Výpadky proudu, propady měny a korupce: Pákistánská ekonomika je na pokraji zhroucení

Dne 24. ledna postihl 230 milionů obyvatel země celostátní výpadek proudu. A co víc? Pákistánská rupie vůči dolaru na rekordně nízké úrovni.

Jedná se pouze o poslední otřesy v průběhu měsíců krize, kdy se kvůli endemické korupci ve vládě, vyčerpaným devizovým rezervám a ochromujícímu zadlužení pákistánská ekonomika dostala do spirály.

„Co byste chtěli vědět? Jak se pytel mouky, která je zde nezbytná, protože denně jíme roti nebo čapátí, více než zdvojnásobil v ceně? Jak se za necelý rok téměř zdvojnásobily ceny pohonných hmot?“ ptá se. Mohammed Usman, fotograf žijící v pákistánském hlavním městě Islámábádu, řekl televizi CNBC.

„Téměř každá diskuse v těchto dnech mezi přáteli nebo rodinou se týká toho, jak všechno zdražuje,“ řekl. „Když se k tomu přidá politická nestabilita, člověk se ocitne v bezvýchodné situaci.“

Zástupci Mezinárodního měnového fondu přistáli v úterý v Islámábádu, aby jednali s pákistánskou vládou o tom, zda se podaří něco udělat, nebo ne. Cílem rozhovorů? Uvolnění zoufale potřebných finančních prostředků ze záchranného balíčku ve výši 7 miliard dolarů.

A nemohly přijít v kritičtější dobu: Pákistán má pouze takové devizové rezervy, které stačí na zaplacení zhruba třítýdenního dovozu.

V roce 2019 obdržel Pákistán od MMF finanční pomoc ve výši 6 miliard dolarů, ke které byla v srpnu 2022 přidána další miliarda dolarů, což je 23. program financování této země za 75 let existence MMF.

Tentokrát však peníze nebudou uvolněny tak snadno, protože představitelé MMF chtějí, aby pákistánská vláda provedla fiskální reformy. Ty zahrnují povolení tržně určovaného směnného kurzu pro měnu země, rupii, a snížení dotací na pohonné hmoty, které se staly nákladnějšími v souvislosti s celosvětovým růstem cen energií.

Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf tyto změny dlouhé měsíce odmítal provést, protože se obával odporu obyvatelstva.

Vyhlídka na státní bankrot ho však nakonec přiměla k ústupkům – koncem ledna Pákistán zrušil umělé omezení své měny, což způsobilo, že rupie během několika dní klesla vůči dolaru o 20 %. Vláda zvýšila ceny pohonných hmot o 16 %. A pákistánská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu o 100 bazických bodů, aby bojovala s nejvyšší inflací v zemi za poslední desetiletí, která měla v lednu dosáhnout až 26 %.

Mám zájem o více informací

Jak se Pákistán dostal až sem?

Krize, v níž se Pákistán ocitl, vznikala dlouho a zdaleka přesahuje rámec volební politiky, říkají lidé, kteří tuto zemi studují.

„Hospodářská situace Pákistánu je přímým odrazem špatně nastavených priorit země po celá desetiletí,“ řekl Kamal Madishetty, výzkumný pracovník Institutu pro studium míru a konfliktů v Dillí. Za klíčový faktor označil drtivou kontrolu armády nad všemi ostatními institucemi.

„Vojenský establishment v zemi pro sebe nadále získává neúměrný podíl zdrojů na úkor běžných občanů,“ uvedl a vysvětlil, že v roce 2022, kdy Pákistán snížil výdaje na oblasti, jako je infrastruktura a vzdělávání, vojenské výdaje vzrostly o 11 %.

„Veřejný diskurz může ekonomické potíže svádět na jednu vládu za druhou, ale ve skutečnosti je za ně zodpovědná třída lidí, kteří jsou trvale u moci.“

Kamal Alam, nerezidentní vedoucí pracovník Atlantic Council, popsal nefunkční vládnoucí třídu, která po desetiletí zpronevěřovala finanční prostředky a bránila smysluplným reformám.

„Pákistán, zmítaný politickou, vojenskou a feudální korupcí, nyní existuje jako stát, který přežívá jen díky štědrosti Saúdů, Číny, Spojených arabských emirátů a USA v tomto pořadí,“ řekl. „Nakonec však jeho mecenášům došla trpělivost i kvůli netransparentnosti dopadu jejich skutečných darů.“

Saúdská Arábie, bohatá na ropu, je dlouholetým spojencem Pákistánu a mnohokrát mu přišla finančně na pomoc. Nyní však i Saúdové požadují, aby před uvolněním svých peněženek viděli vážné zlepšení v oblasti správy věcí veřejných a korupce.

V nedávné době se Pákistán stal obětí klimatických změn: katastrofální záplavy v červnu 2022 způsobily, že se třetina země ocitla pod vodou, postihly 33 milionů lidí a způsobily škody a ekonomické ztráty za miliardy dolarů.

