Místo toho prohlásil, že „omlazení čínského národa je nyní na nezvratném historickém kurzu“, a důrazněji nabídl Čínu jako alternativu k USA a jejich spojencům.
„Mezinárodní vliv, přitažlivost a moc Číny utvářet svět výrazně vzrostly,“ prohlásil Si na úvod stranického sjezdu, který se koná jednou za pět let a na němž si má zajistit normalizační třetí funkční období. „Čínská modernizace nabízí lidstvu novou možnost, jak dosáhnout modernizace,“ dodal.
Siovy výroky naznačují, že Čína je připravena čelit rostoucí výzvě ze strany USA pod vedením prezidenta Joea Bidena, který se snaží ztížit Pekingu přístup k vyspělým technologiím a snaží se odradit od jakékoli vojenské akce proti Tchaj-wanu – největšímu ohnisku napětí mezi největšími světovými ekonomikami. Čínský vůdce vyzdvihl „bojovného ducha“ národa a prohlásil, že země má „dobrou pozici pro pokračování rozvoje a zajištění bezpečnosti“.
„Poselstvím pro stranu je, že Čína může rozvíjet své technologické výhody bez Spojených států a bude schopna odolat politice, kterou Biden a další prosazují s cílem odříznout Čínu od určitého high-tech zboží, jako jsou polovodiče,“ uvedl Neil Thomas, analytik pro Čínu ve společnosti Eurasia Group Ltd., která se zabývá poradenstvím a konzultacemi v oblasti politických rizik. „Zda se to podaří, je samozřejmě úplně jiná otázka, ale rozhodně to vyjadřuje důvěru těm, kteří jsou v systému.“
Siův projev odrážel změněný svět oproti roku 2017, kdy prohlásil, že Čína „stojí na Východě vysoko a pevně“. Od té doby čelí přívalu amerických cel, finančních sankcí a obchodních omezení, jejichž cílem je zablokovat schopnost Číny ještě více posílit, což tento měsíc vyvrcholilo rozsáhlým příkazem omezujícím přístup Pekingu ke špičkovým čipům používaným v umělé inteligenci, superpočítačích a dalších technologiích, které mají pohánět moderní ekonomiku.
Zdroj: Foreignaffairs.com
V neděli Si slíbil, že „rozhodně zvítězí v bitvě o klíčové klíčové technologie“. Zavázal se urychlit inovace v oblastech, které mají zásadní význam pro „technologickou soběstačnost“, a uvedl, že Čína „bude postupovat rychleji, aby zahájila řadu velkých národních projektů, které mají strategický, velkolepý a dlouhodobý význam“.
Siův vyzývavý tón v mnoha ohledech popíral problémy, kterým čínská ekonomika čelí. Země čelí jednomu z nejtěžších období za poslední desetiletí, protože politika Zero-Covid a omezování prodeje nemovitostí znemožňují dosažení předpovědi pětiprocentního růstu, která se objevila před pandemií. Analytici trhu v Siově projevu neviděli mnoho, co by tento krátkodobý výhled změnilo.
Kromě toho, že se zemi nepodařilo dosáhnout významného průlomu v oblasti čipové technologie, přestože na ni byly vynaloženy desítky miliard dolarů, čelí také nejpomalejšímu hospodářskému růstu za více než čtyři desetiletí, nepočítáme-li Covid propad v roce 2020. Restriktivní pandemická politika odřízla návštěvníky a poškodila výdaje, zatímco nezaměstnanost mladých lidí se pohybuje kolem rekordních hodnot. Krize v oblasti nemovitostí také podnítila vlnu bojkotů hypoték.
Si zopakoval, že hospodářský rozvoj je „nejvyšší prioritou“ strany, i když dvakrát zmínil potřebu „vyvážit rozvoj s bezpečností“ – což je formulace naznačující, že růst může být obětován cílům, jako je soběstačnost a národní obrana. S poukazem na „drastické změny v mezinárodním prostředí“ řekl, že strana „chrání důstojnost a základní zájmy Číny“.
Peiqian Liu, hlavní ekonom pro Čínu společnosti Natwest Markets, uvedl, že tato poznámka naznačuje, že „míra růstu již nebude v příštích letech jedinou a hlavní prioritou – záleží také na bezpečnosti rozvoje“.
Zdroj: NYTimes.com
Hongkong a Tchaj-wan byly dvě místa, kde kroky Číny během současného Siova pětiletého funkčního období značně poškodily její mezinárodní pověst. Si v neděli prohlásil, že v bývalé britské kolonii byl „obnoven pořádek“, zatímco Tchaj-wan označil za „záležitost, kterou musí vyřešit Číňané“.
