Ropná válka Západu proti Rusku si začíná vybírat svou daň

Zpráva, kterou ve středu zveřejnilo Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší , nezávislý finský think tank, uvádí, že první měsíc zákazu Evropské unie dovážet ruskou ropu po moři a cenový strop skupiny G-7 stál Moskvu odhadem 160 milionů eur denně.Zpráva CREA uvádí, že západní opatření byla do značné míry zodpovědná za 17% pokles ruských příjmů z vývozu fosilních paliv v posledním měsíci roku 2022. Znamená to, že Rusko – jeden z největších světových producentů a vývozců ropy – zaznamenalo propad příjmů z vývozu fosilních paliv na nejnižší úroveň od konce února, kdy Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu.„Zákaz těžby ropy ze strany EU a omezení cen ropy konečně začaly platit a dopad je tak významný, jak se očekávalo,“ uvedl Lauri Myllyvirta, vedoucí analytik společnosti CREA.„To ukazuje, že máme nástroje, které Ukrajině pomohou zvítězit nad ruskou agresí. Je nezbytné snížit cenový strop na úroveň, která Kremlu odepře zdanitelné zisky z ropy, a omezit zbývající dovoz ropy a plynu z Ruska,“ dodal Myllyvirta.Cena ropy Urals v dolarech za barel – Zdroj: Tradingeconomics.comSkupina G-7, Austrálie a EU zavedly 5. prosince cenový strop na ruskou ropu ve výši 60 dolarů za barel. Stalo se tak současně s krokem EU a Velké Británie, které zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři.Tato opatření společně odrážela zdaleka nejvýznamnější krok k omezení příjmů z vývozu fosilních paliv, z nichž je financován útok Kremlu na Ukrajinu.Energetičtí analytici byli skeptičtí ohledně dopadu cenového limitu na ruskou ropu, zejména proto, že Moskva byla schopna přesměrovat velkou část svých evropských námořních dodávek do zemí jako Čína, Indie a Turecko.Rusko koncem minulého měsíce reagovalo na opatření Západu zákazem prodeje ropy do zemí, které dodržují cenový strop.Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již dříve uvedl, že západní cenový strop na ruskou ropu neovlivní jeho schopnost udržet to, co označuje za svou “ speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. Peskov rovněž varoval, že toto opatření by destabilizovalo světové energetické trhy, uvedla agentura Reuters.„Finanční krevní skupina pro Putinovu válku“Zdroj: Getty ImagesOleg Ustěnko, ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, ve středu uvedl, že je sice „velmi dobrou zprávou“, že Rusko v důsledku opatření Západu přichází o příjmy z vývozu fosilních paliv, ale že to „rozhodně nestačí“.Ustěnko zopakoval Zelenského volání po cenovém stropu, který by byl stanoven na mnohem nižší úrovni, a na brífinku uvedl, že při každé eskalaci ekonomických sankcí proti Kremlu by se měl cenový strop ropy snížit na cílové rozmezí 20 až 30 dolarů za barel.Podle Ustěnka „není důvod vyčkávat a čekat“. „Už teď je to jasné.“Zpráva CREA uvádí, že opatření způsobila pokles objemu dodávek a cen ruské ropy, který snížil příjmy země z vývozu o 180 milionů eur denně.Zvýšením vývozu rafinovaných ropných produktů do EU a zbytku světa se Moskvě podle zprávy podařilo získat zpět 20 milionů eur denně, což od vstupu opatření Západu v platnost znamená čistou denní ztrátu 160 milionů eur.Podle zprávy Rusko stále vydělává odhadem 640 milionů eur denně na vývozu fosilních paliv.Zdroj: Unsplash„První měsíc embarga dokazuje to, co říkáme od začátku invaze: příjmy z vývozu fosilních paliv jsou finanční krví Putinovy války,“ uvedla Svitlana Romanková, zakladatelka a ředitelka ukrajinské skupiny pro lidská práva Razom stojíme.„EU a G7 mají moc a všechny prostředky, aby tuto krevní linii přerušily,“ dodala. „Do Kremlu promlouvá pouze síla a peníze.“Romanko vyzval koalici pro omezení cen, aby snížila cenový limit, posílila vymáhání embarga a zavedla další sankce k odstranění mezer v zákonech.Ve zprávě CREA se uvádí, že snížení cenového limitu vůči Rusku na 25 až 30 dolarů za barel, což je podle ní rozmezí, které je stále „vysoko nad“ náklady na těžbu a přepravu, by snížilo příjmy Ruska z vývozu ropy nejméně o 100 milionů eur denně.Uvádí, že západní koalice pro stanovení cenových limitů se může pochlubit „silnými pákami“, které jí umožňují tlačit na snížení cenových limitů, a dodává, že „Rusko nenašlo smysluplnou alternativu k plavidlům vlastněným a/nebo pojištěným v zemích G7 pro přepravu ruské ropy a ropných produktů z přístavů v Baltském a Černém moři“.