To v kombinaci s již existujícími hospodářskými problémy a přetrvávajícím dopadem Covid-19 vedlo Světovou banku na začátku ledna ke snížení prognóz růstu země ze 4 % v červnu loňského roku na 2 % pro rok 2023, přičemž jako hlavní důvody uvedla „nejistou hospodářskou situaci, nízké devizové rezervy a velký fiskální deficit a deficit běžného účtu“.

Hluboko v čínském dluhu

Pákistán je také blízko Číně – a hluboko v jejím dluhu. Podle MMF více než 30 % celkového zahraničního dluhu Pákistánu připadá na Čínu. To je třikrát více, než kolik Pákistán dluží MMF, a více než jeho půjčky od Světové banky a Asijské rozvojové banky dohromady, říká Madishetty.

Tyto čínské půjčky jsou podle něj „doprovázeny neprůhlednými podmínkami, přehlížejí dlouhodobou životaschopnost projektů, ignorují environmentální a sociální náklady a mají úrokové sazby, které jsou obvykle o 1-2 % vyšší než sazby nabízené věřiteli z OECD“.

Navzdory tomu všemu a své současné finanční situaci si Pákistán od Číny nadále půjčuje.

„Naposledy požádal Čínu o půjčku ve výši 10 miliard dolarů na velký železniční projekt, přičemž ignoroval obavy z dluhu. Takováto rozhodnutí zcela jistě tlačí zemi k tomu, aby svůj dluh nesplácela spíše dříve než později,“ uvedl Madishetty.

Alam říká, že čínský dluh je ve skutečnosti „tím nejmenším problémem Pákistánu, vzhledem k tomu, že čínsko-pákistánské spojenectví je především vojenské a v tomto smyslu se liší od afrických států nebo jiných států jihovýchodní Asie“. Obě země se navzájem potřebují pro vojenské a strategické účely, takže dluh vůči Číně nemusí být zatím tak naléhavou přítěží jako ostatní problémy země.

Pro Usmana, fotografa v Islámábádu, je tlak na odchod – pro ty, kteří na to mají prostředky, nebo pro příbuzné v zámoří – stále reálnější.

„Všechno je to tak složité,“ řekl. „Moje sestra mi volala v noci po výpadku proudu a žádala mě, abych obnovil pasy rodičů. Chce, aby opustili Pákistán a přišli do Kanady.“

