Po roce dalekosáhlých omezení, jejichž cílem je oslabit válečný fond Moskvy, však ekonomický život běžných Rusů nevypadá o moc jinak než před invazí na Ukrajinu.
Není tu žádná masová nezaměstnanost, žádný propad měny, žádné fronty před krachujícími bankami. Sortiment v supermarketech se příliš nezměnil, stále jsou k dispozici mezinárodní značky nebo jejich místo zaujímají místní náhražky.
Davy lidí v některých moskevských nákupních centrech možná prořídly, ale ne nijak drasticky. Některé zahraniční společnosti jako McDonald’s a Starbucks převzali místní majitelé, kteří na v podstatě stejné menu nalepili jiné názvy.
„Z ekonomického hlediska se nic nezměnilo,“ řekl třiapadesátiletý Vladimir Žarov, který pracuje v televizi. „Pracuji jako dřív, chodím nakupovat jako dřív. No, možná se trochu zvedly ceny, ale ne tak, aby to bylo nějak výrazně znát.“
Ruská ekonomika přestála bezprecedentní hospodářské sankce Západu mnohem lépe, než se očekávalo. Ale s tím, jak se konečně zpřísňují restrikce na hlavní zdroj peněz Kremlu – ropu – budou nadcházející měsíce ještě tvrdší zkouškou ekonomické pevnosti prezidenta Vladimira Putina.
Ekonomové tvrdí, že sankce na ruská fosilní paliva, které teprve nyní začínají plně platit – například omezení cen ropy – by měly ubírat na výnosech, z nichž se financují vojenské útoky na Ukrajinu. Někteří analytici předpovídají, že v příštích měsících by se mohly objevit známky problémů – napjaté státní finance nebo klesající měna.
Jiní ekonomové však tvrdí, že Kreml má značné rezervy peněz, které sankce nezasáhly, zatímco vazby na nové obchodní partnery v Asii se rychle zformovaly. Podle nich není pravděpodobné, že by Rusku letos došly peníze, ale místo toho bude čelit pomalému pádu do let hospodářské stagnace.
„Bude mít dostatek peněz při jakémkoli rozumném scénáři,“ řekl Chris Weafer, generální ředitel a analytik ruské ekonomiky v poradenské společnosti Macro-Advisory, v nedávné online diskusi pořádané bne IntelliNews.
Rusko bude i nadále přinášet příjmy z ropy, a to i při nižších cenách, takže „na Kreml dnes není vyvíjen žádný tlak, aby tento konflikt ukončil kvůli ekonomickým tlakům,“ řekl.
Zatímco ekonomika balancuje mezi sankcemi a odolností, to, co si mohou běžní Rusové koupit, zůstalo pozoruhodně stejné.
Společnost Apple přestala v Rusku prodávat své produkty, ale Wildberries, největší internetový prodejce v zemi, nabízí iPhone 14 za přibližně stejnou cenu jako v Evropě. Internetový prodejce Svaznoy uvádí Apple AirPods Pro.
Nábytek a domácí potřeby, které zůstaly po odchodu společnosti IKEA z Ruska, jsou vyprodávány na internetových stránkách společnosti Yandex. Kávové kapsle Nespresso došly poté, co je švýcarská společnost Nestlé přestala dodávat, ale jsou k dispozici jejich napodobeniny.
Na etiketách plechovek piv Budweiser a Leffe, které se prodávají v Moskvě, je uvedeno, že je uvařil místní partner společnosti ABInBev – přestože společnost odepsala podíl ve svém ruském společném podniku a dala ho na prodej. V Polsku stáčená cola je stále k dostání, místní „kola“ také.
ABInBev tvrdí, že z tohoto podniku již nedostává peníze a že výroba Leffe byla zastavena. Společnosti Wildberries a Svyaznoy neodpověděly na e-maily s dotazem na jejich zdroje.
Je však jasné, že zboží obchází sankce prostřednictvím dovozu ze třetích zemí, které Rusko netrestají. Například arménský vývoz do Ruska v první polovině roku 2022 vyskočil o 49 %. Čínské chytré telefony a vozidla jsou stále dostupnější.
Automobilový průmysl čelí větším překážkám, aby se přizpůsobil. Západní automobilky, včetně značek Renault, Volkswagen a Mercedes-Benz, zastavily výrobu, prodej se propadl o 63 % a některé továrny převzaly místní subjekty a o jiné se ucházely v tendrech.
Zahraniční automobily jsou stále k dostání, ale je jich mnohem méně a za vyšší ceny, uvedl Andrej Olchovskij, generální ředitel společnosti Avtodom, která má 36 dealerství v Moskvě, Petrohradě a Krasnodaru.
