Pražská burza po dopoledním propadu nakonec vzrostla o víc než půl procenta

Pražská burza po dopoledním propadu nakonec vzrostla o víc než půl procenta Pražská burza zahájila týden růstem. Index PX stoupl o 0,53 procenta na 1324,55 bodu, dopoledne přitom ztrácel dvě procenta. K růstu burzu postrčily akcie Erste Bank a energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z internetových stránek pražské burzy a vyjádření analytiků. Česká koruna k euru zakončila téměř beze změny, vůči dolaru pokračovala v posilování. Obchodování ovlivnila víkendová dohoda o převzetí problémové švýcarské banky Credit Suisse větším domácím konkurentem UBS. "V úvodu týdne pražská burza znovu čelila poměrně silné nervozitě, která se promítala do značné rozkolísanosti cen jednotlivých akcií," uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Pražská burza dnes zaostala za výkonem ostatních evropských trhů, podotkl analytik Komerční banky Bohumil Trampota. "Z ranního poklesu, který byl cca stejný jako u ostatních trhů, se nedokázala vzpamatovat tak rychle jako jiné burzy," doplnil. Vávra upozornil, že podobnou otočku jako celý akciový trh dnes předvedly cenné papíry Erste Bank, které v ranních výprodejích ztrácely více než pět procent, ale s postupným uklidňováním situace v evropském bankovním sektoru se obrátily k růstu a uzavřely se ziskem 2,69 procenta na 732,20 koruny. Akcie dalších bank se ze ztrát nevymanily. Komerční bance klesly o 0,72 procenta na 685,50 koruny, Monetě Money Bank také o 0,72 procenta na 82,40 Kč. "Se ztrátou se musely dnes vypořádat také akcie zbrojovky Colt nebo Kofoly," dodal Vávra. K vzestupu naopak burze pomáhaly cenné papíry ČEZ, které přidaly 0,88 procenta na 1035 korun, a pojišťovny VIG s růstem o 0,53 procenta na 567 korun. K informacím o možném zvýšení spotřební daně z tabáku byly podle Trampoty imunní akcie Philip Morris, které přidaly 1,17 procenta na 17.340 korun. Kurz české měny: Předchozí závěrDnes kolem 17:00Kč/EUR23,9923,98Kč/USD22,5422,37 Češi po zastropování cen postupně přestávají šetřit plynem Češi postupně přestávají šetřit při spotřebě plynu. Vliv na to má zastropování cen energií. Na twitteru to dnes uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský. Podle něj má na úspory energií v novém roce největší vliv především příznivé počasí. Velký vliv počasí na úsporách potvrdilo také innogy, zvrat v chování zákazníků však dosud nezaznamenalo. Spotřeba plynu v Česku během celého loňského roku klesla meziročně o 20 procent. Češi podle Energetického a regulačního úřadu spotřebovali 7,54 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo nejméně za posledních osm let. Při přepočtu na dlouhodobý teplotní normál pak byla nejnižší minimálně od roku 2001, uvedl dále úřad. Podle expertů ke snížení spotřeby přispěly úspory zákazníků a také teplejší zima. "Za leden a únor je v Praze vliv počasí na spotřebu plynu 90 procent a jen deset procent je vliv úspor zákazníků. Po zastropování cen prostě zákazníci přestávají šetřit. Cenové signály fungují lépe než osvětové kampaně," napsal dnes Pacovský. Jaká byla během obou měsíců celková spotřeba ve srovnání s loňskem, neuvedl. Mírná zima hraje klíčovou roli v úsporách ve spotřebě i podle největšího dodavatele plynu v Česku, společnosti innogy. Změnu v trendu úspor u zákazníků ale firma nezaznamenala. "Naopak sledujeme obrovský nárůst zájmu našich zákazníků o sledování vývoje spotřeby v naší aplikaci innosvět. Loni si naši zákazníci zadali do innosvěta přes milion odečtů, a detailně tak sledovali vývoj spotřeby plynu a elektřiny. Na základě toho si také operativně sami v aplikaci upravovali zálohy," uvedl mluvčí Pavel Grochál. Z dat innogy podle něj vyplývá, že úspory se nyní meziročně pohybují kolem 20 procent. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka mohl na některé spotřebitele zapůsobit i pokles velkoobchodních cen plynu na energetické burze. "V tomto roce došlo k zásadnímu poklesu ceny na burze, což některé odběratele vede k přesvědčení, že za plyn už neplatí tolik. V zásadě jsou však ceny pro odběratele stále vysoké a šetřit se stále vyplatí," uvedl. Zlevňování na burze podle něj nemá okamžitý dopad na ceny pro odběratele. Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala bylo zřejmé, že čím nižší a včasnější stropy budou nastaveny, tím nižší bude motivace k úsporám. "Proto jsem byl rád, že vláda ČR s nastavením stropů čekala a nastavila je spíše vysoko," řekl. Podle Dohnala vyšší ceny donutily firmy k úsporným opatřením, což kvituje. Sám by nyní v kontextu klesajících cen energií na burze stropy zrušil a ponechal je v záloze jen pro případ nutnosti. Vláda od začátku letošního roku stanovila cenový strop na energie. Spotřebitelé tak za megawatthodinu (MWh) elektřiny zaplatí maximálně 6000 korun s DPH, za MWh plynu 3000 korun. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce. Většina velkých dodavatelů však v posledních týdnech začala zlevňovat a nabízí tarify i s cenami pod vládním stropem. Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla ke 135 eurům (asi 3240 Kč) za MWh bez DPH. U plynu dnes sestoupila pod 40 eur (asi 959 Kč) za MWh. Loni v létě se ceny obou komodit pohybovaly i výrazně nad vládou stanoveným limitem. Hlavním důvodem aktuálního poklesu je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky plynu.