Letošek v energetice ovlivnil růst cen, další bude ve znamení bezpečnosti

Rok 2022 v energetice byl podle podnikatelských a energetických svazů pod vlivem války na Ukrajině, která ukázala závislost ČR na dodávkách energetických surovin z Ruska. Jedním z hlavních důsledků krize byl skokový růst cen energií, což podle svazů zbrzdilo i další hospodářský rozvoj. Krize naopak rozšířila využívání obnovitelných zdrojů energie, poptávka po nich by měla růst i v příštím roce. Rok 2023 bude hlavně ve znamení bezpečnosti dodávek komodit, vyplývá z komentářů svazů a komor v anketě ČTK. Letošní rok podle Hospodářské komory ukázal po začátku ruské invaze na Ukrajinu značnou závislost EU na Rusku a jeho zemním plynu. "Podnikatelé proto byli vystaveni vysokým cenám energií a museli se ve větší míře začít zabývat také úsporami a vlastní výrobou energie primárně z obnovitelných zdrojů," řekla tajemnice Energetické sekce komory Lenka Janáková. Rok 2022 vnímá jako rok tvrdého vyjednávání o zastropování cen energií, zabezpečení plynu, v kombinaci s pokračování vyjednávání o unijním programu Fit for 55. V příštím roce je podle komory klíčovým úkolem zajištění stability dodávek plynu a naplnění zásobníků po zimním období. Komora se dál připravuje na dokončení balíčku Fit for 55, aktualizaci Vnitrostátního plánu ČR v energetice a klimatu a chce diskutovat i aktualizaci Státní energetické koncepce. "Klidný rok 2023 se z pohledu energetiky bohužel opět čekat nedá," dodala Janáková. Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR byl letošní rok ve znamení nejistot kvůli bezpečnosti dodávek a stability energií. Skokově rostoucí ceny plynu, elektřiny i tepla byly podle svazu brzdou ekonomického růstu. "Jsme proto rádi, že se nakonec po mnoha jednáních podařilo prosadit některá opatření, včetně například zastropování či pomoci pro velké firmy v příštím roce," řekl za svaz Bohuslav Čížek. Do dalšího roku zdůraznil nutnost zajištění bezpečnosti dodávek energií a jejich konkurenceschopné ceny. Podle Svazu moderní energetiky byl uplynulý rok silně spojený s restartem české fotovoltaiky. "Růst cen energie a zájem o energetickou nezávislost vedl k více než 50.000 žádostem o finanční podporu z Nové zelené úsporám na malé střešní solární elektrárny a chystá se víc než 600 megawattů solárních elektráren na zemi," uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák. K dalšímu rozvoji moderní energetiky v Česku by podle něj měla pomoci i novela energetického zákona, která zařazuje obnovitelné zdroje mezi řešení ve veřejném zájmu. Do příštího roku je podle Sedláka před vládou v oblasti obnovitelných zdrojů řada úkolů. Připomněl například zajištění podmínek pro komunitní energetiku nebo akumulaci energie. "Zájem domácností, firem a veřejného sektoru o takzvané malé obnovitelné zdroje letos vyskočil jako nikdy předtím," okomentoval letošní rok předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Podle údajů členů komory bylo letos v ČR postaveno přes 300 megawattů nových fotovoltaik a odhadem přes 50.000 tepelných čerpadel. V příštím roce pak komora očekává další růst zájmu o tyto technologie, a to například u bytových domů, pro něž začnou platit nová pravidla pro sdílení energií. Poprvé od roku 2019 byly v Česku letos postaveny také nové větrné elektrárny, dodala komora.