„Kola dějin se valí směrem ke sjednocení Číny a omlazení čínského národa,“ řekl Si s odkazem na Tchaj-wan. „Úplné sjednocení naší země musí být uskutečněno a bezpochyby může být uskutečněno.“
Tato slova jsou jasnou výtkou vůči USA, kde politici obou hlavních stran zvýšili úsilí o demonstraci podpory Tchaj-wanu. Biden několikrát zopakoval, že USA přijdou Tchaj-wanu na pomoc, pokud by Čína zaútočila, což je vyhlídka, která vzbuzuje stále větší obavy zejména po bezprecedentních vojenských cvičeních Pekingu v okolí ostrova v souvislosti se srpnovou návštěvou předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Si sice uvedl, že Čína „bude i nadále usilovat o mírové sjednocení s největší upřímností a maximálním úsilím“, ale dodal, že hrozba použití síly je „zaměřena výhradně na vměšování vnějších sil a několika separatistů usilujících o nezávislost Tchaj-wanu“.
Projev dával malou naději na průlom ve vztazích mezi USA a Čínou před možným setkáním s Bidenem příští měsíc na summitu skupiny 20 na indonéském Bali. Podle Jü Ťie, vedoucího výzkumného pracovníka pro Čínu v Chatham House, se Si místo zdůrazňování „nového typu velmocenských vztahů“ s USA zaměřil na iniciativy k rozšíření vazeb s rozvojovými zeměmi globálního Jihu.
Zdroj: Ispionline.it
„Znamenalo to také, že si Peking uvědomil, že jeho napjaté vztahy se Západem tu zůstanou bez vyhlídky na brzké zlepšení,“ uvedla.
Scott Kennedy, vedoucí poradce washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, uvedl, že Siův důraz na „vše v čínském stylu“ se rovná uznání, že USA a Čína jsou strategickými konkurenty, i když Peking zpochybňuje, že Washington tento termín používá.
„Vůbec z toho neustupoval,“ řekl Kennedy televizi Bloomberg. „Každý, kdo hledá prostor pro větší spolupráci, se stahuje, ustupuje, snaží se najít společnou řeč – nemyslím si, že to bylo poselství, které se snažil předat.“
V nedělním téměř dvouhodinovém projevu dal Si světu najevo, že Čína nezmění kurz, ani když čelí "nebezpečným bouřím" v nepřátelštějším světě. Místo toho prohlásil, že "omlazení čínského národa je nyní na nezvratném historickém kurzu", a důrazněji nabídl Čínu jako alternativu k USA a jejich spojencům.
"Mezinárodní vliv, přitažlivost a moc Číny utvářet svět výrazně vzrostly," prohlásil Si na úvod stranického sjezdu, který se koná jednou za pět let a na němž si má zajistit normalizační třetí funkční období. "Čínská modernizace nabízí lidstvu novou možnost, jak dosáhnout modernizace," dodal.
Siovy výroky naznačují, že Čína je připravena čelit rostoucí výzvě ze strany USA pod vedením prezidenta Joea Bidena, který se snaží ztížit Pekingu přístup k vyspělým technologiím a snaží se odradit od jakékoli vojenské akce proti Tchaj-wanu - největšímu ohnisku napětí mezi největšími světovými ekonomikami. Čínský vůdce vyzdvihl "bojovného ducha" národa a prohlásil, že země má "dobrou pozici pro pokračování rozvoje a zajištění bezpečnosti".
"Poselstvím pro stranu je, že Čína může rozvíjet své technologické výhody bez Spojených států a bude schopna odolat politice, kterou Biden a další prosazují s cílem odříznout Čínu od určitého high-tech zboží, jako jsou polovodiče," uvedl Neil Thomas, analytik pro Čínu ve společnosti Eurasia Group Ltd., která se zabývá poradenstvím a konzultacemi v oblasti politických rizik. "Zda se to podaří, je samozřejmě úplně jiná otázka, ale rozhodně to vyjadřuje důvěru těm, kteří jsou v systému."
Siův projev odrážel změněný svět oproti roku 2017, kdy prohlásil, že Čína "stojí na Východě vysoko a pevně". Od té doby čelí přívalu amerických cel, finančních sankcí a obchodních omezení, jejichž cílem je zablokovat schopnost Číny ještě více posílit, což tento měsíc vyvrcholilo rozsáhlým příkazem omezujícím přístup Pekingu ke špičkovým čipům používaným v umělé inteligenci, superpočítačích a dalších technologiích, které mají pohánět moderní ekonomiku.
