Skupina sedmi bohatých zemí v posledních měsících zavedla nový cenový strop na celosvětový prodej ruské ropy a rafinovaných produktů, zatímco Evropská unie zakázala dovoz většiny ruské ropy. Cílem obou kroků, které působily ve vzájemné shodě, bylo omezit příjmy Moskvy z energetických zdrojů, aniž by došlo k přerušení celosvětových dodávek a prudkému nárůstu cen.
První údaje o vývozu a cenách ruských energií zatím naznačují, že obě opatření udržují ropu v toku a světové ceny na stabilní úrovni a zároveň omezují moskevskou pokladnu.
Začátkem tohoto měsíce Rusko uvedlo, že v reakci na sankce sníží v březnu těžbu přibližně o 5 %. Analytici se rozcházeli v názoru na to, zda je cílem tohoto kroku snaha podpořit ceny, nebo přiznání, že Moskva má potíže najít kupce.
Západním představitelům a odborníkům na ropný trh záleželo nejvíce na tom, co se stalo: Nebylo to dostatečně velké snížení, které by zvýšilo světové ceny ropy.
„Celkové západní sankce lze kritizovat poměrně snadno,“ řekl Henning Gloystein, ředitel pro energetiku v poradenské společnosti Eurasia Group. „Ale cílem ropných sankcí bylo jednak omezit ruské příjmy, jednak nenarušit trh. To se zatím daří.“
Cenový strop funguje tak, že západním pojišťovnám, finančníkům a přepravcům, kteří zajišťují velkou část světového obchodu s ropou, zakazuje nakládat s ruskou námořní ropou – pokud se neprodává pod 60 dolarů za barel. Experimentální sankce byla výsledkem několikaměsíčního vyjednávání mezi americkými a evropskými diplomaty. Analytici a úředníci z ropného průmyslu byli velmi skeptičtí ohledně toho, jak bude fungovat v praxi.
Mnohé se ještě může pokazit. Světové ceny ropy v poslední době ustoupily kvůli obavám o hospodářský růst v Evropě a USA. Obě země však vykazují známky toho, že situace nakonec nemusí být tak špatná. Čína mezitím zrušila většinu svých omezení Covid-19, což by mohlo nastartovat její vlastní ekonomiku a zvýšit poptávku po ropě.
Ruská produkce mezitím také může začít klesat rychleji, než Západ zamýšlí, což bude tlačit na ceny. Samostatné sankce na dovoz technologií podle analytiků brzdí těžbu a údržbu polí. Rusko přislíbilo, že nebude prodávat ropu kupcům, kteří dodržují cenový strop.
Vývoz ruské ropy se však zatím drží. Podle Mezinárodní agentury pro energii se v lednu zvýšil na 5,1 milionu barelů denně oproti prosincovým 4,8 milionu barelů denně. Zpráva, kterou tento týden zveřejnila skupina ekonomů zaměřených na Rusko a která analyzovala celní údaje, zjistila, že Moskva byla schopna přesměrovat vývoz ropy z Evropy na alternativní trhy.
Výzkumníci rovněž zjistili, že příjmy z vývozu byly výrazně omezeny, ačkoli zpochybnili, zda se ruská ropa obchoduje tak levně, jak se mnozí domnívají.
V loňském roce neočekávaný zisk z drahého vývozu energií zmírnil ekonomický úder z dalších sankcí uvalených na Moskvu po její invazi na Ukrajinu. Letošní rok začíná jinak.
Podle údajů ruského ministerstva financí zveřejněných na začátku tohoto měsíce klesly příjmy z prodeje ropy a zemního plynu v lednu o 46 % oproti stejnému měsíci loňského roku. Vládní výdaje, které jsou taženy vojenskými nákupy, mezitím oproti loňskému lednu vyskočily o 59 %.
Západ v nedávné době zavedl podobný soubor cenových limitů a celoevropské embargo na ruské rafinované ropné produkty. Hodnota vysoce ceněných produktů, jako je nafta, je omezena na 100 dolarů za barel a levnějších produktů, jako je topný olej, na 45 dolarů za barel. Tento mechanismus, který není v platnosti tak dlouho jako sankce na ropu, by přesto mohl vysušit trhy rychleji, než si západní představitelé přejí, což by hrozilo prudkými globálními výkyvy cen těchto paliv.
Zdroj: Getty Images
Ceny nafty v Evropě v loňském roce vyskočily na rekordní úroveň v důsledku obav z jejího možného nedostatku. V poslední době však ceny klesly poté, co se obchodníci zásobili palivem.
Livia Gallaratiová, vedoucí analytička společnosti Energy Aspects, uvedla, že podle předběžných údajů klesla produkce rafinovaných produktů v Rusku v první polovině února na 5,5 milionu barelů denně, což je přibližně o 200 000 barelů denně méně než v lednu. Gallaratiová očekává, že Rusko bude mít problém najít nové odběratele pro třetinu nafty, kterou dříve vyváželo do EU.
