Německo se vrací k uhlí – Energetická bezpečnost má přednost před klimatickými cíli

Německo se chystá zvýšit svou závislost na uhlí, protože bojuje s bezprecedentní energetickou krizí - a to i na úkor svých ambiciózních cílů v oblasti klimatu. Největší evropská ekonomika spaluje toto fosilní palivo pro výrobu elektřiny nejrychleji za posledních šest let, vyplývá z údajů agentury Bloomberg. Je také připravena stát se jednou z mála zemí, které v příštím roce zvýší dovoz uhlí. Po celém světě se vrací vysoce znečišťující - a relativně levné - uhlí, protože země se snaží zabránit tomu, aby prudký růst nákladů na energii vyvolal hospodářský kolaps. V Evropě je krize akutní poté, co Rusko v důsledku války na Ukrajině omezilo dodávky zemního plynu. Německo se nyní snaží najít rovnováhu mezi krátkodobou prioritou posílení energetické bezpečnosti a dlouhodobým cílem nulových čistých emisí. "Všichni se drží svých klimatických cílů, ale je pravda, že když stojíte před dilematem, zda nechat svítit světla, nebo snížit emise uhlíku, volba je nechat svítit světla," řekl Carlos Fernandez Alvarez, úřadující vedoucí oddělení plynu, uhlí a energetiky v Mezinárodní energetické agentuře. Německo plánuje postupně ukončit využívání uhlí do roku 2038, ale vládnoucí koalice prosazuje ještě dřívější cíl, a to rok 2030. Aby přečkalo současnou krizi, země dočasně obnovila provoz některých uhelných elektráren, které byly odstaveny. Ve většině zemí se do provozu vrací omezené množství uhelných elektráren. "Pouze v Německu s 10 gigawatty dochází ke zvratu ve významném měřítku," uvedla IEA ve své zprávě. Podle spolkového statistického úřadu Destatis se v Německu nyní vyrábí více než třetina elektřiny v uhelných elektrárnách. Ve třetím čtvrtletí byla výroba elektřiny z uhlí o 13,3 % vyšší než ve stejném období předchozího roku, uvedl úřad. "Postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí v ideálním případě do roku 2030 není zpochybněno," uvedla mluvčí německého ministerstva hospodářství. "Na pozadí krizové situace je nejdůležitější, že se nám v roce 2022 zřejmě podařilo spotřebovat výrazně méně energie, zejména zemního plynu." Zásahy Německa do energetického trhu, které vedly ke zvýšení emisí, jsou podle ní časově omezené a země urychlila rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Počátky oživení Oživení německého uhlí má dvě hlavní příčiny: odklon od drahého zemního plynu a rostoucí poptávka po elektřině z Francie, kde výrobu elektřiny brzdí odstávky jaderných reaktorů. Evropské ceny plynu se v létě vyšplhaly na rekordní úroveň a zůstávají přibližně dvakrát vyšší než pětiletý průměr pro toto roční období. Začátkem letošního roku společnosti, včetně výrobce elektřiny Steag GmbH, kvůli prudkému růstu cen plynu obnovily uhelné kapacity. Také automobilka Volkswagen AG odložila plán na přechod od uhlí ve svém závodě v německém Wolfsburgu. Ačkoli ceny plynu i uhlí v poslední době klesly, je stále výhodnější spalovat při výrobě elektřiny špinavější palivo. "Uhlí se vrací jako generátor základního zatížení," řekl Guillaume Perret, který vede poradenskou společnost Perret Associates Ltd., zabývající se energetikou. "Myslíme si, že to bude méně sezónní než dosud - v létě, na jaře a na podzim se bude spalovat více uhlí, dokud bude uhlí oproti plynu tolik v penězích a dokud bude nedostatek plynu." Je možné, že nouzové uhelné elektrárny v Německu zůstanou v provozu až do prosince 2024, tedy devět měsíců po vládou plánovaném datu uzavření, dodal Perret. Poznamenal, že Evropská unie a Turecko jsou jedinými významnými uživateli energie na světě, u nichž se očekává, že v roce 2023 zvýší dovoz uhlí ve srovnání s rokem 2022. V letošním roce bude Německo pravděpodobně také čistým vývozcem elektřiny do Francie, což se podle Destatisu stalo poprvé v historii nejméně od roku 1990. Podle aplikace Electricity Maps, která shromažďuje údaje o rozvodných sítích, se německá elektřina tento měsíc občas stala stejně znečišťující jako elektřina vyrobená v Jihoafrické republice a Indii poté, co nižší rychlost větru omezila výrobu z obnovitelných zdrojů a spotřeba uhlí prudce vzrostla. Cesta vpřed Evropa má několik světlých stránek, které jí mohou pomoci vyhnout se spalování uhlí. Ceny plynu se propadly, protože dříve mírné počasí odsunulo začátek topné sezóny, a region v poslední době zaznamenal rekordní objem dovozu zkapalněného zemního plynu. Zásoby plynu zůstávají nad sezónním průměrem. Kromě toho se ve Francii začala vracet jaderná energie. Přestože stále dochází k určitým zpožděním, dostupnost reaktorů je nyní přibližně 68 %, jak ukazují údaje ze sítě. Pro srovnání, na začátku listopadu to bylo přibližně 50 %. Také Německo plánuje udržet své tři zbývající jaderné elektrárny v provozu nejpozději do poloviny dubna, tedy po původním termínu jejich vyřazení. Zatímco dovoz uhlí do Evropy pravděpodobně vzroste, nelze přesně předvídat, kolik uhlí se skutečně spálí pro výrobu elektřiny, zejména pokud se v regionu zvýší podíl vodní energie. Podle Destatisu Německo ve třetím čtvrtletí letošního roku také meziročně zvýšilo výrobu energie z obnovitelných zdrojů o 2,9 %. "Zrychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie je základem jak pro dosažení energetické nezávislosti v polovině tohoto desetiletí, tak pro naše klimatické cíle do roku 2030," uvedl Fabian Hein, projektový manažer pro politiku EU v think tanku Agora Energiewende.