Někteří zaměstnavatelé se dokonce snažili lidem připlácet, pokud bydleli v určité vzdálenosti od svého pracoviště.
Důvodem těchto snah bylo zkrátit každodenní dojíždění, a tím učinit lidi šťastnějšími, méně stresovanými a snad i produktivnějšími. Je lákavé předpokládat, že když Covid zvedl pokličku nad hodnotou práce na dálku, že tato logika už nemusí být tak silná, ale nedávná studie INSEAD naznačuje, že pro firmy může být výhodné, když jejich šéfové bydlí ve stejné čtvrti jako pracoviště.
Generální ředitelé v sousedství
Možná s ohledem na půvab práce na dálku se výzkum zaměřuje méně na hodnotu, kterou blízkost poskytuje z hlediska produktivity, a více na její dopad na kulturu organizace.
„V této práci se zaměřujeme na generální ředitele ze sousedství, tj. generální ředitele s afinitou k místní komunitě, a zjišťujeme, jak utvářejí podmínky na pracovišti,“ vysvětlují výzkumníci.
Kultura je něco, co se téměř všechny organizace snaží zlepšit, přičemž většina vedoucích pracovníků je přesvědčena, že se tím zlepší hospodářský výsledek podniku. Je snad samozřejmé, že generální ředitelé hrají významnou roli při utváření kultury své organizace, ale asi málokdo by si zdůvodnil, že jejich adresa bydliště bude hrát velkou roli.
Zdroj: Unsplash
Místní komunita
Výzkumníci definují tzv. generální ředitele ze sousedství jako ty, kteří mají silný vztah ke své místní komunitě. Zkoumají, jaký vliv má bydlení v blízkosti kanceláře nejen na pracovní prostředí, ale také na výkonnost a ziskovost.
Svou pozornost zaměřili na Dánsko a zkoumali údaje Dánského úřadu pro pracovní prostředí (WEA), které zahrnují více než 70 000 dánských firem v letech 2008-2015. Tyto údaje jim pomohly posoudit pracovní prostředí.
Poté je doplnili několika průzkumy, které zjišťovaly, jak se pracovníci cítí na svém pracovišti a jak jejich vedoucí pracovníci řeší různé problémy na pracovišti. V neposlední řadě shromáždili adresu sídla každé firmy a adresu samotných ředitelů, aby pro každou firmu vytvořili měřítko blízkosti okolí. Toto poslední měřítko bylo samo o sobě rozšířeno o další průzkum zaměřený na desítky tisíc generálních ředitelů, jehož cílem bylo zjistit jejich sounáležitost se sousedstvím a pochopit, jak to ovlivňuje jejich vedení.
Výsledky naznačují, že lokalita hraje velkou roli v úspěchu firem, neboť ty společnosti, jejichž vedoucí pracovníci bydlí do 5 km od pracoviště, se zdají být lepšími firmami pro práci.
Toto zjištění potvrdily výsledky průzkumu, které zdůraznily souvislost mezi místem bydliště generálních ředitelů a kulturou jejich organizace, přičemž ti šéfové, kteří bydlí blízko kanceláře, dohlížejí na společnosti se spravedlivějším a inkluzivnějším pracovištěm, které dává zaměstnancům větší možnost podílet se na rozhodování na pracovišti.
Zdroj: Pixabay
„Nad rámec měřítka geografické blízkosti naše důkazy z průzkumu ukázaly, že firmy vedené generálními řediteli s lokálnějším smýšlením jsou méně často zasaženy administrativními připomínkami,“ vysvětlují výzkumníci. „Zaměstnanci takových firem jsou navíc obecně spokojenější s prostředím, kde pracují, považují své firmy za pečlivější k osobám se zvláštními potřebami (např. starším) a méně se obávají konfliktů souvisejících s prací.“
Výzkumníci se domnívají, že větší blízkost jejich pracoviště zřejmě souzní s větším pochopením pro blaho zaměstnanců. Domnívají se, že by to mohlo být zvýšeno díky sdílené existenci, kterou šéfové mají, když žijí ve stejné čtvrti jako jejich zaměstnanci. To dává více příležitostí k rozvoji sociálních vazeb, protože je větší pravděpodobnost, že na sebe narazí i mimo pracoviště.