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Jihoasijská země tento týden zažila děsivý bombový útok na mešitu, který si vyžádal nejméně 100 obětí. Dne 24. ledna postihl 230 milionů obyvatel země celostátní výpadek proudu. A co víc? Pákistánská rupie vůči dolaru na rekordně nízké úrovni. Jedná se pouze o poslední otřesy v průběhu měsíců krize, kdy se kvůli endemické korupci ve vládě, vyčerpaným devizovým rezervám a ochromujícímu zadlužení pákistánská ekonomika dostala do spirály. "Co byste chtěli vědět? Jak se pytel mouky, která je zde nezbytná, protože denně jíme roti nebo čapátí, více než zdvojnásobil v ceně? Jak se za necelý rok téměř zdvojnásobily ceny pohonných hmot?" ptá se. Mohammed Usman, fotograf žijící v pákistánském hlavním městě Islámábádu, řekl televizi CNBC. "Téměř každá diskuse v těchto dnech mezi přáteli nebo rodinou se týká toho, jak všechno zdražuje," řekl. "Když se k tomu přidá politická nestabilita, člověk se ocitne v bezvýchodné situaci." Zástupci Mezinárodního měnového fondu přistáli v úterý v Islámábádu, aby jednali s pákistánskou vládou o tom, zda se podaří něco udělat, nebo ne. Cílem rozhovorů? Uvolnění zoufale potřebných finančních prostředků ze záchranného balíčku ve výši 7 miliard dolarů. A nemohly přijít v kritičtější dobu: Pákistán má pouze takové devizové rezervy, které stačí na zaplacení zhruba třítýdenního dovozu. V roce 2019 obdržel Pákistán od MMF finanční pomoc ve výši 6 miliard dolarů, ke které byla v srpnu 2022 přidána další miliarda dolarů, což je 23. program financování této země za 75 let existence MMF. Tentokrát však peníze nebudou uvolněny tak snadno, protože představitelé MMF chtějí, aby pákistánská vláda provedla fiskální reformy. Ty zahrnují povolení tržně určovaného směnného kurzu pro měnu země, rupii, a snížení dotací na pohonné hmoty, které se staly nákladnějšími v souvislosti s celosvětovým růstem cen energií. Pákistánský premiér Šehbáz Šaríf tyto změny dlouhé měsíce odmítal provést, protože se obával odporu obyvatelstva. Vyhlídka na státní bankrot ho však nakonec přiměla k ústupkům - koncem ledna Pákistán zrušil umělé omezení své měny, což způsobilo, že rupie během několika dní klesla vůči dolaru o 20 %. Vláda zvýšila ceny pohonných hmot o 16 %. A pákistánská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu o 100 bazických bodů, aby bojovala s nejvyšší inflací v zemi za poslední desetiletí, která měla v lednu dosáhnout až 26 %. Jak se Pákistán dostal až sem? Krize, v níž se Pákistán ocitl, vznikala dlouho a zdaleka přesahuje rámec volební politiky, říkají lidé, kteří tuto zemi studují. "Hospodářská situace Pákistánu je přímým odrazem špatně nastavených priorit země po celá desetiletí," řekl Kamal Madishetty, výzkumný pracovník Institutu pro studium míru a konfliktů v Dillí. Za klíčový faktor označil drtivou kontrolu armády nad všemi ostatními institucemi. "Vojenský establishment v zemi pro sebe nadále získává neúměrný podíl zdrojů na úkor běžných občanů," uvedl a vysvětlil, že v roce 2022, kdy Pákistán snížil výdaje na oblasti, jako je infrastruktura a vzdělávání, vojenské výdaje vzrostly o 11 %. "Veřejný diskurz může ekonomické potíže svádět na jednu vládu za druhou, ale ve skutečnosti je za ně zodpovědná třída lidí, kteří jsou trvale u moci." Kamal Alam, nerezidentní vedoucí pracovník Atlantic Council, popsal nefunkční vládnoucí třídu, která po desetiletí zpronevěřovala finanční prostředky a bránila smysluplným reformám. "Pákistán, zmítaný politickou, vojenskou a feudální korupcí, nyní existuje jako stát, který přežívá jen díky štědrosti Saúdů, Číny, Spojených arabských emirátů a USA v tomto pořadí," řekl. "Nakonec však jeho mecenášům došla trpělivost i kvůli netransparentnosti dopadu jejich skutečných darů." Saúdská Arábie, bohatá na ropu, je dlouholetým spojencem Pákistánu a mnohokrát mu přišla finančně na pomoc. Nyní však i Saúdové požadují, aby před uvolněním svých peněženek viděli vážné zlepšení v oblasti správy věcí veřejných a korupce. V nedávné době se Pákistán stal obětí klimatických změn: katastrofální záplavy v červnu 2022 způsobily, že se třetina země ocitla pod vodou, postihly 33 milionů lidí a způsobily škody a ekonomické ztráty za miliardy dolarů. To v kombinaci s již existujícími hospodářskými problémy a přetrvávajícím dopadem Covid-19 vedlo Světovou banku na začátku ledna ke snížení prognóz růstu země ze 4 % v červnu loňského roku na 2 % pro rok 2023, přičemž jako hlavní důvody uvedla "nejistou hospodářskou situaci, nízké devizové rezervy a velký fiskální deficit a deficit běžného účtu". Hluboko v čínském dluhu Pákistán je také blízko Číně - a hluboko v jejím dluhu. Podle MMF více než 30 % celkového zahraničního dluhu Pákistánu připadá na Čínu. To je třikrát více, než kolik Pákistán dluží MMF, a více než jeho půjčky od Světové banky a Asijské rozvojové banky dohromady, říká Madishetty. Tyto čínské půjčky jsou podle něj "doprovázeny neprůhlednými podmínkami, přehlížejí dlouhodobou životaschopnost projektů, ignorují environmentální a sociální náklady a mají úrokové sazby, které jsou obvykle o 1-2 % vyšší než sazby nabízené věřiteli z OECD". Navzdory tomu všemu a své současné finanční situaci si Pákistán od Číny nadále půjčuje. "Naposledy požádal Čínu o půjčku ve výši 10 miliard dolarů na velký železniční projekt, přičemž ignoroval obavy z dluhu. Takováto rozhodnutí zcela jistě tlačí zemi k tomu, aby svůj dluh nesplácela spíše dříve než později," uvedl Madishetty. Alam říká, že čínský dluh je ve skutečnosti "tím nejmenším problémem Pákistánu, vzhledem k tomu, že čínsko-pákistánské spojenectví je především vojenské a v tomto smyslu se liší od afrických států nebo jiných států jihovýchodní Asie". Obě země se navzájem potřebují pro vojenské a strategické účely, takže dluh vůči Číně nemusí být zatím tak naléhavou přítěží jako ostatní problémy země. Pro Usmana, fotografa v Islámábádu, je tlak na odchod - pro ty, kteří na to mají prostředky, nebo pro příbuzné v zámoří - stále reálnější. "Všechno je to tak složité," řekl. "Moje sestra mi volala v noci po výpadku proudu a žádala mě, abych obnovil pasy rodičů. Chce, aby opustili Pákistán a přišli do Kanady."