Nejhorší výkon tohoto roku? Libanon devalvuje oficiální směnný kurz o 90 %

Libanon ve středu poprvé po 25 letech devalvoval svůj oficiální směnný kurz, který oslabil o 90 %, ale stále ponechal místní měnu hluboko pod její tržní hodnotou. Libanonská libra se zhroutila po finančním krachu v roce 2019, který nastal po desetiletích korupce, rozhazovačného utrácení a špatného hospodaření vládnoucí elity v Libanonu, což způsobilo, že navzdory prudce rostoucí chudobě se krize prohlubuje. Centrální banka potvrdila nový oficiální kurz 15 000 liber za dolar, čímž zrušila kurz 1 507,5 libry, na který byla měna navázána po desetiletí před kolapsem. Podle účastníků trhu se ve středu na paralelním trhu, kde probíhá většina obchodů, libra měnila za přibližně 60 000 za dolar. Libanonští představitelé označili přijetí nového oficiálního kurzu za krok ke sjednocení řady kurzů, které se objevily během krize. Sjednocení více směnných kurzů je jedním z několika kroků, o které usiluje Mezinárodní měnový fond, aby Libanon získal balíček pomoci ve výši 3 miliard dolarů, který by mu pomohl dostat se z krize. MMF však loni uvedl, že pokrok v provádění reforem je stále "velmi pomalý" a že většina z nich ještě nebyla provedena navzdory závažnosti krize, která představuje nejstabilnější fázi Libanonu od občanské války v letech 1975-1990. Nový kurz se bude vztahovat na omezené výběry v místní měně z dolarových účtů, z nichž si vkladatelé od roku 2019 z velké části nemohou vybrat tvrdou měnu. Má se také uplatňovat na cla v zemi, která je silně závislá na dovozu. POKRAČOVÁNÍ "NEÚSPĚŠNÉ" POLITIKY Guvernér centrální banky Riad Salameh v úterý agentuře Reuters řekl, že změna povede také ke snížení vlastního kapitálu bank. Vzhledem k absenci reforem, které by spravily díru ve finančním systému ve výši 70 miliard dolarů, nesou břemeno kolapsu na svých bedrech vkladatelé, kterým byly zmrazeny úspory v tvrdé měně, nebo byli nuceni vybírat v librách s velkou ztrátou. Výběry v libanonských librách z účtů v tvrdé měně při novém oficiálním kurzu budou i nadále de facto zatíženy srážkou ve výši 75 % na základě středečního tržního kurzu. Toufic Gaspard, ekonom, který pracoval jako poradce Mezinárodního měnového fondu a libanonského ministra financí, uvedl, že tento krok nepředstavuje v širším měřítku žádnou zásadní změnu. "Po největším bankovním kolapsu v novodobé historii se poslední tři a půl roku nedělo nic. Úřady nepřijaly jediné významné opatření v politické, měnové a fiskální oblasti," řekl. "Říkají chudákům vkladatelům, že dostanete o něco víc, ale to pak pohltí inflace a daně." Nasser Saidi, bývalý ministr hospodářství a viceguvernér centrální banky, ve své poznámce uvedl, že tento krok je "pokračováním (neúspěšné) politiky fixace/zafixování směnného kurzu, která vyvolala největší finanční krizi v historii". EKONOMIKA LIBANONU Libanon se v posledních letech potýká s výraznou hospodářskou krizí, která je způsobena kombinací faktorů, jako je vysoký státní dluh, velký obchodní deficit, zastaralý bankovní systém a politická nestabilita. Pandemie COVID-19 ještě více zatížila již tak křehkou ekonomiku. Země má vysoký veřejný dluh, který se odhaduje na více než 150 % hrubého domácího produktu (HDP). To vedlo k nedostatku zahraniční měny, což vládě ztěžuje dovoz zboží a placení účtů. Libanon má silně dolarizovanou ekonomiku, což znamená, že místní měna je navázána na americký dolar, ale země se potýká s nedostatkem dolarů, což vede k devalvaci místní měny a růstu inflace. Země se také potýká s politickou nestabilitou, která hospodářskou krizi ještě prohloubila. Protesty a nepokoje byly v posledních letech časté, což vedlo ke zpomalení investic a ztrátě důvěry v ekonomiku. Navzdory těmto problémům má Libanon vysoce vzdělané a podnikavé obyvatelstvo, strategickou polohu a bohaté kulturní dědictví, což by mohlo být základem pro budoucí hospodářské oživení. K odstranění hlavních příčin hospodářské krize a k nastartování oživení země však budou zapotřebí významné reformy a zlepšení. PROBLEMATICKÉ TRHY? Dohoda s MMF vyžaduje, aby úřady přijaly několik opatření, než výkonná rada fondu schválí vyplacení prostředků. Mezi ně patří restrukturalizace a audit bankovního sektoru a přechod na realistický směnný kurz. Také další rozvíjející se trhy, jako je Pákistán a Egypt, čelí rostoucímu tlaku na své měny. Egypt v uplynulém roce třikrát devalvoval svou libru poté, co se propadly jeho devizové rezervy. Libanon se snaží odvrátit finanční krizi, kterou Světová banka označila za jednu z nejhorších na světě od poloviny 19. století. Tento krach uvrhl tři čtvrtiny obyvatel země do chudoby. Politici však zůstávají na mrtvém bodě v otázce, jak zemi zachránit před otřesy, které začaly v roce 2019.