Sedmadvacet zemí Evropské unie se v červnu dohodlo na zákazu nákupu ropy od 5. prosince. V praxi to znamená, že EU – společně se Spojenými státy, Japonskem, Kanadou a Velkou Británií – chce drasticky snížit příjmy Ruska z prodeje ropy ve snaze vyčerpat válečnou kasu Kremlu po jeho invazi na Ukrajinu.
Obavy, že úplný zákaz by vedl k prudkému nárůstu cen ropy, však vedly skupinu G-7 k úvahám o stanovení stropu pro částku, kterou bude za ruskou ropu platit.
Podle Henninga Gloysteina, ředitele pro energetiku, klima a zdroje v poradenské společnosti Eurasia Group zabývající se politickými riziky, by úplný zákaz ruského dovozu mohl trhy „skutečně narušit“.
Potenciál růstu cen ropy je „důvodem, proč existuje tlak ze strany USA“, aby se dohodly na omezení, řekl Gloystein televizi CNBC.
Cenový limit by znamenal, že země G-7 budou nakupovat ruskou ropu za nižší cenu, a to ve snaze snížit příjmy Ruska z prodeje ropy, aniž by se zvýšily ceny ropy na celém světě.
Státy EU se však již několik dní přou o správnou výši cenového limitu.
Správný strop pro ropu
Návrh projednávaný na začátku tohoto týdne navrhoval limit 62 dolarů za barel, ale Polsko, Estonsko a Litva s ním odmítly souhlasit s odůvodněním, že je příliš vysoký na to, aby snížil příjmy Ruska. Tyto země patřily k nejhlasitějším zastáncům zásahů proti Kremlu kvůli jeho agresi na Ukrajině.
Ve středečním rozhovoru s Juliannou Tatelbaumovou z televizní stanice CNBC nizozemský ministr energetiky uvedl, že omezení cen ruské ropy je „velmi důležitým dalším krokem“.
„Pokud chcete účinné sankce, které skutečně poškodí ruský režim, pak potřebujeme tento mechanismus omezení cen ropy. Doufejme tedy, že se na něm dohodneme co nejdříve,“ řekl Rob Jetten.
Ve středu se ruská ropa obchodovala za přibližně 66 dolarů za barel. Představitelé Kremlu opakovaně prohlásili, že cenový strop je protisoutěžní a že nebudou prodávat svou ropu zemím, které strop zavedly.
Doufají, že ostatní velcí odběratelé – například Indie a Čína – na limit nepřistoupí, a budou tak ruskou ropu nakupovat i nadále.
Čína a Indie
Země G-7 se na zavedení limitu na ruskou ropu dohodly již v září a od té doby pracují na podrobnostech. Šéfka pro energetiku EU Kadri Simsonová tehdy pro CNBC uvedla, že doufá, že Čína a Indie cenový limit také podpoří.
Obě země po invazi Moskvy na Ukrajinu zvýšily nákupy ruské ropy a využily tak slev. Jejich účast je považována za nezbytnou, pokud má omezení na ruskou ropu fungovat.
„Čína a Indie jsou klíčové, protože nakupují většinu ruské ropy,“ uvedl pro CNBC Jacob Kirkegaard, vedoucí pracovník Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku.
„Nezavážou se však z politických důvodů, protože omezení je politikou sponzorovanou USA, a [z] obchodních důvodů, protože již nyní dostávají z Ruska hodně levné ropy, tak proč to ohrožovat?“ dodal. Myslet si, že se k tomu připojí dobrovolně, bylo vždy naivní, protože Ukrajina pro ně není tak důležitá.“
Indický ministr ropného průmyslu Šrí Hardíp S. Purí v září řekl televizi CNBC, že má vůči spotřebitelům své země „morální povinnost“. „Budeme kupovat ropu z Ruska, budeme kupovat odkudkoli,“ dodal.
V souvislosti s tím rostou pochybnosti o skutečném dopadu omezení na Rusko.
„Energetické sankce proti Rusku přišly příliš pozdě a jsou příliš nesmělé,“ uvedl e-mailem Guntram Wolff, ředitel Německé rady pro zahraniční vztahy.
„Je to jen pokračování nešťastné série nesmělých rozhodnutí. Čím déle a později sankce přijdou, tím snazší bude pro Rusko je obejít.“
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