Zdroj: Foreignaffairs.com
V neděli Si slíbil, že "rozhodně zvítězí v bitvě o klíčové klíčové technologie". Zavázal se urychlit inovace v oblastech, které mají zásadní význam pro "technologickou soběstačnost", a uvedl, že Čína "bude postupovat rychleji, aby zahájila řadu velkých národních projektů, které mají strategický, velkolepý a dlouhodobý význam".
Siův vyzývavý tón v mnoha ohledech popíral problémy, kterým čínská ekonomika čelí. Země čelí jednomu z nejtěžších období za poslední desetiletí, protože politika Zero-Covid a omezování prodeje nemovitostí znemožňují dosažení předpovědi pětiprocentního růstu, která se objevila před pandemií. Analytici trhu v Siově projevu neviděli mnoho, co by tento krátkodobý výhled změnilo.
Kromě toho, že se zemi nepodařilo dosáhnout významného průlomu v oblasti čipové technologie, přestože na ni byly vynaloženy desítky miliard dolarů, čelí také nejpomalejšímu hospodářskému růstu za více než čtyři desetiletí, nepočítáme-li Covid propad v roce 2020. Restriktivní pandemická politika odřízla návštěvníky a poškodila výdaje, zatímco nezaměstnanost mladých lidí se pohybuje kolem rekordních hodnot. Krize v oblasti nemovitostí také podnítila vlnu bojkotů hypoték.
Si zopakoval, že hospodářský rozvoj je "nejvyšší prioritou" strany, i když dvakrát zmínil potřebu "vyvážit rozvoj s bezpečností" - což je formulace naznačující, že růst může být obětován cílům, jako je soběstačnost a národní obrana. S poukazem na "drastické změny v mezinárodním prostředí" řekl, že strana "chrání důstojnost a základní zájmy Číny".
Peiqian Liu, hlavní ekonom pro Čínu společnosti Natwest Markets, uvedl, že tato poznámka naznačuje, že "míra růstu již nebude v příštích letech jedinou a hlavní prioritou - záleží také na bezpečnosti rozvoje".
Zdroj: NYTimes.com
Hongkong a Tchaj-wan byly dvě místa, kde kroky Číny během současného Siova pětiletého funkčního období značně poškodily její mezinárodní pověst. Si v neděli prohlásil, že v bývalé britské kolonii byl "obnoven pořádek", zatímco Tchaj-wan označil za "záležitost, kterou musí vyřešit Číňané".
"Kola dějin se valí směrem ke sjednocení Číny a omlazení čínského národa," řekl Si s odkazem na Tchaj-wan. "Úplné sjednocení naší země musí být uskutečněno a bezpochyby může být uskutečněno."
Tato slova jsou jasnou výtkou vůči USA, kde politici obou hlavních stran zvýšili úsilí o demonstraci podpory Tchaj-wanu. Biden několikrát zopakoval, že USA přijdou Tchaj-wanu na pomoc, pokud by Čína zaútočila, což je vyhlídka, která vzbuzuje stále větší obavy zejména po bezprecedentních vojenských cvičeních Pekingu v okolí ostrova v souvislosti se srpnovou návštěvou předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.
Si sice uvedl, že Čína "bude i nadále usilovat o mírové sjednocení s největší upřímností a maximálním úsilím", ale dodal, že hrozba použití síly je "zaměřena výhradně na vměšování vnějších sil a několika separatistů usilujících o nezávislost Tchaj-wanu".
Projev dával malou naději na průlom ve vztazích mezi USA a Čínou před možným setkáním s Bidenem příští měsíc na summitu skupiny 20 na indonéském Bali. Podle Jü Ťie, vedoucího výzkumného pracovníka pro Čínu v Chatham House, se Si místo zdůrazňování "nového typu velmocenských vztahů" s USA zaměřil na iniciativy k rozšíření vazeb s rozvojovými zeměmi globálního Jihu.
Zdroj: Ispionline.it
"Znamenalo to také, že si Peking uvědomil, že jeho napjaté vztahy se Západem tu zůstanou bez vyhlídky na brzké zlepšení," uvedla.
Scott Kennedy, vedoucí poradce washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia, uvedl, že Siův důraz na "vše v čínském stylu" se rovná uznání, že USA a Čína jsou strategickými konkurenty, i když Peking zpochybňuje, že Washington tento termín používá.
"Vůbec z toho neustupoval," řekl Kennedy televizi Bloomberg. "Každý, kdo hledá prostor pro větší spolupráci, se stahuje, ustupuje, snaží se najít společnou řeč - nemyslím si, že to bylo poselství, které se snažil předat."
Analytici z investiční banky Jefferies přišli s velmi optimistickým hodnocením akcií společnosti Broadcom, které staví především na masivních výdajových plánech...
