Eurozóna v posledních třech měsících roku 2022 nezaznamenala žádný mezikvartální růst, uvedla v úterý evropská statistická agentura a mírně revidovala údaje o růstu HDP i zaměstnanosti, ačkoli ta zůstala silná.
Hospodářský růst eurozóny činil ve čtvrtém čtvrtletí 0,0 % oproti třetímu a 1,8 % oproti předchozímu roku, uvedl Eurostat ve svém prohlášení. Ve srovnání s rychlými odhady 0,1 % a 1,9 %, které byly zveřejněny 14. února.
Revize přesto potvrdily, že eurozóna se těsně vyhnula technické recesi, která se dříve očekávala.
Řecko, Malta a Kypr zaznamenaly čtvrtletní růst o více než 1 %, zatímco v Německu, Estonsku, Itálii a Litvě došlo k poklesu.
Eurostat uvedl, že veřejné výdaje přispěly 0,2 procentního bodu, změny zásob 0,1 bodu a čistý obchod 1,0 bodu. Negativně působily výdaje domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu.
Eurostat také revidoval údaj o růstu zaměstnanosti v eurozóně na 0,3 % mezičtvrtletně z dříve uváděných 0,4 %. Meziroční údaj činil 1,5 %, což je v souladu s dřívějšími odhady.
Celkový počet lidí s prací se tak zvýšil na 165 milionů, což je o 3,6 milionu více než na konci roku 2019, tedy těsně před vypuknutím pandemie COVID-19.
Chcete využít této příležitosti?
Silný růst zaměstnanosti poukazuje na to, jak je trh práce napjatý, a signalizuje problém pro ECB v jejím boji za návrat inflace z dvouciferného pásma loni na podzim na 2 %.
Očekávalo se, že recese zvýší míru nezaměstnanosti, ochladí trh práce a udrží mzdy na uzdě. Zdá se však, že firmy, které se po pandemii snažily znovu přijmout pracovníky, si je udrží i v době zpomalení.
Eurozóna v posledních třech měsících roku 2022 nezaznamenala žádný mezikvartální růst, uvedla v úterý evropská statistická agentura a mírně revidovala údaje o růstu HDP i zaměstnanosti, ačkoli ta zůstala silná.
Hospodářský růst eurozóny činil ve čtvrtém čtvrtletí 0,0 % oproti třetímu a 1,8 % oproti předchozímu roku, uvedl Eurostat ve svém prohlášení. Ve srovnání s rychlými odhady 0,1 % a 1,9 %, které byly zveřejněny 14. února.
Revize přesto potvrdily, že eurozóna se těsně vyhnula technické recesi, která se dříve očekávala.
Řecko, Malta a Kypr zaznamenaly čtvrtletní růst o více než 1 %, zatímco v Německu, Estonsku, Itálii a Litvě došlo k poklesu.
Eurostat uvedl, že veřejné výdaje přispěly 0,2 procentního bodu, změny zásob 0,1 bodu a čistý obchod 1,0 bodu. Negativně působily výdaje domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu.
Eurostat také revidoval údaj o růstu zaměstnanosti v eurozóně na 0,3 % mezičtvrtletně z dříve uváděných 0,4 %. Meziroční údaj činil 1,5 %, což je v souladu s dřívějšími odhady.
Celkový počet lidí s prací se tak zvýšil na 165 milionů, což je o 3,6 milionu více než na konci roku 2019, tedy těsně před vypuknutím pandemie COVID-19.Chcete využít této příležitosti?
Silný růst zaměstnanosti poukazuje na to, jak je trh práce napjatý, a signalizuje problém pro ECB v jejím boji za návrat inflace z dvouciferného pásma loni na podzim na 2 %.
Očekávalo se, že recese zvýší míru nezaměstnanosti, ochladí trh práce a udrží mzdy na uzdě. Zdá se však, že firmy, které se po pandemii snažily znovu přijmout pracovníky, si je udrží i v době zpomalení.
Eurozóna v posledních třech měsících roku 2022 nezaznamenala žádný mezikvartální růst, uvedla v úterý evropská statistická agentura a mírně revidovala údaje o růstu HDP i zaměstnanosti, ačkoli ta zůstala silná.
Hospodářský růst eurozóny činil ve čtvrtém čtvrtletí 0,0 % oproti třetímu a 1,8 % oproti předchozímu roku, uvedl Eurostat ve svém prohlášení. Ve srovnání s rychlými odhady 0,1 % a 1,9 %, které byly zveřejněny 14. února.
Revize přesto potvrdily, že eurozóna se těsně vyhnula technické recesi, která se dříve očekávala.
Řecko, Malta a Kypr zaznamenaly čtvrtletní růst o více než 1 %, zatímco v Německu, Estonsku, Itálii a Litvě došlo k poklesu.
Eurostat uvedl, že veřejné výdaje přispěly 0,2 procentního bodu, změny zásob 0,1 bodu a čistý obchod 1,0 bodu. Negativně působily výdaje domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu.
Eurostat také revidoval údaj o růstu zaměstnanosti v eurozóně na 0,3 % mezičtvrtletně z dříve uváděných 0,4 %. Meziroční údaj činil 1,5 %, což je v souladu s dřívějšími odhady.
Celkový počet lidí s prací se tak zvýšil na 165 milionů, což je o 3,6 milionu více než na konci roku 2019, tedy těsně před vypuknutím pandemie COVID-19.
Silný růst zaměstnanosti poukazuje na to, jak je trh práce napjatý, a signalizuje problém pro ECB v jejím boji za návrat inflace z dvouciferného pásma loni na podzim na 2 %.
Očekávalo se, že recese zvýší míru nezaměstnanosti, ochladí trh práce a udrží mzdy na uzdě. Zdá se však, že firmy, které se po pandemii snažily znovu přijmout pracovníky, si je udrží i v době zpomalení.
