Zbrojní průmysl ve střední a východní Evropě dostal nový impuls

Spojenci dodávají Kyjevu zbraně a vojenské vybavení od 24. února, kdy Rusko napadlo svého souseda, a přitom vyčerpávají své vlastní zásoby.Spojené státy a Velká Británie poskytly Ukrajině nejvíce přímé vojenské pomoci mezi 24. lednem a 3. říjnem, jak vyplývá ze sledování Kielského institutu pro světovou ekonomiku, na třetím místě je Polsko a Česká republika je devátá.Některé země bývalé Varšavské smlouvy, které se stále obávají Ruska, svého pána ze sovětské éry, považují pomoc Ukrajině za otázku regionální bezpečnosti.Téměř desítka vládních a firemních úředníků a analytiků, kteří hovořili s agenturou Reuters, však uvedla, že konflikt představuje také nové příležitosti pro zbrojní průmysl v regionu.Zdroj: Czub.cz„Vezmeme-li v úvahu realitu probíhající války na Ukrajině a viditelný postoj mnoha zemí zaměřený na zvýšení výdajů v oblasti obranných rozpočtů, existuje reálná šance vstoupit na nové trhy a zvýšit příjmy z exportu v příštích letech,“ uvedl Sebastian Chwalek, generální ředitel polské společnosti PGZ.Státem vlastněná společnost PGZ kontroluje více než 50 společností vyrábějících zbraně a munici – od obrněných transportérů po bezpilotní letecké systémy – a v desítkách dalších drží podíly.Nyní plánuje v příštím desetiletí investovat až 8 miliard zlotých , což je více než dvojnásobek předválečného cíle, řekl Chwalek agentuře Reuters. To zahrnuje i nová zařízení umístěná z bezpečnostních důvodů dále od hranic s ruským spojencem Běloruskem, uvedl.Také další výrobci zvyšují výrobní kapacity a předhánějí se v náboru pracovníků, uvedly společnosti a vládní představitelé z Polska, Slovenska a České republiky.Bezprostředně po ruském útoku začaly některé východoevropské armády a výrobci vyprazdňovat sklady zbraní a munice ze sovětské éry, které Ukrajinci znali, protože Kyjev čekal na vybavení podle standardů NATO ze Západu.S tím, jak se tyto zásoby snižovaly, výrobci zbraní zvýšili výrobu staršího i moderního vybavení, aby udrželi dodávky. Příliv zbraní pomohl Ukrajině zatlačit ruské síly a získat zpět rozsáhlá území.Chwalek uvedl, že PGZ nyní v roce 2023 vyrobí 1 000 přenosných protivzdušných systémů Piorun s ruční palbou – ne všechny pro Ukrajinu – ve srovnání s 600 kusy v roce 2022 a 300 až 350 kusy v předchozích letech.Společnost, která podle něj na Ukrajinu dodala také dělostřelecké a minometné systémy, houfnice, neprůstřelné vesty, ruční zbraně a munici, pravděpodobně překoná předválečný cíl tržeb pro rok 2022 ve výši 6,74 miliardy zlotých.Společnosti a úředníci, kteří hovořili s agenturou Reuters, odmítli uvést konkrétní podrobnosti o vojenských dodávkách na Ukrajinu a někteří si nepřáli být jmenováni s odkazem na bezpečnostní a obchodní citlivost.Chcete využít této příležitosti?HISTORICKÝ PRŮMYSLZdroj: Czub.czVýchodoevropský zbrojní průmysl má své počátky v 19. století, kdy Čech Emil Škoda začal vyrábět zbraně pro Rakousko-Uhersko.Za komunismu zaměstnávaly obrovské továrny v Československu, druhém největším výrobci zbraní ve Varšavské smlouvě, Polsku a dalších zemích regionu lidi, kteří vyráběli zbraně pro konflikty studené války, které Moskva podněcovala po celém světě.„Česká republika byla jednou z velmocí mezi vývozci zbraní a máme personál, materiální základnu a výrobní linky potřebné pro zvýšení kapacity,“ řekl agentuře Reuters velvyslanec NATO Jakub Landovský.„Pro Čechy je to velká šance, jak navýšit to, co potřebujeme, poté, co jsme Ukrajincům předali staré zásoby ze sovětské éry. Můžeme tak ostatním zemím ukázat, že dokážeme být spolehlivým partnerem ve zbrojním průmyslu.“Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a expanze NATO do regionu přiměly firmy k modernizaci, ale „stále mohou rychle vyrábět věci, jako je munice, která se hodí do sovětských systémů“, řekl Siemon Wezeman, výzkumník Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru.Dodávky na Ukrajinu zahrnovaly dělostřelecké náboje „východních“ ráží, jako jsou 152mm houfnicové náboje a 122mm rakety, které západní společnosti nevyrábějí, uvedli úředníci a společnosti.Uvedli, že Ukrajina získala zbraně a vybavení prostřednictvím darů od vlád a přímých obchodních smluv mezi Kyjevem a výrobci.NEJEN OBCHODZdroj: Czub.cz„Východoevropské země Ukrajinu významně podporují,“ řekl Christoph Trebesch, profesor na Kielském institutu. „Zároveň je to pro ně příležitost, jak vybudovat svůj vojenský výrobní průmysl.“Ukrajina obdržela od českých firem zbraně a vybavení v hodnotě téměř 50 miliard korun, z toho asi 95 % tvořily komerční dodávky, řekl agentuře Reuters náměstek českého ministra obrany Tomáš Kopečný. Podle něj bude český vývoz zbraní v letošním roce nejvyšší od roku 1989, přičemž řada firem v tomto odvětví zvyšuje počet pracovních míst a kapacitu.„Pro český obranný průmysl je konflikt na Ukrajině a pomoc, kterou mu poskytuje, jednoznačně impulsem, který jsme za posledních 30 let nezažili,“ řekl Kopečný.David Hác, generální ředitel české skupiny STV, nastínil agentuře Reuters plány na přidání nových výrobních linek na munici malého kalibru a uvedl, že se uvažuje o rozšíření kapacit pro výrobu munice velkého kalibru. Na napjatém trhu práce se podle něj společnost snaží přetáhnout pracovníky ze zpomalujícího automobilového průmyslu.Prodej v oblasti obrany pomohl skupině Czechoslovak Group, která vlastní společnosti Excalibur Army, Tatra Trucks a Tatra Defence, v prvním pololetí téměř zdvojnásobit tržby oproti předchozímu roku na 13,8 miliardy korun.Společnost zvyšuje výrobu nábojů NATO ráže 155 mm i východní ráže 152 mm a renovuje bojová vozidla pěchoty a tanky T-72 ze sovětské éry, řekl agentuře Reuters mluvčí Andrej Čírtek.Dodávky pro Ukrajinu jsou podle něj více než jen dobrý byznys.„Po zahájení ruské agrese se naše dodávky pro ukrajinskou armádu znásobily,“ řekl Čírtek.„Většina českého obyvatelstva si ještě pamatuje doby ruské okupace naší země před rokem 1990 a nechceme mít ruská vojska blíže k našim hranicím.“