Výroba elektřiny ze slunce a větru v několika zemích a vypnuté vytápění v Paříži

Výroba elektřiny ze slunce a větru se soustředí jen do několika zemí

Větrná a solární energie se nyní podílejí na globální výrobě elektřiny 11 procenty. Z nové kapacity výroby přidané v loňském roce tvořila solární 50 procent a větrná 25 procent. Zároveň ale kvůli ekonomickému oživení po pandemii covidu-19 loni nebývale vzrostla i výroba elektřiny z uhlí. Proti roku 2020 se zvýšila o 750 terawatthodin, což je údaj pohybující se mezi roční spotřebou Brazílie a Japonska, tedy šestého a pátého největšího spotřebitele elektřiny na světě. Emise oxidu uhličitého v energetice meziročně vzrostly o sedm procent.

Od roku 2012 do roku 2021 připadá na deset největších trhů s větrnou energií 89 procent všech nově instalovaných kapacit. K největším trhům patří Čína, Spojené státy, Indie a Německo. U solárních elektráren připadá na deset největších trhů 85 procent všech instalací. Největšími trhy pro solární energii byly v tomto období Čína, USA, Japonsko a Indie.

V případě uhlí pak jen dvě země – Čína a Indie – měly za posledních deset let na všech nových kapacitách výroby elektřiny z uhlí podíl 78 procent. Samotná Čína se na celkových instalacích podílela 62 procenty, a to 410 gigawatty. Na třetím místě jsou Vietnam a Indonésie s instalovanou kapacitou 21 gigawattů.

Ještě v roce 2012 bylo více zemí, které stavěly vodní elektrárny, než solární a větrné. Vodní se stavěly v téměř 70 zemích, solární v 55 zemích a větrné ve 48 zemích. O deset let později se solární elektrárny stavěly ve 112 zemích a větrné v 53 zemích. Vodní pouze ve 47 zemích. Bloomberg do své statistiky zahrnuje elektrárny s výkonem nejméně jeden megawatt.

Zájem o elektrárny využívající fosilní paliva, tedy ropu, plyn a uhlí, naproti tomu klesá. V roce 2012 stavělo téměř 70 zemí elektrárny na ropu, více než 60 na plyn a 24 na uhlí. O deset let později elektrárny na ropu stavělo 30 zemí, na plyn 42 zemí a na uhlí jen 15 zemí.

Chcete využít této příležitosti?

Venkovní bazén u Paříže vypnul vytápění, plavci do něj mohou jen v neoprenu

Striped lines beneath clear cold blue swimming pool water during the summer ready for a swim — Zdroj: Unsplash

Bazény po celé Francii kvůli rostoucím cenám plynu snižují teplotu vody nebo zcela vypínají vytápění. Plavci v jednom venkovním bazénu na předměstí Paříže tak do vody mohou pouze v neoprenu, napsala agentura Reuters. Venkovní bazén olympijských rozměrů v Nogent-sur-Marne býval vyhříván na příjemných 26 stupňů. Poté, co ruská invaze na Ukrajinu vedla k růstu cen plynu, provozovateli nezbylo než vytápění vypnout.

Nemálo návštěvníků začalo používat neopren už dříve, ale od 1. října je bazén zavedl povinně. Chtěl předejít zdravotním potížím u lidí, kteří nejsou zvyklí plavat ve studené vodě.

„Neopren je skvělý zážitek,“ tvrdí 63letá plavkyně Muriel Goldbergová. „Nikdy předtím jsem ho na sobě neměla. Myslela jsem si, že to bude mít vliv na pohyb, ale vůbec ne. Naopak, je to příjemné a svěží, po tréninku v neoprenu ve studené vodě se cítíme mnohem lépe, než když je voda vyhřátá,“ dodala.

Centrum se rozhodlo přestat vyhřívat 50metrový venkovní bazén 15. května z finančních důvodů, uvedl ředitel bazénu Adrien Nougot. Cena plynu se podle něj vyšplhala z průměrných 11 eur za megawatthodinu v září 2020 na 151 eur v září 2022. Dodal, že toto opatření ušetří v nejchladnějších měsících až 50.000 eur měsíčně (1,2 milionu Kč).

Francouzská vláda tento týden oznámila plány na snížení spotřeby energie o deset procent během příštích dvou let ve srovnání s rokem 2019. Nejedná se o žádná povinná opatření. Provozovatelé bazénů byli například vyzváni, aby snížili teplotu vody o jeden stupeň. Obce a podniky vláda požádala, aby snížily spotřebu energie tam, kde je to možné.

Centrum se bude snažit udržet bazén v provozu co nejdéle, pravděpodobně dokud teplota neklesne pod 15 stupňů, řekl plavčík Guy Dalpayrat.

