ČEZ rozhodne o lithiu do konce roku 2023, dál jedná o gigafactory v Prunéřově

Energetická společnost ČEZ chce do konce příštího roku rozhodnout, zda bude průmyslově využívat zásoby lithia. Klíčové k tomu budou výsledky aktuálně připravované studie. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Společnost také dál jedná o projektu továrny na baterie na místě elektrárny v Prunéřově na Ústecku, možných investorů je podle Nováka více. "Nyní zkoumáme reálnou proveditelnost průmyslové realizace," řekl k využití lithia Novák. Společnost si ve studii chce otestovat, zda je schopná lithium používat průmyslovým způsobem. Rozhodnutí, zda bude ČEZ v projektu pokračovat a posune se do fáze samotné realizace by podle Nováka mohlo padnout do konce roku 2023. V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. ČEZ podle Nováka také dál jedná s možnými investory o projektu továrny na výrobu baterií do elektroaut, takzvané gigafactory, na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá. "Pořád je to ve hře. Investorů, kteří se kolem gigafactory točí je hodně," podotkl Novák. Podle něj může být v Česku i více továren na baterie, protože poloha země je k tomu výhodná. Konkrétní zájemce ovšem nejmenoval. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že česká vláda jedná o dvou projektech továren na výrobu baterií do elektromobilů. Vedle Volkswagenu, který chce továrnu v Líních u Plzně, je podle něj ve hře i gigafactory s korejským partnerem. Novák dále řekl, že ČEZ neplánuje i přes současnou situaci přehodnocovat své plány na postupné odstavení svých uhelných zdrojů, jejichž ukončení provozu nyní společnost očekává nejpozději do roku 2030. "Uhelné elektrárny teď budou mít jeden až dva dobré roky z hlediska generování zisku, v dalších letech ale jejich ziskovost opět prudce klesne," pokračoval. ČEZ proto i v souvislosti se současnou situací na trhu rozhodl o prodloužení používání uhlí v černouhelné elektrárně v Dětmarovicích na Karvinsku. Skupina tam původně chtěla tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 megawattů odstavit nejpozději po topné sezoně na jaře 2023, nyní ale rozhodla o jejich prodloužení. Podle Nováka půjde o dobu, dokud se vyplatí ji provozovat, očekává však, že její ziskovost za normální situace do dvou let opět spadne na nulu. Prodloužení tak nebude dlouhodobého rázu. ČEZ podle něj chce zároveň nadále odejít z polského trhu v oblasti výroby elektřiny, který funguje převážně právě na uhlí. Společnost se sice kvůli neatraktivním nabídkám rozhodla zatím neprodávat svá tamní výrobní aktiva, ale dál řeší jak situaci řešit, protože Polsko je pro společnost ve výrobě elektřiny dlouhodobě neperspektivní. Odstavení uhelných zdrojů souvisí i s plánovanými investicemi ČEZ, které budou podle Nováka směřovat zejména do obnovitelných zdrojů. Plánované projekty přitom podle něj neohrozí ani mimořádná daň z neočekávaných zisků či zastropování tržeb výrobců elektřiny. ČEZ je největší energetická firma v zemi. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý rok skupina odhaduje čistý zisk kolem 65 až 75 miliard korun.