Koruna oslabila k euru i dolaru – Burza po třech dnech růstu oslabila

Koruna oslabila k euru i dolaru Česká měna dnes oslabila k oběma hlavním světovým měnám. K euru si oproti předchozímu závěru pohoršila o šest haléřů na 23,44 Kč/EUR a k dolaru o 18 haléřů na 22,10 Kč/USD. K euru se koruna dostala ve středu na nejsilnější úroveň od července roku 2008, když zpevnila na 23,38 Kč/EUR. Dnes tak část zisků smazala. Česká měna ale k euru postupně posiluje už zhruba od loňského podzimu. Od poloviny října 2022 si tak vůči euru polepšila i navzdory dnešnímu oslabení o více než jednu korunu. Burza po třech dnech růstu oslabila, z velkých emisí dnes rostla jediná Pražská burza dnes poprvé v tomto týdnu oslabila. Index PX klesl o 0,56 procenta na 1413,38 bodu. Z hlavních titulů rostl jediný, a to akcie pojišťovny Vienna Insurance Group (VIG). Vyplývá to z údajů na burzovním webu. Podle makléře Fio banky Josefa Dudka se na burze negativně projevily středeční poklesy v zámoří a dopolední ztráty na západoevropských burzách. Ve ztrátě zakončilo dnešní obchodování šest z deseti titulů ovlivňujících hodnotu indexu PX. Emise energetické společnosti ČEZ, banky Moneta a nápojářské firmy Kofola stagnovaly. Nejvýraznější pokles postihl akcie provozovatele farmaceutického řetězce Pilulka Lékárny. Zlevnily téměř o šest procent na 630 Kč. Výraznější vliv na burzovní index mělo vzhledem k velkému objemu prodejů oslabení cenných papírů bankovní skupiny Erste. Obchodování uzavřely s cenou 846 korun za akcii, což představovalo pokles o 1,74 procenta. Nedařilo se ani akciím Komerční banky, které zlevnily o 0,87 procenta na 742 Kč. Naopak vzhůru zamířily akcie rakouské pojišťovny VIG. Jejich závěrečná cena 628 Kč za kus byla o 0,32 procenta vyšší než při ranním otevření burzy. Česko je dvanáctá nejvyspělejší ekonomika v EU Česko je dvanáctá nejvyspělejší ekonomika v Evropské unii. Ve srovnání s loňskem si pohoršila o tři příčky, zejména kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě produkce. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a dnes zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Nejsilnější evropskou ekonomikou je podle indexu Švédsko. Rozvoj české ekonomiky podle autorů indexu brzdila inflace, která byla pátá nejvyšší v EU. Podle ekonomky Jany Matesové způsobily rychlý růst inflace tři faktory. "Zaprvé byla na vině extrémně uvolněná rozpočtová kázeň, která ve druhé polovině roku 2020 a v roce 2021 nebyla obhajitelná pandemií a s ohledem na stav české ekonomiky nebyla ekonomicky obhajitelná obecně. Zadruhé špatná regulace energetického trhu a do třetice vysoká koncentrace a dominantní postavení některých prodejců na českém trhu, které umožňuje zneužívání významné tržní síly," uvedla. Za dlouhodobý problém české ekonomiky autoři indexu označují její nízkou přidanou hodnotu. "Zvyšování úrovně vzdělání, vědy a výzkumu na jedné straně a posilování vztahu s koncovým zákazníkem či snižování podílu subdodávek pro výrobu zahraničních firem na straně druhé, jsou cestou, jak se z pasti ekonomiky středních příjmů vymanit a zároveň zvyšovat prosperitu a životní úroveň," uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Index dobře hodnotí Česko v objemu hodnoty investic, podle autorů je ale třeba se víc zaměřit na to, do jakých oblastí investice míří. "V Česku investujeme velkou část HDP, ale není to tolik vidět na kvalitě. Investice do vědy a výzkumu, ale i míra robotizace průmyslu, se pohybuje na průměru EU. Dostupnost bydlení je nejhorší ze všech zemí EU," uvedl Navrátil. Autoři indexu také pozitivně hodnotí postupný nárůst robotizace i stále relativně nízký veřejný dluh, který se ovšem v posledních letech zvyšuje. Oceňují také odolnost ekonomiky proti šokům, zároveň ale upozorňují, že tato odolnost je založena na levné pracovní síle a energetické náročnosti. Index prosperity měří a analyzuje prosperitu Česka a porovnává ji s ostatními evropskými zeměmi. Index pojímá prosperitu nejen jako souhrn ekonomických ukazatelů, ale měří ji také z hlediska kvality života a ukazatelů, jako jsou sociální soudržnost, zdraví populace, kvalita vzdělání, bezpečnost, dostupnost bydlení nebo podmínky pro podnikání.