A to i přesto, že podle nového průzkumu Future Forum společnosti Slack Technologies Inc. chce 94 % zaměstnanců u stolu flexibilitu v tom, kdy pracují, zatímco 80 % uvádí, že chtějí flexibilitu místa. Společnost Slack provedla průzkum mezi více než 10 000 kancelářskými pracovníky v USA, Austrálii, Francii, Německu, Japonsku a Velké Británii.
Asynchronní uspořádání – což znamená, že zaměstnanci si práci dělají podle vlastního rozvrhu a nemusí být online ve stejnou dobu jako jejich spolupracovníci – zůstává mimo některé startupy a technologické společnosti vzácné.
Přestože práce na dálku poskytuje větší flexibilitu rozvrhu než práce v kanceláři – například čas na praní prádla nebo procházku se psem – mnoho lidí stále cítí tlak na to, aby měli na svém pracovním softwaru „zelenou tečku“, která ukazuje, že jsou online a pracují.
Velká část tohoto tlaku pochází od vedoucích pracovníků a manažerů, kteří se drží zastaralých norem profesionality, uvedla spoluzakladatelka Future Forum Sheela Subramanianová. „Musíme vést širší rozhovor o profesních normách a o tom, co znamená být dobrým zaměstnancem,“ řekla. „Jsme na začátku tohoto experimentu, přehodnocování role práce v našich životech. Máme před sebou ještě dlouhou cestu.“
Zdroj: Unsplash
Subramanianová uvedla, že když mluví s vedoucími pracovníky o flexibilitě rozvrhu, často se znepokojují („Ale my máme tolik schůzek!“). Přesto podle ní flexibilita rozvrhu neznamená, že se bude pracovat ve všech hodinách nebo že se zaměstnanci nikdy nesejdou osobně. Naopak, mnoho lidí chce mít jasněji vymezené hranice, kdy se od nich očekává, že budou reagovat na zprávy. „Organizace mohou vytvořit flexibilitu v určitém rámci,“ řekla. „Mohou stanovit očekávání a být záměrné.“
Future Forum navrhuje přijmout „základní pracovní dobu“, kdy jsou všichni spolupracovníci online po určitý, omezený časový blok, dohody na úrovni týmu, aby všichni byli na stejné vlně, pokud jde o to, jak se bude práce dělat, a digitální nástroje, které pomáhají transparentně sledovat pokrok.
Softwarová firma Crunchbase Inc., která se specializuje na soukromá firemní data, zavedla základní zásady pracovní doby, když loni přešla na vzdálenou práci. Protože společnost najímala zaměstnance napříč časovými pásmy, vyčlenila pro schůzky a synchronní práci čas od 13 do 18 hodin newyorského času.
Lidem zvyklým na tradiční rozvrh může chvíli trvat, než si zvyknou na to, že mimo hlavní pracovní dobu nemusí dostávat okamžité odpovědi, uvedla Kelly Scheibová, personální ředitelka společnosti Crunchbase.
Podle společnosti Future Forum jsou pracovníci, kteří mají plně flexibilní rozvrh, téměř o 30 % produktivnější než ti, kteří nemají možnost přesouvat svůj rozvrh. Flexibilita místa je pro srovnání spojena se 4% nárůstem produktivity. Zaměstnanci s flexibilitou rozvrhu tvrdí, že se mohou lépe soustředit a mají lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. U pracovníků bez flexibility rozvrhu je také více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že si v příštím roce budou hledat novou práci, než u těch, kteří mají mírnou flexibilitu rozvrhu.
Zdroj: Unsplash
Pracovní dobu od 9 do 5 formalizoval v roce 1926 v továrně Henry Ford, a přestože její počátky nemají mnoho společného s dnešními digitalizovanými pracovišti, je natolik kulturně zakořeněná v naší ekonomice a společenském životě, že možná nemá smysl se jí úplně vzdát, uvedla Alexia Cambonová, ředitelka výzkumu lidských zdrojů ve společnosti Gartner Inc. Namísto toho se přimlouvá za to, aby se upustilo od normy schůzek, které se konají za sebou.
Vše se odvíjí od potřeby pracovníků být samostatní a věřit, že svou práci zvládnou.
„O způsobu práce mohou nejlépe rozhodovat sami jednotlivci, protože vědí, co je činí produktivními,“ říká Cambonová.
