáhlo provincii zemětřesení o síle 3,6 stupně, které mělo za následek tisíce žádostí o náhradu škody na majetku. Počínaje rokem 2014 nizozemská vláda stanovovala stále přísnější limity na těžbu z ložiska a produkce klesla z 54 miliard metrů krychlových v roce 2013 na očekávaných 4,5 miliardy metrů krychlových v letošním roce.Zdroj: BloombergZ přibližně 327 000 domů v regionu jich podle groningenského institutu pro důlní škody nejméně 127 000 nahlásilo nějaké škody. Od roku 2012 bylo v oblasti zbouráno více než 3 300 budov, protože je zemětřesení učinilo nebezpečnými, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.Rutte se v roce 2019 veřejně omluvil před parlamentem, ale nizozemská vláda se stále vzpamatovává z obvinění, že byla necitlivá ke stížnostem a ráda si nahrabala příjmy. Po úpravě o inflaci přineslo pole celkový zisk 428 miliard eur, z čehož nizozemský stát za posledních 60 let získal 363,7 miliardy eur, uvedl list Het Financieele Dagblad.V Groningenu panují vášně. Hollaarovi byla nabídnuta náhrada škody za poškození jeho domu v Roodeschool ve výši pouhých 12 000 eur. Počítá s tím, že hodnota jeho domu klesla o 550 000 eur, a tvrdí, že byl usvědčen z vyhrožování inspektorovi, který dům oceňoval.Devětašedesátiletý Albert Heidema odešel do důchodu poté, co pracoval jako agent v boji proti obchodu s drogami, a nyní předsedá místní akční skupině Ons Laand, která bojuje proti tomu, co nazývá „nespravedlností“, jíž podle něj obyvatelé čelí. Už v roce 2015 mu inspektor řekl, že jeho dům v Appingedamu je „rozlomený napůl“, ale od té doby čeká na oficiální rozhodnutí o demolici. Tíživou situaci oblasti podtrhuje ukazováním fotografií poškozených domů, stohů papírů a městského měřiče zemětřesení, který zaznamenává každý otřes. „Zemětřesení se vám opravdu dostane pod kůži,“ říká. „V noci mě vzbudí každý zvuk. Ve svém domě se necítím bezpečně.“Situace místních obyvatelů si získala sympatie stále většího počtu nizozemských voličů a dokonce přiměla populárního televizního moderátora, který se o situaci vyjadřoval na internetu.Protestní nápisy proti těžbě plynu z pole Groningen. – Zdroj: BloombergVijlbrief uznává, že nizozemská vláda v průběhu let zklamala lidi, jako je Hollaar. Společně s Nederlandse Aardolie Maatschappij – podnikem společností Shell a Exxon Mobil Corp, který pole provozuje – již vláda vyplatila odškodné ve výši 1,65 miliardy eur. To je však jen zlomek toho, co obyvatelé požadují. Vijlbrief sice přebírá část viny za vládu, ale zároveň chce, aby se na odškodnění více podílely společnosti Shell a Exxon. „Jsou zcela odpovědné – stejně jako my jako stát – za tyto škody a za zpevnění domů,“ říká.Společnost Shell „plně spolupracuje“ s úřady na co nejrychlejším uzavření pole a je si „dokonale vědoma“ své odpovědnosti, napsal v e-mailové odpovědi na otázky její mluvčí Tim Kezer. „Společnost NAM nese odpovědnost za veškeré náklady spojené se zemětřesením“ a vždy kompenzuje škody způsobené zemětřesením a zpevnění nutné pro bezpečnost, uvedl. Společnost Exxon na otázky agentury Bloomberg News zaslané e-mailem k této problematice neodpověděla, zatímco společnost NAM se ke své roli při odškodňování odmítla vyjádřit a odkázala dotazy na společnosti Shell a Exxon.Nizozemsko namísto zvyšování těžby plynu raději zrušilo limity pro uhelné elektrárny, aby pomohlo zajistit energetickou bezpečnost, a připojilo se tak k dalším členům EU, kteří se obracejí k tomuto silně znečišťujícímu palivu. Zdvojnásobilo také dovozní kapacitu zkapalněného zemního plynu a naplnilo zásobníky plynu, aby byly před zimou naplněny z 80 %.Situace v letošní zimě může být „poměrně bezpečná“, říká Vijlbrief, ale větší obavy má z toho, co přijde potom. „Pokud byste tyto zásoby kvůli chladné zimě zcela vyčerpali, jak je chcete znovu naplnit?“ ptá se.Mnozí obyvatelé Groningenu se připravují na to, že vláda své rozhodnutí změní a nakonec těžbu zvýší, protože tlak roste. „I kdyby mě to mělo zabít, budu pokračovat v boji,“ říká Hollaar. „Mám starého psa, starou mámu a rozbitý dům. To je vše, co mohu ztratit.“
Během technologického boomu, který definoval druhou dekádu tohoto století, byla uniformou Silicon Valley obyčejná mikina s kapucí. Tento symbol ležérnosti...
