Georgievová uvedla, že výhled světové ekonomiky se vzhledem k otřesům způsobeným pandemií COVID-19, ruskou invazí na Ukrajinu a klimatickými katastrofami na všech kontinentech zhoršuje a může se ještě zhoršit.
„Zažíváme zásadní posun v globální ekonomice, od světa relativní předvídatelnosti … ke světu s větší křehkostí – větší nejistotou, vyšší ekonomickou volatilitou, geopolitickými konfrontacemi a častějšími a ničivými přírodními katastrofami,“ uvedla v textu projevu na Georgetownské univerzitě.
Georgievová uvedla, že starý řád, který se vyznačoval nízkými úrokovými sazbami a nízkou inflací, ustupuje řádu, v němž „každá země může být snadněji a častěji vyvedena z kurzu“.
Uvedla, že všechny největší světové ekonomiky – Evropa, Čína a Spojené státy – nyní zpomalují, což tlumí poptávku po exportu z rozvíjejících se a rozvojových zemí, které jsou již tak těžce zasaženy vysokými cenami potravin a energií.

Georgievová uvedla, že MMF příští týden, kdy zveřejní svůj výhled světové ekonomiky, sníží svou prognózu růstu do roku 2023 z 2,9 %, což bude již čtvrtá revize směrem dolů v tomto roce. Globální věřitel podle ní ponechá svou současnou prognózu 3,2% růstu v roce 2022 beze změny a neuvedl žádné číslo pro novou prognózu na rok 2023.
Válka na Ukrajině a globální ekonomická rizika budou příští týden dominovat výročním zasedáním MMF a Světové banky ve Washingtonu, na kterých se setkávají ministři financí a centrální bankéři z celého světa.
MMF odhaduje, že země představující přibližně třetinu světové ekonomiky zaznamenají v letošním nebo příštím roce nejméně dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu, uvedla Georgievová.
„A i když bude růst kladný, bude se kvůli klesajícím reálným příjmům a rostoucím cenám jevit jako recese,“ uvedla.
Celkově MMF očekává, že se světová produkce do roku 2026 sníží o 4 biliony dolarů. To je zhruba velikost německé ekonomiky a znamená to „obrovské zhoršení“, dodala.

Nejistota zůstává vysoká a je možné, že dojde k dalším ekonomickým otřesům, uvedla a varovala, že vysoká úroveň zadlužení a obavy o likviditu mohou zesílit rychlé a neuspořádané přecenění aktiv na finančních trzích.
Georgievová uvedla, že inflace zůstává tvrdošíjně vysoká, ale centrální banky by měly nadále reagovat rozhodně, i když ekonomika zpomaluje.
Fiskální opatření přijatá v reakci na vysoké ceny energií by podle ní měla být cílená a dočasná.
„Jinými slovy, zatímco měnová politika šlape na brzdu, neměli byste mít fiskální politiku, která šlape na plyn. To by způsobilo velmi drsnou a nebezpečnou jízdu.“
Georgievová vyzvala k větší podpoře rozvíjejících se trhů a rozvojových zemí a poznamenala, že vysoké úrokové sazby ve vyspělých ekonomikách a silný dolar vyvolaly odliv kapitálu. Pravděpodobnost odlivu portfoliových investic se zvýšila na 40 %.
Vyzvala také Čínu a soukromé věřitele, kteří drží lví podíl globálního dluhu, aby se zabývali rizikem rozšíření dluhové krize na rozvíjejících se trzích.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky




























