Koruna dnes přerušila posilování k euru – ČEZ posílil o 4,5 procenta – Byty v Praze

Koruna dnes přerušila posilování k euru, stále je ale blízko 23,80 Kč/EUR Česká měna dnes přerušila posilování k euru, když ztratila dva haléře na 23,82 Kč/EUR. Stále je ale blízko nejsilnějším úrovním od konce července 2008. Vůči dolaru dnes koruna také oslabila, pohoršila si o 12 haléřů na 21,94 Kč/USD. Vyplývá to z informací na serveru Patria Online a vyjádření analytiků. "Koruna korigovala středeční zisky. Znovu se tak vyhoupla lehce nad 23,80 Kč/EUR. I tak si od začátku roku k euru připsala navzdory očekáváním finančního trhu již asi 1,5 procenta," uvedl analytik Komerční banky Jaromír Gec. K posilování české měny podle něj přispívá zřejmě ústup obav z rizikovosti investice do koruny, který souvisí s nenaplněním scénáře vážné energetické krize a oživením zahraničního obchodu s eurozónou na pozadí zmírňování napětí v dodavatelských řetězcích. "Pomyslnou ochrannou ruku nad domácí měnou nadále drží i Česká národní banka," doplnil. Ve středu se česká měna k euru dostala na nejsilnější hodnotu od konce července 2008 a relativně blízko také ke svému historickému maximu, které bylo v polovině července 2008 mírně pod hranicí 23 Kč/EUR, upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler. Za současným posílením je podle něj spíše kombinace technických faktorů. "Samotné fundamenty až tak pozitivně pro korunu nevyznívají. Tuzemská ekonomika čelí poměrně výraznému deficitu platební bilance," zmínil. Technické faktory mohou nicméně podle Seidlera převládat i nadále a česká měna tak může na současných silnějších úrovních setrvat i delší dobu. "Výhledově by se však měla postupně vrátit zpět nad hranici 24,50 Kč/EUR. Do velké míry bude záležet i na dalším vyznění vývoje úrokových sazeb ze strany ČNB v příštím týdnu a jak si jej trh bude interpretovat," dodal. Pražská burza je nejsilnější za sedm měsíců, nahoru ji táhly akcie ČEZ Pražská burza je nyní nejsilnější za více než sedm měsíců. Index PX stoupl o 1,34 procenta na 1320,41 bodu. Vyšší byl naposledy loni 9. června. Nahoru burzu táhly akcie energetické firmy ČEZ, které zdražily asi o 4,5 procenta. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy. Legislativní rada vlády (LRV) se dnes zabývala možným rozdělením polostátní společnosti ČEZ. Burza posiluje už pět dní v řadě. Tahounem růstu byly i v předchozích dnech cenné papíry ČEZ, které pravidelně patří k emisím, s nimiž se obchoduje v největších objemech. Dnešní růst byl ale za posledních pět dní největší, a to o 4,51 procenta na 915 korun, což je nejvyšší cena akcií firmy za více než čtvrt roku. Podle analytiků pomáhají akciím ČEZ ke zdražování spekulace o rozdělení společnosti. "Důvodem rychlého růstu je spekulace na restrukturalizaci a očekávanou prémii k tržní ceně," sdělil k růstu emise ČEZ analytik Komerční banky Bohumil Trampota. "Od začátku roku si přitom (akcie ČEZ) na vlně spekulací o chystané vládní restrukturalizaci energetického sektoru v ČR již připisují zisk 18,83 procenta. K dnešnímu růstu pak přispěly zejména zprávy o připravovaném návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který by vládě umožnil snadnější prosazení rozdělení ČEZ," uvedl makléř firmy Wood & Company Vladimír Vávra. Novelu zákona o přeměnách obchodních společností a družstev dnes projednávala LRV. Pasáž novely, která se zabývá právě možným rozdělením firmy ČEZ, rada nakonec nedoporučila kabinetu přijmout. Vyplývá to z vyjádření ministra pro legislativu a předsedy rady Michala Šalomouna (za Piráty) zaslaného ČTK. Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií společnosti. Průměrná cena nového bytu v Praze meziročně stoupla o asi deset procent Průměrná prodejní cena nových bytů v Praze stoupla meziročně o 9,9 procenta. Na konci loňského roku stál metr čtvereční 151.643 korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group. Za loňský rok se podle ní v Praze prodalo 3100 nových bytů, což je proti rekordnímu roku 2021 propad o přibližně 60 procent. Hodnota prodejů dosáhla 28 miliard korun, meziročně o 51 procent méně. Z dat rezidenčního trhu vyplývá, že koncem roku 2021 se nové byty prodávaly za 137.946 korun za metr čtvereční, koncem loňského o 13.697 korun dráže. Mezičtvrtletně cena stoupla o 2,5 procenta. Nabídkové ceny nového bydlení v Praze meziročně vzrostly o zhruba sedm procent na 154.881 korun, mezičtvrtletně se potvrdila stagnace trhu a nárůst byl půl procenta. "V první polovině roku ceny rostly a ve druhé se růst přibrzdil," řekl Marcel Soural, předseda představenstva investiční skupiny Trigema. Poukázal na to, že statistiky z pražských městských částí jsou rozdílné, takže trh je podle něj nestabilní a situaci lze těžko odhadovat. Přes zpomalení prodejů kvůli drahým hypotékám se developeři shodli, že ceny nových bytů letos neklesnou. Důvodem jsou podle nich zvýšené náklady, do kterých se promítá zdražení stavebních materiálů, prací a energií, vyšší ceny pozemků, pomalé povolování bytů i nedostatek pracovní síly ve stavebnictví. "To všechno už investor v rámci výstavby hodně cítí," řekl Soural. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se v hlavním městě prodalo 550 nových bytů, stejně jako ve třetím čtvrtletí. Za celý rok se prodalo 3100 nových bytů, zatímco v roce 2021 to bylo 7450 bytů, tedy o 140,3 procenta více. "Rok 2021 byl nejsilnějším rokem v novodobé historii. Pokud bychom srovnali loňský rok s rokem 2020, jde o propad prodejů o 47 procent," uvádí analýza. Průzkum developerské společnosti Ekospol minulý týden uvedl, že se loni v Praze prodalo 2400 nových bytů, což bylo nejméně za posledních 20 let. Zájem o nové bydlení je podle zakladatele a šéfa společnosti Central Group Dušana Kunovského stále velký a nových bytů je na trhu nedostatek. "Poptávka je odložená. Oživení trhu očekáváme už v jarních měsících a zásadní příští rok, kdy by se už úroky hypoték mohly snížit ke třem procentům a to už by měsíční splátky hypotéky mohly být i nižší než nájemné," uvedl Kunovský. Podle analýzy bylo v Praze na konci posledního čtvrtletí loňského roku volných 5100 nových bytů, skoro stejně jako na konci roku 2020. Mezičtvrtletně šlo o nárůst o 8,5 procenta, v porovnání s rokem 2021, kdy byl trh prakticky vyprodaný, je nyní nabídka vyšší o 79 procent. V posledním čtvrtletí se na trh dostalo 950 nových bytů, což je druhý nejhorší kvartální výsledek od roku 2017. Petr Michálek, předseda představenstva Skanska Residential, dodal, že bytů se nadále povoluje velmi málo. Zatímco v roce 2021 se mohla rozběhnout výstavba téměř deseti tisíc jednotek, za minulý rok to bude zhruba o polovinu méně, řekl Michálek.