„Zdokumentovali jsme, že jedním z klíčových kanálů, jimiž sousedství ovlivňuje pracovní prostředí, je soubor sociálních interakcí mezi generálními řediteli a zaměstnanci: pracovní prostředí firmy je lepší, když generální ředitelé a zaměstnanci bydlí blízko sebe a/nebo mají děti navštěvující stejné školy,“ vysvětlují.
To pak má následný vliv na produktivitu, a tedy i ziskovost samotných firem, přičemž společnosti s lepší kulturou jsou přibližně o 4 % produktivnější.
Hybridní pracoviště
Zdroj: Unsplash
Je zřejmé, že pandemie si vynutila přehodnocení toho, co znamená pracoviště a zda musíme být fyzicky přítomni na pracovišti, abychom byli efektivní. Výzkumníci sice uznávají výhody práce na dálku, ale domnívají se, že jejich zjištění podtrhují jednu z výhod života a práce v těsné fyzické blízkosti.
Stejně jako v mnoha jiných případech bude nevyhnutelně nutné hledat kompromisy mezi četnými výhodami, které zaměstnanci získávají z práce na dálku, a kulturními přínosy, které blízkost poskytuje, ale vzhledem k často uváděným problémům při rozvoji kultury pracoviště během výluk je to možná něco, co je třeba zvážit.
Mezitím je to včasná připomínka jasných souvislostí mezi blahobytem zaměstnanců a výnosy pro akcionáře a snad posílí skutečnost, že investování času a peněz do blahobytu zaměstnanců by nemělo být považováno za náklad, ale spíše za investici.
Někteří zaměstnavatelé se dokonce snažili lidem připlácet, pokud bydleli v určité vzdálenosti od svého pracoviště.Důvodem těchto snah bylo zkrátit každodenní dojíždění, a tím učinit lidi šťastnějšími, méně stresovanými a snad i produktivnějšími. Je lákavé předpokládat, že když Covid zvedl pokličku nad hodnotou práce na dálku, že tato logika už nemusí být tak silná, ale nedávná studie INSEAD naznačuje, že pro firmy může být výhodné, když jejich šéfové bydlí ve stejné čtvrti jako pracoviště.Generální ředitelé v sousedstvíMožná s ohledem na půvab práce na dálku se výzkum zaměřuje méně na hodnotu, kterou blízkost poskytuje z hlediska produktivity, a více na její dopad na kulturu organizace.„V této práci se zaměřujeme na generální ředitele ze sousedství, tj. generální ředitele s afinitou k místní komunitě, a zjišťujeme, jak utvářejí podmínky na pracovišti,“ vysvětlují výzkumníci.Kultura je něco, co se téměř všechny organizace snaží zlepšit, přičemž většina vedoucích pracovníků je přesvědčena, že se tím zlepší hospodářský výsledek podniku. Je snad samozřejmé, že generální ředitelé hrají významnou roli při utváření kultury své organizace, ale asi málokdo by si zdůvodnil, že jejich adresa bydliště bude hrát velkou roli.Zdroj: UnsplashMístní komunitaVýzkumníci definují tzv. generální ředitele ze sousedství jako ty, kteří mají silný vztah ke své místní komunitě. Zkoumají, jaký vliv má bydlení v blízkosti kanceláře nejen na pracovní prostředí, ale také na výkonnost a ziskovost.Svou pozornost zaměřili na Dánsko a zkoumali údaje Dánského úřadu pro pracovní prostředí , které zahrnují více než 70 000 dánských firem v letech 2008-2015. Tyto údaje jim pomohly posoudit pracovní prostředí.Poté je doplnili několika průzkumy, které zjišťovaly, jak se pracovníci cítí na svém pracovišti a jak