Rusku se podařilo přesměrovat část vývozu produktů do Turecka, severní Afriky a Latinské Ameriky. Evropští odběratelé mezitím předzásobili nákupy ruských ropných produktů, čímž si vytvořili značnou rezervu, a zároveň přešli k alternativním dodavatelům z Blízkého východu a z USA.
„Opatření zatím nezpůsobila výrazné narušení toků ropy nebo produktů, které by mohlo vyvolat extrémní cenové skoky nebo dokonce regionální nedostatek pohonných hmot,“ uvedl Gloystein z Eurasia Group.
Očekává se, že západní představitelé budou příští měsíc diskutovat o tom, zda snížit cenový strop na ropu z 60 dolarů za barel.
Obecně lze říci, že USA zaujaly poměrně volný přístup k aktivnímu prosazování cenového stropu, který se vztahuje pouze na dodávky ruské ropy, jež jsou závislé na západních námořních službách. Velká část ruského obchodu s ropou po invazi se nyní uskutečňuje prostřednictvím tzv. stínové flotily, která na tyto služby nespoléhá a je fakticky mimo jurisdikci USA a jejich spojenců.
Někteří kritici omezení cen ropy říkají, že stínová flotila, která vznikla převážně proto, aby ho překonala, představuje vlastní rizika. Někteří lodní makléři a obchodníci s ropou tvrdí, že přeprava takového množství ruské ropy na starších tankerech s nezápadním pojištěním může zvýšit nebezpečí nehod nebo úniků. Neprůhledné vlastnictví a kontrola těchto tankerů ztěžuje analytikům a úředníkům sledování toho, kolik peněz se vrací zpět do Moskvy.
Zdroj: Reuters
Američtí představitelé prohlásili, že jim obchod se stínovou flotilou nevadí, a argumentují tím, že dynamika trhu vytvořená jejich sankcemi již výrazně snížila ruské ceny. A poznamenali, že Rusko bylo nuceno vynaložit další prostředky na vytvoření nových pojišťovacích a přepravních systémů, aby usnadnilo vývoz většího množství své ropy bez pomoci Západu.
„Z mého pohledu to pro západní svět funguje velmi dobře,“ řekl David Wech, hlavní ekonom společnosti Vortexa, která se zabývá zpracováním údajů o komoditách. „Myslím, že v podstatě bylo dosaženo toho, co bylo cílem.“
Zdá se, že západní ropný tah zaměřený na Rusko funguje.
Skupina sedmi bohatých zemí v posledních měsících zavedla nový cenový strop na celosvětový prodej ruské ropy a rafinovaných produktů, zatímco Evropská unie zakázala dovoz většiny ruské ropy. Cílem obou kroků, které působily ve vzájemné shodě, bylo omezit příjmy Moskvy z energetických zdrojů, aniž by došlo k přerušení celosvětových dodávek a prudkému nárůstu cen.
První údaje o vývozu a cenách ruských energií zatím naznačují, že obě opatření udržují ropu v toku a světové ceny na stabilní úrovni a zároveň omezují moskevskou pokladnu.
Začátkem tohoto měsíce Rusko uvedlo, že v reakci na sankce sníží v březnu těžbu přibližně o 5 %. Analytici se rozcházeli v názoru na to, zda je cílem tohoto kroku snaha podpořit ceny, nebo přiznání, že Moskva má potíže najít kupce.
Západním představitelům a odborníkům na ropný trh záleželo nejvíce na tom, co se stalo: Nebylo to dostatečně velké snížení, které by zvýšilo světové ceny ropy.
"Celkové západní sankce lze kritizovat poměrně snadno," řekl Henning Gloystein, ředitel pro energetiku v poradenské společnosti Eurasia Group. "Ale cílem ropných sankcí bylo jednak omezit ruské příjmy, jednak nenarušit trh. To se zatím daří."
Cenový strop funguje tak, že západním pojišťovnám, finančníkům a přepravcům, kteří zajišťují velkou část světového obchodu s ropou, zakazuje nakládat s ruskou námořní ropou - pokud se neprodává pod 60 dolarů za barel. Experimentální sankce byla výsledkem několikaměsíčního vyjednávání mezi americkými a evropskými diplomaty. Analytici a úředníci z ropného průmyslu byli velmi skeptičtí ohledně toho, jak bude fungovat v praxi.
Zdroj: Reuters
Mnohé se ještě může pokazit. Světové ceny ropy v poslední době ustoupily kvůli obavám o hospodářský růst v Evropě a USA. Obě země však vykazují známky toho, že situace nakonec nemusí být tak špatná. Čína mezitím zrušila většinu svých omezení Covid-19, což by mohlo nastartovat její vlastní ekonomiku a zvýšit poptávku po ropě.