„Dodávky značky Porsche, stejně jako u jiných výrobců, nejsou možné oficiální cestou,“ řekl. „To, co je na trhu, jsou rozptýlené nabídky vozů, které byly dovezeny jednotlivými osobami nebo prostřednictvím spřátelených zemí oficiálními kanály.“
Na rozdíl od evropských automobilek některé koncerny zdaleka nekrachují.
Zatímco 191 zahraničních společností Rusko opustilo a 1 169 na tom pracuje, přibližně 1 223 zůstává a 496 zaujímá vyčkávací postoj, vyplývá z databáze sestavené Kyjevskou ekonomickou školou.
Společnosti čelí veřejnému tlaku ze strany Kyjeva a Washingtonu, ale některé zjistily, že není tak snadné sehnat ruského kupce nebo říci, že prodávají základní zboží, jako jsou potraviny.
Obyvatelé Moskvy mezitím dopad sankcí bagatelizují.
„Možná se mě to ještě nedotklo,“ řekl 63letý důchodce Alexander Jerjomenko. „Myslím, že vydržíme všechno.“
Třiatřicetiletý Dmitrij, který odmítl uvést své příjmení, řekl, že se změnily pouze značky oblečení.
„V historii jsme měli i horší období a zvládli jsme to,“ řekl, ale dodal, že „musíme rozvíjet vlastní výrobu a nebýt závislí na dovozu výrobků“.
Jeden z hlavních důvodů odolnosti Ruska: rekordní příjmy z fosilních paliv ve výši 325 miliard dolarů v loňském roce, kdy ceny prudce vzrostly. Prudce rostoucí náklady pramenily z obav, že válka bude znamenat vážnou ztrátu energie ze strany třetího největšího světového producenta ropy.
Tyto příjmy spolu se zhroucením toho, co Rusko mohlo dovážet kvůli sankcím, přivedly zemi k rekordnímu obchodnímu přebytku – což znamená, že to, co Rusko vydělalo z prodeje do jiných zemí, vysoce převyšovalo jeho nákupy v zahraničí.
Tento příliv pomohl posílit rubl po dočasném propadu po invazi a poskytl peníze na vládní výdaje na důchody, platy a především na armádu.
Kreml již podnikl kroky k ochraně ekonomiky před sankcemi poté, co mu v roce 2014 hrozily určité sankce za anexi ukrajinského poloostrova Krym. Firmy začaly nakupovat součástky a potraviny doma a vláda si vytvořila obrovské hromady hotovosti z prodeje ropy a zemního plynu. Přibližně polovina těchto peněz však byla zmrazena, protože byly drženy v zahraničí.
Tato opatření pomohla otupit předpovědi 11% až 15% propadu ekonomického výkonu. Podle ruské statistické agentury se ekonomika loni snížila o 2,1 %. Mezinárodní měnový fond předpovídá na letošní rok růst o 0,3 %, což není skvělé, ale ani katastrofální.
Velkou změnu by mohly přinést nové energetické sankce. Skupina sedmi velkých demokratických zemí se vyhýbala rozsáhlým sankcím proti ruské ropě z obavy, že zvýší ceny energií a podpoří inflaci.
Řešením bylo omezení ceny ruské ropy směřující do zemí, jako je Čína, Indie a Turecko, na 60 dolarů za barel, které vstoupilo v platnost v prosinci. Minulý měsíc pak přišlo podobné omezení a evropské embargo na moskevskou naftu a další rafinované ropné produkty.
Odhady, jak silně tato opatření zasáhnou, se liší. Experti z Kyjevské ekonomické školy tvrdí, že ruskou ekonomiku čeká v letošním roce „bod zlomu“, protože příjmy z ropy a plynu klesnou o 50 % a přebytek obchodní bilance se propadne na 80 miliard dolarů z loňských 257 miliard dolarů.
Říkají, že k tomu již dochází: Podle Mezinárodní agentury pro energii klesly v lednu příjmy z daní z ropy o 48 % oproti předchozímu roku.
Jiní ekonomové jsou k bodu zlomu v letošním roce skeptičtí.
Moskva by pravděpodobně zvládla i krátkodobý propad příjmů z ropy, uvedl Janis Kluge, expert na ruskou ekonomiku z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky.
Dokonce i snížení ruských příjmů z ropy o třetinu „by bylo vážným zásahem do HDP, ale nezpůsobilo by bankrot státu a nevedlo by ke krachu,“ řekl. „Myslím, že od nynějška hovoříme o postupných změnách v ekonomice.“
Skutečný dopad bude podle něj dlouhodobý. Ztráta západních technologií, jako jsou vyspělé počítačové čipy, znamená, že ekonomika trvale uvízne na nízkém stupni.
Rusko sice úspěšně obnovilo provoz továren po odchodu Západu, „ale obchodní důvody pro výrobu něčeho sofistikovaného v Rusku jsou pryč a už se nevrátí,“ řekl Kluge.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky
