V zajetí krize. Turecké trhy končí velký rok a čekají je zásadní volby

Pro turecké trhy to byl bouřlivý rok, kdy akcie byly celosvětově nejvýkonnější, a lira se propadla na rekordní minima. V zemi se chystají volby, které by mohly ukončit roky neortodoxní hospodářské politiky, a v roce 2023 by se tak mohlo mnohé změnit. Hlasování naplánované na červen bude klíčovým okamžikem pro trhy i pro zahraniční investory, kteří se zbavují volatilních tureckých aktiv. Nekonvenční politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana - včetně snížení úrokových sazeb s cílem podpořit růst, i když inflace dosáhla více než 80 % - způsobila, že lira se letos vůči dolaru propadla o 29 %. Hodnota referenčního indexu Borsa Istanbul 100 se v dolarovém vyjádření téměř zdvojnásobila, protože domácí investoři hledali zajištění proti inflaci. "Turecko potřebuje nezávislou centrální banku, ortodoxní fiskální a měnovou politiku," řekl Carlos Hardenberg, portfolio manažer společnosti Mobius Capital Partners, který má v tureckých akciích přibližně 7 % svého portfolia v hodnotě 250 milionů dolarů. "Pokud by zvítězila koaliční vláda a zavedla obezřetnou hospodářskou politiku, jmenovala kvalifikované a důvěryhodné správce, mohli bychom být svědky návratu kapitálu do Turecka." Zde je přehled toho, co investoři sledují v příštím roce: Volby Volby v Turecku jsou velkou neznámou. Průzkum agentury Metropoll z konce listopadu ukázal, že Erdogan má podporu kolem 45 %, zatímco podpora jeho strany AKP činí 36,5 %, což naznačuje, že může mít problém získat více než 50 % hlasů potřebných k vítězství v prvním kole. To dává opoziční alianci nejlepší šanci, jakou kdy měla, aby ho porazila. Je však těžké předvídat, co se v turecké politice může stát. Turecký soud ve středu odsoudil potenciálního Erdoganova vyzyvatele - istanbulského starostu Ekrema Imamoglua - ke dvěma letům a sedmi měsícům vězení za urážku volebního úřadu. Podle Nicka Stadtmillera, ředitele pro rozvíjející se trhy ve společnosti Medley Global Advisors v New Yorku, by turecké trhy v případě změny ve vedení země zaznamenaly krátkodobou rally. Ve střednědobém horizontu však může být situace nerovnoměrná. "Neexistují jednoduchá řešení, jak napravit nerovnováhu, která se v turecké ekonomice vytvořila, a nikdo nemůže napravit loď, aniž by si na své cestě nevyžádal nějakou bolest," řekl. Opoziční aliance zatím nejmenovala svého společného kandidáta a mnoho lidí v konzervativních provinciích země zůstává věrných Erdoganovi. Pokud opět zvítězí, je podle Hardenberga ze společnosti Mobius možné další oslabení liry. Měnová politika Ruku v ruce s volbami jdou i jejich důsledky pro měnovou politiku. Turecká centrální banka, vedena Erdoganovým přesvědčením, že vyšší úrokové sazby jsou příčinou inflace, snížila za posledních 15 měsíců svou základní týdenní repo sazbu o 1 000 bazických bodů na 9 %. Reálné sazby v Turecku tak zůstaly na úrovni minus 75 %, což je jedna z nejnižších sazeb na světě. "Bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, očekávám normalizaci měnové politiky a zpřísnění politiky úrokových sazeb," uvedl Onur Ilgen, vedoucí oddělení treasury v MUFG Bank Turkey. Viktor Szabo z Abrdn souhlasil s tím, že současný rámec makroekonomické politiky není dlouhodobě udržitelný. Inflace Cyklus uvolňování měnové politiky v Turecku - spolu s rostoucími náklady na komodity způsobenými ruskou invazí na Ukrajinu - způsobil, že se země potýká s nejvyšší inflací od nástupu Erdogana k moci před téměř dvaceti lety. Prezident sice prohlásil, že očekává zpomalení inflace na přibližně 40 % "během několika měsíců", ale prudce rostoucí náklady vyvolaly mezi Turky, kteří se potýkají s každodenními potřebami a snaží se udržet podniky v chodu, širokou nespokojenost. "Centrální banka, která by prováděla ortodoxnější politiku, by pravděpodobně měla výrazný dopad na inflační očekávání, což by mělo pozitivní vliv na liru a dále by to zatížilo inflační očekávání," uvedl Henrik Gullberg, makro stratég společnosti Coex Partners Limited v Londýně. "Pozitivní zpětná vazba by se rychle prosadila." Kapitálové toky Zámořští investoři prodali od voleb v roce 2018 turecká aktiva v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů, takže zahraniční vlastnictví akcií v zemi je rekordně nízké a vlastnictví dluhopisů se blíží 1 %. Podle Sebastiana Kahlfelda ze společnosti DWS Investment se zahraniční investoři vrátí pouze tehdy, pokud uvidí ortodoxnější hospodářskou politiku. Takovou změnu "mohou ocenit mezinárodní investoři, kteří vědí o ekonomické síle a zdatnosti tureckých podniků," uvedl.