Na ceduli u bazénu je uvedeno, že teplota venkovního bazénu je 19 stupňů, zatímco v krytém 25metrovém bazénu činí 28 stupňů. Několik otužilců plave v neoprenech a nikdo si nestěžuje. Lepší studený bazén než zavřený, konstatoval 48letý Nicolas Lioret.

Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více – elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF. Větrná a solární energie se nyní podílejí na globální výrobě elektřiny 11 procenty. Z nové kapacity výroby přidané v loňském roce tvořila solární 50 procent a větrná 25 procent. Zároveň ale kvůli ekonomickému oživení po pandemii covidu-19 loni nebývale vzrostla i výroba elektřiny z uhlí. Proti roku 2020 se zvýšila o 750 terawatthodin, což je údaj pohybující se mezi roční spotřebou Brazílie a Japonska, tedy šestého a pátého největšího spotřebitele elektřiny na světě. Emise oxidu uhličitého v energetice meziročně vzrostly o sedm procent. Od roku 2012 do roku 2021 připadá na deset největších trhů s větrnou energií 89 procent všech nově instalovaných kapacit. K největším trhům patří Čína, Spojené státy, Indie a Německo. U solárních elektráren připadá na deset největších trhů 85 procent všech instalací. Největšími trhy pro solární energii byly v tomto období Čína, USA, Japonsko a Indie. V případě uhlí pak jen dvě země – Čína a Indie – měly za posledních deset let na všech nových kapacitách výroby elektřiny z uhlí podíl 78 procent. Samotná Čína se na celkových instalacích podílela 62 procenty, a to 410 gigawatty. Na třetím místě jsou Vietnam a Indonésie s instalovanou kapacitou 21 gigawattů. Ještě v roce 2012 bylo více zemí, které stavěly vodní elektrárny, než solární a větrné. Vodní se stavěly v téměř 70 zemích, solární v 55 zemích a větrné ve 48 zemích. O deset let později se solární elektrárny stavěly ve 112 zemích a větrné v 53 zemích. Vodní pouze ve 47 zemích. Bloomberg do své statistiky zahrnuje elektrárny s výkonem nejméně jeden megawatt. Zájem o elektrárny využívající fosilní paliva, tedy ropu, plyn a uhlí, naproti tomu klesá. V roce 2012 stavělo téměř 70 zemí elektrárny na ropu, více než 60 na plyn a 24 na uhlí. O deset let později elektrárny na ropu stavělo 30 zemí, na plyn 42 zemí a na uhlí jen 15 zemí.Chcete využít této příležitosti? Zdroj: Unsplash Bazény po celé Francii kvůli rostoucím cenám plynu snižují teplotu vody nebo zcela vypínají vytápění. Plavci v jednom venkovním bazénu na předměstí Paříže tak do vody mohou pouze v neoprenu, napsala agentura Reuters. Venkovní bazén olympijských rozměrů v Nogent-sur-Marne býval vyhříván na příjemných 26 stupňů. Poté, co ruská invaze na Ukrajinu vedla k růstu cen plynu, provozovateli nezbylo než vytápění vypnout. Nemálo návštěvníků začalo používat neopren už dříve, ale od 1. října je bazén zavedl povinně. Chtěl předejít zdravotním potížím u lidí, kteří nejsou zvyklí plavat ve studené vodě. „Neopren je skvělý zážitek,“ tvrdí 63letá plavkyně Muriel Goldbergová. „Nikdy předtím jsem ho na sobě neměla. Myslela jsem si, že to bude mít vliv na pohyb, ale vůbec ne. Naopak, je to příjemné a svěží, po tréninku v neoprenu ve studené vodě se cítíme mnohem lépe, než když je voda vyhřátá,“ dodala. Centrum se rozhodlo přestat vyhřívat 50metrový venkovní bazén 15. května z finančních důvodů, uvedl ředitel bazénu Adrien Nougot. Cena plynu se podle něj vyšplhala z průměrných 11 eur za megawatthodinu v září 2020 na 151 eur v září 2022. Dodal, že toto opatření ušetří v nejchladnějších měsících až 50.000 eur měsíčně . Francouzská vláda tento týden oznámila plány na snížení spotřeby energie o deset procent během příštích dvou let ve srovnání s rokem 2019. Nejedná se o žádná povinná opatření. Provozovatelé bazénů byli například vyzváni, aby snížili teplotu vody o jeden stupeň. Obce a podniky vláda požádala, aby snížily spotřebu energie tam, kde je to možné. Centrum se bude snažit udržet bazén v provozu co nejdéle, pravděpodobně dokud teplota neklesne pod 15 stupňů, řekl plavčík Guy Dalpayrat. Na ceduli u bazénu je uvedeno, že teplota venkovního bazénu je 19 stupňů, zatímco v krytém 25metrovém bazénu činí 28 stupňů. Několik otužilců plave v neoprenech a nikdo si nestěžuje. Lepší studený bazén než zavřený, konstatoval 48letý Nicolas Lioret.