Ceny energetických surovin budou příští rok dál vyšší, ale bez extrémů

Ceny hlavních energetických surovin - elektřiny, plynu nebo uhlí budou i v příštím roce nadále vysoké, neměly by se však už opakovat extrémní výkyvy, jaké trh s energiemi zaznamenal letos. Vyplývá to z komentářů analytiků, které oslovila ČTK. Velké zdražování naopak experti očekávají u dalších surovin, například u biomasy. Analytici upozorňují, že cena elektřiny pro příští rok se nyní drží kolem 340 eur (asi 8280 Kč) za megawatthodinu (MWh) pro německý a český trh, což je více než dvojnásobek tržní ceny za stejné období před rokem. V roce 2019 byla cena na 50 eur za MWh. Další vývoj cen může podle analytika Purple Trading Petra Lajska ovlivnit několik faktorů, výrazné zlevňování však očekávat nelze. "Pokles pod hranici 200 eur za MWh neočekáváme, jelikož ceny zemního plynu i uhlí pravděpodobně zůstanou nadprůměrné dlouhodobě," řekl Lajsek. Radim Dohnal z Capitalinked.com očekává, že trh elektřiny v Evropě bude v budoucnu negativně dál ovlivňovat situace kolem francouzských jaderných elektráren, u nichž se protahuje odstávka. "Dalším rizikem by byly podle mě ruské kybernetické útoky na přenosovou síť v Evropě," uvedl. Evropská cena plynu s dodáním v roce 2023 se delší dobu pohybuje na úrovni 100 až 130 eur za MWh. V meziročním srovnání představuje aktuální cena nárůst o více než 50 procent, ve srovnání s maximem z léta je však několikanásobně nižší. Podle Lajska už podobná plynová krize jako letos v létě Evropě spíš nehrozí. Přičítá to zejména velkému množství dostupného LNG primárně z USA a Kataru a příznivému počasí. "Cena plynu na burze v Nizozemsku by se mohla v následujících měsících stabilizovat pod 100 eur za MWh," odhaduje Lajsek. Podle Filipa Louženského z Portu bude jedním z klíčových faktorů nadcházející zima. "Pakliže bude mírná zima, zásobníky plynu se nevyčerpají celé, je možné očekávat relativně stabilní období," řekl. Upozornil, že do situace ale i tak mohou zasáhnout některé nepředvídatelné situace, připomíná například nedávné poškození plynovodu Nord Stream. Uhlí podle Louženského nyní zažívá renesanci. Uvedl, že EU se od něj kvůli přechodu na zelenou energetiku začala odvracet a ceny tak postupně klesaly. Nyní však poptávka po uhlí znovu stoupla, za čímž je podle Louženského hlavně zdražení dalších energií. Spolu s tím stoupla i světová cena uhlí, a to několikanásobně na současných 350 dolarů (8225 Kč) za tunu. V následujících měsících však analytici očekávají pokles ceny na světových trzích, podle Lajska by tento trend v EU neměl ohrozit ani zákaz dovozu ruského uhlí. "Pád cen uhlí by měl pokračovat i nadále, i když jejich průměrně vyšší úrovně na trhu přetrvají pravděpodobně dlouhodobě," podotkl Lajsek. Stagnaci či pokles světových cen očekává i Dohnal, upozornil však, že v Česku bude uhlí zhruba do února ještě zdražovat. "Naše ceny komodit jsou typicky zpožděné za světem," dodal. Nejvýrazněji růst lze v příštím roce podle analytiků očekávat u biomasy či pelet. "Tam je nadále větší podíl průmyslových podniků, které nákupy teprve začínají," uvedl Dohnal, podle něhož nelze například u biomasy ceny příliš spolehlivě fixovat a nabídka poroste jen stěží. Zmiňuje přitom Ukrajinu, která bude dřevo z nabídky stahovat, protože ho bude potřebovat pro nahrazení jiných surovin.