Pražská burza počtvrté v řadě oslabila, index PX klesl o 1,42 % na 1379,34

Pražská burza klesla počtvrté v řadě, znovu ztrácely hlavně akcie ČEZ Pražská burza počtvrté v řadě oslabila, index PX dnes klesl o 1,42 procenta na 1379,34 bodu. Znovu výrazně ztrácely hlavně akcie energetické společnosti ČEZ. V červeném ale skončily i Erste Bank či Moneta Money Bank. Vyplývá to z údajů burzovního webu. "Celkově byla aktivita na trhu nižší, na čemž se podepsalo uzavření trhů v zámoří z důvodu svátku," uvedl makléř Fio banky Josef Dudek. Objem obchodů dosáhl zhruba 458 milionů korun. Z toho více než dvě třetiny obstaraly právě cenné papíry ČEZ. Zlevnily o 3,38 procenta na 958 korun. "Na této úrovni se přitom v závěrečné aukci zobchodovala bezmála třetina dnešního objemu," podotkl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Nedařilo se ani rakouským emisím. Erste Bank odepsala 1,75 procenta na 844 korun a pojišťovna VIG si pohoršila o 2,3 procenta na 594 korun. Akcie Monety klesly o 0,92 procenta na 85,90 Kč. Z finančního sektoru tak skončila v zisku jen Komerční banka, která zhodnotila o 0,61 procenta na 746 korun. Ziskových titulů dnes bylo méně. Cenné papíry farmaceutického řetězce Pilulka Lékárny posílily o 0,74 procenta na 685 korun. Tabáková společnost Philip Morris ČR přidala 0,23 procenta na 17.260 korun. Ztrátě se vyhnuly také akcie nápojářské Kofoly, když stagnovaly na 246 korunách. Koruna dnes mírně oslabila vůči euru, k dolaru lehce posílila Česká měna dnes mírně oslabila vůči euru, k dolaru lehce posílila. Proti posledními závěru koruna ztratila jeden haléř vůči euru a obchodovala se dnes v průměru za 23,72 Kč/EUR. K dolaru si koruna polepšila o čtyři haléře na 22,19 Kč/USD. Koruna vůči euru setrvale posiluje zhruba od poloviny listopadu. V polovině minulého týdne se dostala na kurz 23,64 Kč/EUR, a byla tak k euru nejsilnější od konce července 2008. Následující dva dny ale oslabovala. A mírně ztrácí i na začátku tohoto týdne. Zdroj: Ilustrační foto Podle analytičky Markéty Šichtařové na trhu doznívá vyjádření viceguvernéra České národní banky Jana Fraita. "Ten by byl velmi opatrný se slibováním rychlého poklesu úrokových sazeb a jako strašáka vnímá případnou neochotu hlavních centrálních bank jít se sazbami výše. Dlouhodobě preferuje držet sazby na úrovních vyšších vzhledem k inflaci nebo růstu příjmů. Silnou korunu vnímá pozitivně a závazek bránit nadměrným výkyvům koruny nehraje podle něj v tuto chvíli takovou roli, problém je spíše psychologický," připomíná analytička. Ve výsledku tedy analytici dál čekají stagnaci úrokových sazeb České národní banky. Důležité podle Šichtařové bude i to, zda guvernér ČNB Aleš Michl dostane bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné. Termín pro její přidělení přitom uplynul tento týden, komentuje analytička. Ceny emisních povolenek v EU stouply na nový rekord těsně pod 100 eur Ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes přechodně dostaly na rekordních 99,99 eura (téměř 2400 Kč) za tunu, nakonec ale jejich referenční kontrakt uzavřel se ziskem 2,1 procenta na 98,30 eura. Poptávku po nich zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren, uvedla agentura Reuters. Od začátku roku ceny povolenek stouply téměř o 20 procent, částečně k tomu podle obchodníků přispěly i spekulativní nákupy. Ceny povolenek zatím stále nepřekonaly hranici 100 eur, analytici se však domnívají, že by tato úroveň mohla být překonána velmi brzy. Chladnější teploty v kombinaci s nižší rychlostí větru podle obchodníků znamenají, že bude pravděpodobně vyšší poptávka po elektřině z evropských elektráren na fosilní paliva. Ty musejí nakupovat povolenky, aby pokryly objem emisí, které vypouštějí. Teploty v severní Evropě se podle aktuální předpovědi příští týden dostanou pod sezonní průměry, upozornil obchodník firmy Vertis Gregory Idil. To by podle něj mohlo podnítit energetické společnosti ke zvýšenému snaze zajistit si dostatek povolenek. Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.