jejich vedoucí pracovníci řeší různé problémy na pracovišti. V neposlední řadě shromáždili adresu sídla každé firmy a adresu samotných ředitelů, aby pro každou firmu vytvořili měřítko blízkosti okolí. Toto poslední měřítko bylo samo o sobě rozšířeno o další průzkum zaměřený na desítky tisíc generálních ředitelů, jehož cílem bylo zjistit jejich sounáležitost se sousedstvím a pochopit, jak to ovlivňuje jejich vedení.Chcete využít této příležitosti?Na umístění záležíVýsledky naznačují, že lokalita hraje velkou roli v úspěchu firem, neboť ty společnosti, jejichž vedoucí pracovníci bydlí do 5 km od pracoviště, se zdají být lepšími firmami pro práci.Toto zjištění potvrdily výsledky průzkumu, které zdůraznily souvislost mezi místem bydliště generálních ředitelů a kulturou jejich organizace, přičemž ti šéfové, kteří bydlí blízko kanceláře, dohlížejí na společnosti se spravedlivějším a inkluzivnějším pracovištěm, které dává zaměstnancům větší možnost podílet se na rozhodování na pracovišti.Zdroj: Pixabay„Nad rámec měřítka geografické blízkosti naše důkazy z průzkumu ukázaly, že firmy vedené generálními řediteli s lokálnějším smýšlením jsou méně často zasaženy administrativními připomínkami,“ vysvětlují výzkumníci. „Zaměstnanci takových firem jsou navíc obecně spokojenější s prostředím, kde pracují, považují své firmy za pečlivější k osobám se zvláštními potřebami a méně se obávají konfliktů souvisejících s prací.“Výzkumníci se domnívají, že větší blízkost jejich pracoviště zřejmě souzní s větším pochopením pro blaho zaměstnanců. Domnívají se, že by to mohlo být zvýšeno díky sdílené existenci, kterou šéfové mají, když žijí ve stejné čtvrti jako jejich zaměstnanci. To dává více příležitostí k rozvoji sociálních vazeb, protože je větší pravděpodobnost, že na sebe narazí i mimo pracoviště.„Zdokumentovali jsme, že jedním z klíčových kanálů, jimiž sousedství ovlivňuje pracovní prostředí, je soubor sociálních interakcí mezi generálními řediteli a zaměstnanci: pracovní prostředí firmy je lepší, když generální ředitelé a zaměstnanci bydlí blízko sebe a/nebo mají děti navštěvující stejné školy,“ vysvětlují.To pak má následný vliv na produktivitu, a tedy i ziskovost samotných firem, přičemž společnosti s lepší kulturou jsou přibližně o 4 % produktivnější.Hybridní pracovištěZdroj: UnsplashJe zřejmé, že pandemie si vynutila přehodnocení toho, co znamená pracoviště a zda musíme být fyzicky přítomni na pracovišti, abychom byli efektivní. Výzkumníci sice uznávají výhody práce na dálku, ale domnívají se, že jejich zjištění podtrhují jednu z výhod života a práce v těsné fyzické blízkosti.Stejně jako v mnoha jiných případech bude nevyhnutelně nutné hledat kompromisy mezi četnými výhodami, které zaměstnanci získávají z práce na dálku, a kulturními přínosy, které blízkost poskytuje, ale vzhledem k často uváděným problémům při rozvoji kultury pracoviště během výluk je to možná něco, co je třeba zvážit.Mezitím je to včasná připomínka jasných souvislostí mezi blahobytem zaměstnanců a výnosy pro akcionáře a snad posílí skutečnost, že investování času a peněz do blahobytu zaměstnanců by nemělo být považováno za náklad, ale spíše za investici.
