Energetická krize oslabuje průmyslovou sílu Evropy. Je starý kontinent jednotný?

Energetická krize? Je to jeden z důsledků nediverzifikace komoditních zdrojů Evropy (nebo chorobné závislosti Evropy na levném ruském plynu?). Evropa potřebuje, aby její průmyslové podniky v souvislosti s rostoucími náklady a snižujícími se dodávkami šetřily energií, což se jim daří - poptávka po zemním plynu i elektřině v uplynulém čtvrtletí klesla. Na radost je však ještě příliš brzy. Pokles není způsoben jen tím, že průmyslové podniky snižují termostaty, ale také tím, že zavírají závody, které se možná již nikdy neotevřou. A přestože nižší spotřeba energie pomáhá Evropě překonat krizi vyvolanou ruskou válkou na Ukrajině a omezením dodávek ze strany Moskvy, manažeři, ekonomové a průmyslové skupiny varují, že její průmyslová základna může být nakonec vážně oslabena, pokud vysoké náklady na energie přetrvají. Energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je výroba hliníku, hnojiv a chemikálií, jsou ohrožena tím, že společnosti trvale přesunou výrobu do míst, kde je levné energie dostatek, například do Spojených států. I když neobvykle teplý říjen a prognózy mírné zimy pomohly snížit ceny, zemní plyn ve Spojených státech stále stojí přibližně pětinu toho, co platí podniky v Evropě. "Mnoho společností prostě ukončuje produkci," řekl minulý měsíc na konferenci v Londýně Patrick Lammers, člen představenstva energetické společnosti E.ON. To by mohlo vést k velmi rychlé deindustrializaci Evropy, dodal. Výrobní aktivita v eurozóně tento měsíc dosáhla nejslabší úrovně od května 2020, což signalizuje, že Evropa směřuje k recesi. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že evropská poptávka po průmyslovém plynu klesla ve třetím čtvrtletí o 25 % oproti předchozímu roku. Podle analytiků musely za poklesem stát rozsáhlé odstávky, protože samotné zvýšení efektivity by takové úspory nepřineslo. "Děláme vše, co je v našich silách, abychom zabránili snížení průmyslové aktivity," uvedl mluvčí Evropské komise v e-mailu pro agenturu Bloomberg. Ekonomové však varují, že až se ochladí a domácnosti začnou vytápět, bude průmyslový sektor v případě nedostatku energie prvním, kdo bude čelit škrtům. ENERGETICKÁ KRIZE = STRACH Z EXODU Evropský průmysl přesouvá výrobu do míst s levnější pracovní silou a nižšími ostatními náklady již několik desetiletí, ale energetická krize podle analytiků tento odliv urychluje. "Pokud ceny energií zůstanou tak vysoké, že se část evropského průmyslu stane strukturálně nekonkurenceschopnou, továrny se zavřou a přesunou se do USA, kde je dostatek levné břidlicové energie," řekl Daniel Kral, hlavní ekonom Oxford Economics. Například výroba primárního hliníku v EU se za poslední rok snížila na polovinu, tedy o 1 milion tun. Podle obchodních údajů, které zpracovala agentura Reuters, všech devět zinkových hutí v bloku buď snížilo, nebo zastavilo výrobu, kterou nahradil dovoz z Číny, Kazachstánu, Turecka a Ruska. Znovuotevření hliníkárny stojí až 400 milionů eur a vzhledem k nejistým hospodářským vyhlídkám Evropy je nepravděpodobné, uvedl Chris Heron z průmyslového sdružení Eurometaux. "Historicky se stává, že když dojde k dočasnému uzavření, následně dojde k trvalému uzavření," dodal. Vysoké ceny energií ohrožují i snahy Západu o zajištění dodávek nejen energie, ale i klíčových nerostných surovin používaných v elektromobilech a infrastruktuře obnovitelných zdrojů. Očekává se, že Brusel počátkem příštího roku navrhne novou legislativu - Evropský zákon o kritických surovinách -, která má vytvořit zásoby nerostných surovin nezbytných při přechodu na zelenou ekonomiku, jako je lithium, bauxit, nikl a vzácné zeminy. Bez většího množství energie z obnovitelných zdrojů a nižších nákladů však společnosti v Evropě pravděpodobně nebudou investovat, varoval Emanuele Manigrassi, vedoucí manažer pro klima a energetiku ve společnosti European Aluminium. KONEC? Obávaná průmyslová eroze již probíhá. Podle Cefic, Evropské rady chemického průmyslu, se Evropa letos poprvé v historii stala čistým dovozcem chemických látek. Podle Mezinárodní asociace pro hnojiva byla více než polovina evropské výroby čpavku, klíčové složky hnojiv, zastavena a nahrazena dovozem. Norský výrobce hnojiv Yara snížil dvě třetiny své evropské výroby čpavku a nemá v nejbližší době v plánu ji znovu zvýšit. "Pozorně sledujeme situaci na trhu s plynem a připravujeme pohotovostní plány," sdělil agentuře Reuters e-mailem generální ředitel Svein Tore Holsether. Největší světová chemická skupina BASF minulý týden zpochybnila, zda má smysl stavět v Evropě nové závody. Společnost také varovala, že bude muset zastavit výrobu ve svém hlavním závodě v Ludwigshafenu - největším průmyslovém spotřebiteli v Německu - pokud dodávky plynu klesnou pod polovinu jejích potřeb. Některé firmy, včetně německého výrobce viskózových vláken Kelheim Fibres, který dodává společnosti Procter & Gamble (NYSE:PG), hledají jiné zdroje energie. V letošním roce německá společnost dvakrát snížila výrobu ve své továrně v Bavorsku. "Od 1. ledna budeme moci přejít na ropu," uvedl výkonný ředitel společnosti Wolfgang Ott, který se snaží získat vládní pomoc na zmírnění nákladů na energie. Dokonce uvažuje o projektu solárních elektráren o výkonu 2 megawattů. Německý průmysl usiluje o rychlejší schválení přechodu z plynu na více znečišťující paliva a varuje, že jinak bude nucen omezit výrobu, aby splnil cíle Berlína v oblasti úspor. V Řecku snížil malý výrobce bavlněné příze Selected Textiles výrobu, protože poklesly objednávky především ze severní Evropy. Generální ředitel Apostolos Dontas odhadl, že výroba v jeho závodě ve Farsale ve středním Řecku letos klesne o 30 %. "Vidíme, že naši zákazníci (…) mají vážné obavy, zda bude v Evropě ekvivalentní spotřeba hotových výrobků a zda budou mít samotní severoevropští výrobci přístup k zemnímu plynu," řekl agentuře Reuters. Společnost Tata Chemicals, která obvykle pracuje na základě pětiletého plánu, nyní pracuje na čtvrtletní bázi, uvedl její generální ředitel pro Evropu Martin Ashcroft. "Pokud se jedná o strukturální změnu a ceny plynu zůstanou vysoké po dobu tří nebo čtyř let, existuje reálné riziko, že investice průmyslu budou směřovat jinam, do míst s nižšími cenami energií," dodal Ashcroft.