A to i přesto, že podle nového průzkumu Future Forum společnosti Slack Technologies Inc. chce 94 % zaměstnanců u stolu flexibilitu v tom, kdy pracují, zatímco 80 % uvádí, že chtějí flexibilitu místa. Společnost Slack provedla průzkum mezi více než 10 000 kancelářskými pracovníky v USA, Austrálii, Francii, Německu, Japonsku a Velké Británii.Asynchronní uspořádání – což znamená, že zaměstnanci si práci dělají podle vlastního rozvrhu a nemusí být online ve stejnou dobu jako jejich spolupracovníci – zůstává mimo některé startupy a technologické společnosti vzácné.Přestože práce na dálku poskytuje větší flexibilitu rozvrhu než práce v kanceláři – například čas na praní prádla nebo procházku se psem – mnoho lidí stále cítí tlak na to, aby měli na svém pracovním softwaru „zelenou tečku“, která ukazuje, že jsou online a pracují.Velká část tohoto tlaku pochází od vedoucích pracovníků a manažerů, kteří se drží zastaralých norem profesionality, uvedla spoluzakladatelka Future Forum Sheela Subramanianová. „Musíme vést širší rozhovor o profesních normách a o tom, co znamená být dobrým zaměstnancem,“ řekla. „Jsme na začátku tohoto experimentu, přehodnocování role práce v našich životech. Máme před sebou ještě dlouhou cestu.“Zdroj: UnsplashSubramanianová uvedla, že když mluví s vedoucími pracovníky o flexibilitě rozvrhu, často se znepokojují . Přesto podle ní flexibilita rozvrhu neznamená, že se bude pracovat ve všech hodinách nebo že se zaměstnanci nikdy nesejdou osobně. Naopak, mnoho lidí chce mít jasněji vymezené hranice, kdy se od nich očekává, že budou reagovat na zprávy. „Organizace mohou vytvořit flexibilitu v určitém rámci,“ řekla. „Mohou stanovit očekávání a být záměrné.“Future Forum navrhuje přijmout „základní pracovní dobu“, kdy jsou všichni spolupracovníci online po určitý, omezený časový blok, dohody na úrovni týmu, aby všichni byli na stejné vlně, pokud jde o to, jak se bude práce dělat, a digitální nástroje, které pomáhají transparentně sledovat pokrok.Chcete využít této příležitosti?Softwarová firma Crunchbase Inc., která se specializuje na soukromá firemní data, zavedla základní zásady pracovní doby, když loni přešla na vzdálenou práci. Protože společnost najímala zaměstnance napříč časovými pásmy, vyčlenila pro schůzky a synchronní práci čas od 13 do 18 hodin newyorského času.Lidem zvyklým na tradiční rozvrh může chvíli trvat, než si zvyknou na to, že mimo hlavní pracovní dobu nemusí dostávat okamžité odpovědi, uvedla Kelly Scheibová, personální ředitelka společnosti Crunchbase.Podle společnosti Future Forum jsou pracovníci, kteří mají plně flexibilní rozvrh, téměř o 30 % produktivnější než ti, kteří nemají možnost přesouvat svůj rozvrh. Flexibilita místa je pro srovnání spojena se 4% nárůstem produktivity. Zaměstnanci s flexibilitou rozvrhu tvrdí, že se mohou lépe soustředit a mají lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. U pracovníků bez flexibility rozvrhu je také více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že si v příštím roce budou hledat novou práci, než u těch, kteří mají mírnou flexibilitu rozvrhu.Zdroj: UnsplashPracovní dobu od 9 do 5 formalizoval v roce 1926 v továrně Henry Ford, a přestože její počátky nemají mnoho společného s dnešními digitalizovanými pracovišti, je natolik kulturně zakořeněná v naší ekonomice a společenském životě, že možná nemá smysl se jí úplně vzdát, uvedla Alexia Cambonová, ředitelka výzkumu lidských zdrojů ve společnosti Gartner Inc. Namísto toho se přimlouvá za to, aby se upustilo od normy schůzek, které se konají za sebou.Vše se odvíjí od potřeby pracovníků být samostatní a věřit, že svou práci zvládnou.„O způsobu práce mohou nejlépe rozhodovat sami jednotlivci, protože vědí, co je činí produktivními,“ říká Cambonová.
