Nejdůležitější události na českém měnovém a akciovém trhu

Koruna dnes mírně zpevnila k euru, vůči dolaru oslabila Koruna dnes k euru oproti předchozímu závěru zpevnila o tři haléře na 24,53 Kč/EUR. Vůči dolaru naopak o 11 haléřů oslabila a okolo 17:00 byla v kurzu 25,05 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Česká měna se podle analytiků dál drží v úzkém pásmu mezi 24,50 a 24,60 Kč/EUR. Až do konce října už korunu nečekají žádné významnější makroekonomické zprávy, a tak reaguje převážně na sentiment, který panuje na finančních trzích. Ekonomové soudí, že Česká národní banka proti jejímu oslabení na devizovém trhu zřejmě nadále intervenuje. Vláda chce windfall tax od roku 2023, spojí ji s danovým balíčkem Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Dnes ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran. Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Pražská burza ztrácela, emise ČEZ je po oznámení mimořádné daně nejslabší za rok Pražská burza po dnešních informacích o možném zavedení daně z neočekávaných zisků i pro letošek značně oslabila. Index PX klesl o 2,54 procenta na 1138,26 bodu. Výrazně ztrácely akcie energetické firmy ČEZ a bank, což jsou sektory na které daň míří. Cenné papíry ČEZ se dokonce propadly na nejnižší cenu za zhruba jeden rok. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Chystanou daň z mimořádných zisků by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Vláda tak chce zajistit peníze na opatření kompenzující vysoký nárůst cen, který se výrazně projevil právě například u energií či paliv. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) dnes dopoledne řekl médiím, že se lídři koaličních stran dohodli na tom, že by tato daň, tzv. windfall tax, měla platit i pro letošní rok. Burza pak začala prudce oslabovat. Ze zhruba 1167 bodů, na kterých byla v 09:00 po začátku obchodování, se do 11:00 propadla na 1137 bodů. Následně burzovní index mírně kolísal. Krátce před koncem obchodování na burze uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), že se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila až od roku 2023. Stanjurovo vyjádření už ale celkový vývoj burzovního indexu příliš neovlivnilo. Třeba akcie energetické firmy ČEZ, se kterými se obchodovalo v největším objemu, dnes zlevnily o 4,21 procenta na 740 korun. Nižší cenu měly naposledy loni koncem listopadu. "Během dne oslabovaly i o více než šest procent. Část ztrát ale odpoledne umazaly poté, co ministr financí oznámil, že se vláda kloní k tomu, aby daň z mimořádných zisků platila od roku 2023," sdělil analytik společnosti Wood & Company Vojtěch Boháč. Cenné papíry ČEZ zaznamenaly nejvýraznější propad z hlavních emisí, ale pokles o několik procent postihl i emise bank. Akcie bankovní skupiny Erste odepsaly 3,37 procenta na 597 korun, akcie Komerční banky 3,22 procenta na 677 korun a akcie Moneta Money Bank 2,43 procenta na 72,20 koruny. V červených číslech skončila naprostá většina z deseti hlavních emisí pražské burzy. Posílily pouze cenné papíry pojišťovací skupiny VIG o 0,19 procenta na 531 korun a cenné papíry tabákové firmy Philip Morris ČR o 0,61 procenta na 16.500 korun.