Evropská podnikatelská aktivita zpomaluje kvůli rostoucím nákladům na energie

Obavy z vážné recese se prohlubují, protože evropská podnikatelská aktivita zpomaluje kvůli rostoucím nákladům na energie. Evropská podnikatelská aktivita dostala v říjnu další ránu a vykázala nejprudší pokles produkce od dubna 2013, s výjimkou pandemických výluk. Firmy byly pod tlakem kvůli vyšší inflaci, která pramení zejména z nákladů na energie a mzdových tlaků. Bleskový souhrnný index nákupních manažerů v eurozóně v říjnu klesl na 47,1 bodu ze zářijových 48,1 bodu. Hodnota nižší než 50 představuje pokles aktivity. "Tato čísla postrádají určité riziko snížení prognóz mnoha lidí, zejména Evropské centrální banky," řekl Chris Williamson, hlavní podnikový ekonom společnosti S&P Global Market Intelligence, v pondělním pořadu "Squawk Box Europe" televize CNBC. Evropská centrální banka v září uvedla, že 19členný blok letos poroste o 3,1 % a v roce 2023 o 0,9 %. Centrální banka rovněž předpověděla inflaci na úrovni 8,1 % v letošním roce a 2,3 % v roce 2024. Ztráty vedla výrobní aktivita, ale třetí měsíc po sobě klesla také produkce služeb. V národním členění dosáhla podnikatelská aktivita v Německu hodnoty 44,1 oproti 45,7 v předchozím měsíci. Ve Francii aktivita stagnovala s hodnotou 50 oproti 51,2 v září. "Ekonomická situace se poměrně rychle zhoršuje," uvedl Chris Williamson, hlavní podnikový ekonom společnosti S&P Global Market Intelligence. Melanie Debono, hlavní ekonomka pro Evropu ve společnosti Pantheon Macroeconomics, uvedla, že nejnovější údaje "ukazují na německou recesi, protože energetický šok stále více zasahuje reálnou ekonomiku". Euro po údajích o podnikatelské aktivitě vůči USD klesá Euro během ranních obchodů v Londýně ztratilo vůči americkému dolaru a britské libře, když se obchodovalo na úrovni 0,982 USD, resp. 0,868 GBP, a to v návaznosti na nejnovější údaje o indexu PMI. Euro bylo pod tlakem v souvislosti s jestřábím postojem Federálního rezervního systému a energetickou krizí, které eurozóna čelí po ruské invazi na Ukrajinu. Zasedání ECBOčekává se, že Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýší sazby o dalších 75 bazických bodů. Jednalo by se o třetí zvýšení hlavní sazby v eurozóně v řadě po červencovém zvýšení o 50 bazických bodů a zářijovém skoku o 75 bazických bodů. Hlavní úroková sazba se v současné době nachází na úrovni 0,75 %, ale pozorovatelé Evropské centrální banky očekávají, že další zvýšení sazeb v nadcházejících měsících by ji mohlo do konce roku posunout na úroveň kolem 2 %. Sebastian Galy, hlavní makrostratég společnosti Nordea Asset Management, uvedl, že otázkou nyní je, "zda se Evropská centrální banka dokáže vyhnout vážné recesi v prostředí inflačního šoku". Agresivní zpřísnění politiky by mohlo eurozónu uvrhnout do recese, zejména když spotřebitelské ceny dosáhnou rekordních hodnot. Meziroční inflace v eurozóně dosáhla v září podle statistického úřadu regionu 9,9 % a byla nejvyšší v historii. Někteří ekonomové již nyní počítají se zpomalením ekonomiky ještě před koncem roku. Člen Evropské centrální banky Gabriel Makhlouf však minulý týden podle agentury Reuters uvedl, že navzdory riziku recese je další zvyšování sazeb nadále nezbytné.