ČEZ či innogy započítají stovkám tisíc klientů strop na energie od listopadu

Úprava záloh se v případě obou firem bude týkat stovek tisíc jejich zákazníků, kteří dosud platili za energie více. ČTK o tom dnes informovali zástupci firem. Zastropování cen energií má podle nařízení vlády začít plošně platit od ledna příštího roku. Od listopadu začal zálohy podle cenového stropu rozpočítávat také například E.ON, novým zákazníkům je pak nabízejí Moravské naftové doly (MND).

ČEZ Prodej během listopadu rozešle stovkám tisíc svých zákazníků nový rozpis záloh, v nichž už bude zohledněno vládní zastropování cen energií. Podle společnosti je cílem tohoto kroku rovnoměrnější rozložení plateb, což by mělo zvýšit efekt vládního opatření. Očekávaná spotřeba se tak vydělí počtem měsíců v roce a zákazník by měl každý měsíc platit stejnou částku. Úpravu ČEZ započítá automaticky, zákazníci, kterých se to týká, tak podle firmy nebudou muset o nic žádat.

Nové rozpisy záloh už v listopadu rozesílá také innogy. Celkově by podle mluvčího Pavla Grochála mělo jít asi o 300.000 zákazníků, přičemž jde o různé skupiny. „Jde o zákazníky, kteří například uzavřeli smlouvy v průběhu posledních měsíců, nebo ty, kterým končí fixace, nebo zákazníky, kteří májí smlouvy na dobu neurčitou,“ uvedl Grochál. Většině zákazníků se podle něj jinak zálohy nezmění, protože mají zafixované nižší ceny pod cenovým stropem.

Od začátku listopadu bude informovat své klienty a rozesílat jim nové rozpisy záloh také E.ON. „Aktuálně se zastropování cen týká zhruba 7000 našich klientů. Klientům budeme posílat dopisy nebo maily a všechny podrobnosti zákazníci přehledně uvidí i v aplikaci Energie24,“ řekla Slavíková.

Nové ceníky s cenovým stropem nabízejí od listopadu i MND. Primárně je nabídka určena pro nové zákazníky, pro stávající bude nabídka zpřístupněna od ledna.

Na zavedení cenových stropů od ledna se připravuje také Pražská energetika. „V těchto dnech připravujeme vše potřebné, zejména jde o nastavení systémů, nabídky produktů a následného vyúčtování. Chystané zastropování cen samozřejmě vyžaduje i aktualizaci ceníků. Vše je z naší strany v intenzivní přípravě, zákazníky budeme v dohledné době o všem podrobně informovat,“ řekl ČTK mluvčí Karel Hanzelka.

Vláda na začátku října stanovila na dodávky energií cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Maximální ceny budou podle nařízení vlády plošně platit od ledna příštího roku pro domácnosti, malé a střední podniky a instituce a vybrané firmy z veřejného sektoru.

Chcete využít této příležitosti?

V připomínkovém řízení je nyní návrh nařízení vlády, aby zastropované ceny energií platily i pro státní nebo městské podniky, které nemají obchodní charakter. Typicky půjde například o technické služby nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Původně měl pro firmy z veřejného sektoru bez obchodní povahy zajišťovat energie státní obchodník, jeho fungování je však po přijetí zastropovaných cen nejisté.

Největší tuzemské energetické společnosti ČEZ a innogy začaly započítávat zákazníkům s vyššími cenami energií do záloh vládou schválený strop pro dodávky elektřiny a plynu od listopadu. Úprava záloh se v případě obou firem bude týkat stovek tisíc jejich zákazníků, kteří dosud platili za energie více. ČTK o tom dnes informovali zástupci firem. Zastropování cen energií má podle nařízení vlády začít plošně platit od ledna příštího roku. Od listopadu začal zálohy podle cenového stropu rozpočítávat také například E.ON, novým zákazníkům je pak nabízejí Moravské naftové doly (MND). ČEZ Prodej během listopadu rozešle stovkám tisíc svých zákazníků nový rozpis záloh, v nichž už bude zohledněno vládní zastropování cen energií. Podle společnosti je cílem tohoto kroku rovnoměrnější rozložení plateb, což by mělo zvýšit efekt vládního opatření. Očekávaná spotřeba se tak vydělí počtem měsíců v roce a zákazník by měl každý měsíc platit stejnou částku. Úpravu ČEZ započítá automaticky, zákazníci, kterých se to týká, tak podle firmy nebudou muset o nic žádat. Nové rozpisy záloh už v listopadu rozesílá také innogy. Celkově by podle mluvčího Pavla Grochála mělo jít asi o 300.000 zákazníků, přičemž jde o různé skupiny. "Jde o zákazníky, kteří například uzavřeli smlouvy v průběhu posledních měsíců, nebo ty, kterým končí fixace, nebo zákazníky, kteří májí smlouvy na dobu neurčitou," uvedl Grochál. Většině zákazníků se podle něj jinak zálohy nezmění, protože mají zafixované nižší ceny pod cenovým stropem. Od začátku listopadu bude informovat své klienty a rozesílat jim nové rozpisy záloh také E.ON. "Aktuálně se zastropování cen týká zhruba 7000 našich klientů. Klientům budeme posílat dopisy nebo maily a všechny podrobnosti zákazníci přehledně uvidí i v aplikaci Energie24," řekla Slavíková. Zdroj: Getty Images Nové ceníky s cenovým stropem nabízejí od listopadu i MND. Primárně je nabídka určena pro nové zákazníky, pro stávající bude nabídka zpřístupněna od ledna. Na zavedení cenových stropů od ledna se připravuje také Pražská energetika. "V těchto dnech připravujeme vše potřebné, zejména jde o nastavení systémů, nabídky produktů a následného vyúčtování. Chystané zastropování cen samozřejmě vyžaduje i aktualizaci ceníků. Vše je z naší strany v intenzivní přípravě, zákazníky budeme v dohledné době o všem podrobně informovat," řekl ČTK mluvčí Karel Hanzelka. Vláda na začátku října stanovila na dodávky energií cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Maximální ceny budou podle nařízení vlády plošně platit od ledna příštího roku pro domácnosti, malé a střední podniky a instituce a vybrané firmy z veřejného sektoru. V připomínkovém řízení je nyní návrh nařízení vlády, aby zastropované ceny energií platily i pro státní nebo městské podniky, které nemají obchodní charakter. Typicky půjde například o technické služby nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Původně měl pro firmy z veřejného sektoru bez obchodní povahy zajišťovat energie státní obchodník, jeho fungování je však po přijetí zastropovaných cen nejisté.