Nedaleko berlínského letiště Tempelhof staví Peter Engelke u svého skladu novou bezpečnostní bránu kvůli obavám ze zoufalých lidí, kteří mu kradou zásoby. Ohroženým cenným majetkem je palivové dřevo.
Engelkeho kroky odrážejí rostoucí obavy v celé Evropě, která se připravuje na nedostatek energie a možná i na výpadky elektřiny v zimě. Zjevná sabotáž plynovodu Nord Stream je nejnovějším znamením kritické situace regionu v době, kdy Rusko omezuje dodávky v důsledku patové situace kvůli válce na Ukrajině.
Na pátečním summitu v Praze se vedoucí představitelé Evropské unie nedohodli na omezení cen plynu kvůli obavám, že by takový krok mohl ohrozit dodávky do regionu. Až 70 % evropského vytápění pochází ze zemního plynu a elektřiny a vzhledem k drastickému omezení ruských dodávek se dřevo, které již nyní využívá k vytápění přibližně 40 milionů lidí, stalo vyhledávanou komoditou.
Ceny dřevěných pelet se ve Francii téměř zdvojnásobily na 600 eur za tunu a objevují se známky panického nákupu tohoto nejzákladnějšího paliva na světě. Maďarsko dokonce zašlo tak daleko, že zakázalo vývoz pelet a Rumunsko na půl roku omezilo ceny palivového dřeva. Dodávky kamen na dřevo mohou mezitím trvat i několik měsíců.
Kromě obav z nedostatku energie prohlubuje energetická krize prudký nárůst životních nákladů, přičemž inflace v eurozóně dosáhla v září poprvé v historii dvouciferných hodnot. Domácnosti v regionu se stále častěji potýkají s nutností volit mezi vytápěním a dalšími nezbytnými potřebami.
„Vrací se to do starých časů, kdy lidé neměli vytápěný celý dům,“ řekl Nic Snell, generální ředitel britského velkoobchodu s palivovým dřevem Certainly Wood. „Seděli u ohně, využívali teplo z kamen nebo otevřeného ohně a šli spát. Letošní zimu toho bude mnohem více.“
Tento trend znamenal boom v poptávce společnosti Gabriel Kakelugnar AB, výrobce špičkových kachlových kamen, která stojí v průměru 86 000 švédských korun. Kamna dokáží udržet teplo v místnosti po dobu 24 hodin díky své složité konstrukci využívající různé kanálky, které udržují a rozvádějí teplo.
„Během pandemie začali lidé do svých domovů více investovat. To se nyní samozřejmě vystupňovalo,“ řekl Jesper Svensson, majitel a jednatel společnosti, která se nachází necelou hodinu jízdy od největšího švédského jaderného reaktoru.
Objednávky vzrostly více než čtyřnásobně a zákazníci nyní musí na dodávky čekat až do března, zatímco před rokem to byly pouhé čtyři týdny.
Pro mnoho Evropanů je hlavní starostí udělat vše pro to, aby se v nadcházejících měsících zahřáli. S blížícím se zimním chladem je tato starost stále naléhavější a zoufalá snaha o vytápění může způsobit zdravotní a ekologické problémy.
„Obáváme se, že lidé budou pálit jen to, co jim přijde pod ruku,“ řekl Roger Sedin, vedoucí oddělení kvality ovzduší ve Švédské agentuře pro ochranu životního prostředí, a varoval před špatným větráním a snahou pálit mokré dřevo. „Můžeme pozorovat velmi vysoké úrovně znečištění, když máte lidi, kteří spalují dřevo a nevědí, jak to dělat správně.“
Pevné částice mohou skončit hluboko v plicích a způsobit infarkt, mrtvici a astma, řekl a dodal, že toto riziko je obzvláště akutní v městských oblastech.
„Musíte myslet na své sousedy,“ řekl Sedin.
Nezkušenost je patrná i v Německu, kde se tamní sdružení kominíků potýká se záplavou žádostí o připojení nových i starých kamen a zákazníci se ptají na spalování koňského trusu a dalších neobvyklých paliv.
Objevují se také známky přikládání. Ve Francii Frederic Coirier, výkonný ředitel společnosti Poujoulat SA, která vyrábí komínová tělesa a dřevěná paliva, uvedl, že někteří klienti si koupili dvě tuny dřevěných pelet, zatímco méně než jedna tuna běžně stačí k vytápění domu na jeden rok.
„Lidé zoufale shánějí dřevo a kupují ho více než obvykle,“ řekl Trond Fjortoft, zakladatel a generální ředitel norského prodejce dřeva Kortreist Ved. „Obvykle se to stává, když se začne ochlazovat, ‚někdo si řekne, aha, měli bychom objednat nějaké dřevo‘. Letos to začalo v červnu“ – přibližně v době, kdy Rusko snížilo dodávky plynu.
V Berlíně krize vyvolává znepokojivé ozvěny pustošení po druhé světové válce. Vzhledem k nedostatku paliva pokáceli obyvatelé téměř všechny stromy v centrálním parku Tiergarten kvůli topení.
Ačkoli Berlíňané nyní nezacházejí do takových extrémů, obavy o udržení tepla jsou všeobecně rozšířené. Engelke nejenže postavil dodatečnou bezpečnostní bránu, aby ochránil polena, uhelné brikety a topný olej, ale také musel přestat přijímat nové zákazníky.
„Na zimu se díváme s velkými obavami,“ řekl.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