Ruská produkce mezitím také může začít klesat rychleji, než Západ zamýšlí, což bude tlačit na ceny. Samostatné sankce na dovoz technologií podle analytiků brzdí těžbu a údržbu polí. Rusko přislíbilo, že nebude prodávat ropu kupcům, kteří dodržují cenový strop.
Vývoz ruské ropy se však zatím drží. Podle Mezinárodní agentury pro energii se v lednu zvýšil na 5,1 milionu barelů denně oproti prosincovým 4,8 milionu barelů denně. Zpráva, kterou tento týden zveřejnila skupina ekonomů zaměřených na Rusko a která analyzovala celní údaje, zjistila, že Moskva byla schopna přesměrovat vývoz ropy z Evropy na alternativní trhy.
Výzkumníci rovněž zjistili, že příjmy z vývozu byly výrazně omezeny, ačkoli zpochybnili, zda se ruská ropa obchoduje tak levně, jak se mnozí domnívají.
V loňském roce neočekávaný zisk z drahého vývozu energií zmírnil ekonomický úder z dalších sankcí uvalených na Moskvu po její invazi na Ukrajinu. Letošní rok začíná jinak.
Podle údajů ruského ministerstva financí zveřejněných na začátku tohoto měsíce klesly příjmy z prodeje ropy a zemního plynu v lednu o 46 % oproti stejnému měsíci loňského roku. Vládní výdaje, které jsou taženy vojenskými nákupy, mezitím oproti loňskému lednu vyskočily o 59 %.
Západ v nedávné době zavedl podobný soubor cenových limitů a celoevropské embargo na ruské rafinované ropné produkty. Hodnota vysoce ceněných produktů, jako je nafta, je omezena na 100 dolarů za barel a levnějších produktů, jako je topný olej, na 45 dolarů za barel. Tento mechanismus, který není v platnosti tak dlouho jako sankce na ropu, by přesto mohl vysušit trhy rychleji, než si západní představitelé přejí, což by hrozilo prudkými globálními výkyvy cen těchto paliv.
Zdroj: Getty Images
Ceny nafty v Evropě v loňském roce vyskočily na rekordní úroveň v důsledku obav z jejího možného nedostatku. V poslední době však ceny klesly poté, co se obchodníci zásobili palivem.
Livia Gallaratiová, vedoucí analytička společnosti Energy Aspects, uvedla, že podle předběžných údajů klesla produkce rafinovaných produktů v Rusku v první polovině února na 5,5 milionu barelů denně, což je přibližně o 200 000 barelů denně méně než v lednu. Gallaratiová očekává, že Rusko bude mít problém najít nové odběratele pro třetinu nafty, kterou dříve vyváželo do EU.
Rusku se podařilo přesměrovat část vývozu produktů do Turecka, severní Afriky a Latinské Ameriky. Evropští odběratelé mezitím předzásobili nákupy ruských ropných produktů, čímž si vytvořili značnou rezervu, a zároveň přešli k alternativním dodavatelům z Blízkého východu a z USA.
"Opatření zatím nezpůsobila výrazné narušení toků ropy nebo produktů, které by mohlo vyvolat extrémní cenové skoky nebo dokonce regionální nedostatek pohonných hmot," uvedl Gloystein z Eurasia Group.
Očekává se, že západní představitelé budou příští měsíc diskutovat o tom, zda snížit cenový strop na ropu z 60 dolarů za barel.
Obecně lze říci, že USA zaujaly poměrně volný přístup k aktivnímu prosazování cenového stropu, který se vztahuje pouze na dodávky ruské ropy, jež jsou závislé na západních námořních službách. Velká část ruského obchodu s ropou po invazi se nyní uskutečňuje prostřednictvím tzv. stínové flotily, která na tyto služby nespoléhá a je fakticky mimo jurisdikci USA a jejich spojenců.
Někteří kritici omezení cen ropy říkají, že stínová flotila, která vznikla převážně proto, aby ho překonala, představuje vlastní rizika. Někteří lodní makléři a obchodníci s ropou tvrdí, že přeprava takového množství ruské ropy na starších tankerech s nezápadním pojištěním může zvýšit nebezpečí nehod nebo úniků. Neprůhledné vlastnictví a kontrola těchto tankerů ztěžuje analytikům a úředníkům sledování toho, kolik peněz se vrací zpět do Moskvy.
Zdroj: Reuters
Američtí představitelé prohlásili, že jim obchod se stínovou flotilou nevadí, a argumentují tím, že dynamika trhu vytvořená jejich sankcemi již výrazně snížila ruské ceny. A poznamenali, že Rusko bylo nuceno vynaložit další prostředky na vytvoření nových pojišťovacích a přepravních systémů, aby usnadnilo vývoz většího množství své ropy bez pomoci Západu.
"Z mého pohledu to pro západní svět funguje velmi dobře," řekl David Wech, hlavní ekonom společnosti Vortexa, která se zabývá zpracováním údajů o komoditách. "Myslím, že v podstatě bylo dosaženo toho, co bylo cílem."
