Evropané odcházejí do důchodu později. Co to znamená pro vaši kariéru?

Kdybyste se zeptali průměrného patnáctiletého Evropana, co ho nejvíce zajímá a trápí, možná byste dostali odpověď, která by se skládala z následujících témat: životní prostředí a klimatické změny, móda, nová Sony PS5, škola, TikTok případně IPhone. Co by se na tomto seznamu nemuselo objevit, je délka jejich budoucího pracovního života. Možná by ale měla. Podle nové zprávy Eurostatu, která vychází z údajů shromážděných v roce 2021, je očekávaná délka pracovního života dnešních patnáctiletých v EU nyní v průměru 36 let. Tento údaj se v jednotlivých zemích liší, přičemž Nizozemsko se pohybuje blízko horní hranice spektra. Nizozemští teenageři mohou očekávat, že budou pracovat 42,5 roku, zatímco Italové jen 31,6 roku. V Řecku budou teenageři pracovat 32,9 roku, zatímco v Dánsku se toto číslo vyšplhá na 40,3 roku. Je zřejmé, že počet let, po které budou Evropané pracovat, roste, a to již dvě desetiletí. Poslední zpráva Eurostatu o délce pracovního života Evropanů, která byla zveřejněna v roce 2020 a vycházela z údajů shromážděných v roce 2019, uvádí, že průměrná délka pracovního života v celé Evropské unii činí 35,2 roku. A to již bylo o 3,6 roku více než v roce 2000. Muži pracují déle než ženy Údaje ukázaly, že kromě rozdílů mezi jednotlivými státy existují rozdíly i v případě pohlaví. Podle zprávy Eurostatu z roku 2022 odpracují muži v průběhu svého pracovního života více let než ženy. V celé EU pracují muži v průměru 38,2 roku, přičemž nejdelší doba trvání pracovního poměru byla zaznamenána v Nizozemsku (44,3 roku) a Švédsku (43,6 roku). Nejkratší délku zaměstnání mají muži v Bulharsku (35 let) a Rumunsku (34,6 roku). Ženy jsou na tom lépe, jejich průměrná délka pracovního života činí 33,7 roku, ale opět se liší podle zemí. Švédky mohou očekávat, že budou pracovat 41 let, zatímco Italky budou pravděpodobně pracovat pouze 26,9 roku. A přestože údaje ukazují, že muži budou pracovat déle než ženy, tento rozdíl mezi pohlavími se v EU snižuje s rostoucí účastí žen na trhu práce. V roce 2021 činil tento rozdíl 4,5 roku oproti 7 letům v roce 2001, takže se situace zlepšuje. Co je hnací silou této změny? Jaké faktory tedy vedou Evropany k tomu, že pracují déle? Jedním z jasných prvků je stárnutí evropské populace. Vzhledem k tomu, že porodnost klesá, má podpora delšího pracovního života smysl, aby bylo možné zaplatit služby sociální ochrany, jako jsou důchody a zdravotní péče. Podle jedné studie jsou "stárnutí populace a potřeba zajistit udržitelnost průběžného důchodového systému a dostatečnou nabídku kvalifikované pracovní síly hlavními důvody pro evropské politiky zaměřené na prodlužování pracovního života". V místech, kde byl dříve odchod do důchodu v 65 letech normou, došlo k velkým změnám. Některé členské státy zvyšují věk odchodu do důchodu, jako například Německo, které plánuje do roku 2031 zvýšit věk odchodu do důchodu na 67 let. V Irsku se minimální věk do roku 2028 zvýší na 68 let. Pro některé starší pracovníky má finanční smysl zůstat v zaměstnání déle než v minulosti. Mnozí starší zaměstnanci pracují déle, aby mohli dotovat penzijní fondy a stále častěji také kompenzovat rostoucí životní náklady. Také Evropané žijí déle: v roce 2020 činila průměrná délka života v EU 80,4 roku. Řešení? Dělejte, co vás baví Vzhledem k tomu, že dnešní teenageři počítají s prodloužením pracovního života, je otázka, jakou práci vykonávat, ještě důležitější. Mnozí dospívající, kteří již pracují, se totiž pravděpodobně podívají na své předpokládané dividendy z důchodu a přemýšlejí, zda jim budou chybět. Proto je důležitější než kdy jindy dělat práci, která vás baví.