David Goggings - Can’t Hurt Me

Popisuje klíčové životní události tohoto inspirativního sportovce a vojáka a poskytuje fascinující vhled do skutečně soustředěné a nezlomné mysli.

O autorovi
David Goggins je ultramaratonský běžec a bývalý světový rekordman v největším počtu přitažení za 24 hodin. Goggins je také bývalý příslušník amerického námořnictva SEAL, který se zúčastnil aktivní služby ve válkách v Afghánistánu i Iráku.

Co z toho budu mít? Seznamte se s nejodhodlanějším mužem na světě
Tolik z nás se potýká i s tím nejzákladnějším fitness režimem. Vždycky si nějak najdeme výmluvu, abychom po práci nemuseli do posilovny nebo abychom vynechali víkendový běh. Jaké by to ale bylo žít svůj život bez výmluv, že ze sebe nevydáte 100 procent? No, v této knize to zjistíte, protože přesně tak žije autor David Goggins.

Vydáme se na cestu a objevíme neobyčejný životní příběh tohoto neuvěřitelného muže. Dozvíme se, co všechno je potřeba k tomu, aby se člověk stal jedním z nejsilnějších lidí na světě – od traumatického dětství a dvacítky s nadváhou až po jeho úžasnou proměnu v jednoho z nejsilnějších vojáků na světě. Díky drásavé upřímnosti a neuvěřitelným příhodám zjistíme, jak Goggins změnil svůj život a dosáhl téměř nemožného – a jak můžete jeho úspěch napodobit.

Raný život Davida Gogginse poznamenal jeho násilnický a náročný otec
Pro mnoho amerických dětí je dětství bezstarostným obdobím plným her, bezpečí a rodičovské lásky. Bohužel pro Davida Gogginse to tak nebylo.

Narodil se v roce 1975 v New Yorku a nikdy nepoznal prosté radosti dětství. Místo toho byl Goggins od svých šesti let spolu s matkou a starším bratrem otrokem svého tyranského otce Trunnise. Trunnis byl samostatný podnikatel, vlastnil kluziště s diskotékami a jeho pracovní silou nebyl nikdo jiný než jeho mladá rodina.

Téměř každý večer v týdnu bral Gogginsův otec svou ženu a děti na kluziště, kde je nutil neúnavně pracovat až do půlnoci. Ve věku od šesti do osmi let bylo Davidovou prací starat se o brusle. Jeho matka jim vařila večeři na plotně v kanceláři kluziště, a když děti kolem půlnoci konečně skončily s prací, uložila je v kanceláři také ke spánku. Bohužel dunivá hudba z tanečního parketu spánek téměř znemožňovala a Goggins pravidelně usínal ve škole a nedokázal se soustředit na výuku.

Chcete využít této příležitosti?

Zatímco tato vyčerpávající rutina školy a noční práce by byla pro každé malé dítě velmi obtížná, kvůli nechutné brutalitě Gogginova otce byl život téměř nesnesitelný. David byl často svědkem toho, jak jeho otec bil matku řemenem, když si dovolila neposlechnout. Jednou, když David dostal těžkou ušní infekci, se ho odvážila vzít do nemocnice. Trunnis nesnášel utrácení peněz na rodinu, i když bylo ohroženo zdraví jeho dětí. Když se matka vrátila z nemocnice, Trunnis ji zmlátil do bezvědomí. Kdykoli se David pokusil zasáhnout, aby matku ochránil, byl zmlácen také. Často musel skrývat modřiny a vzteklé rudé šrámy, které mu otcův pásek způsobil.

Naštěstí, když bylo Davidovi osm let, se mu podařilo i s matkou od svého trýznitele utéct. Matka otce sladce přemluvila, aby jí dovolil získat kreditní kartu na její jméno, a s pomocí sympatické sousedky naplánovala útěk. Poté, co narychlo opustili Trunnisův dům, odjeli David a jeho matka do malého městečka Brazil v Indianě, kde začali nový život bez Trunnise. Jejich nově nabytá svoboda však byla hořkosladká. Proč? Protože Davidův starší bratr se rozhodl zůstat s jejich otcem, navzdory jeho krutosti, což znamená, že ho David po jejich odjezdu vídal jen málo.

Bohužel ani Davidův život v Indianě by nebyl prost strádání.

David Goggins sice unikl svému násilnickému otci, ale to neznamená, že zbytek jeho dětství byl jednodušší. Na maloměstě v Indianě se po zbytek života potýkal s chudobou a démony minulosti.

Jakmile opadla počáteční euforie z útěku před Trunnisem, museli David a jeho matka čelit nové a kruté realitě: najednou byli chudí. Trunnis odmítal dát své ženě a dítěti víc než almužnu, aby se v novém životě uživili. David s matkou bydleli v obecním bytě, kde platili nájem sedm dolarů měsíčně a živili se její prací na částečný úvazek a sociálními dávkami ve výši 123 dolarů měsíčně.

Jako by chudoba nebyla dostatečně náročná, traumatické následky Davidových raných let se začaly projevovat, když chodil do třetí třídy. Po letech utrpení z rukou otce se u Davida objevilo nervové koktání, začaly mu vypadávat vlasy a části jeho kůže ztratily pigment a změnily barvu. Proč se to stalo? V dospělosti si David uvědomil, že trpí toxickým stresem. Jedná se o jev, při kterém u malých dětí, které byly vystaveny těžkému týrání, dochází k dlouhodobým změnám chemie mozku, což vede k trvalému stavu „bojuj, nebo uteč“. Jinými slovy, David toho zažil tolik, že jeho mozek a tělo byly nyní trvale v pohotovosti před nebezpečím.

Jak David brzy zjistil, ničivým vedlejším účinkem toxického stresu je jeho omezující vliv na dětskou paměť. Když trpí tímto stavem, i to nejnadanější dítě bude mít problém zapamatovat si věci, které se předtím naučilo ve škole.

V Davidově případě to znamenalo, že ho někteří učitelé označili za hloupého. Už tak byl jediným černochem ve třídě a nyní se denně setkával s křikem a posměchem. Tváří v tvář vyhlídce, že ho ze školy úplně vyhodí a umístí do zařízení pro děti se speciálními potřebami, začal David dělat jedinou věc, která ho napadla, aby přežil. Začal podvádět – při psaní domácích úkolů a důležitých standardizovaných testů. Výsledek? Jeho nevšímaví učitelé mu umožnili zůstat ve škole, ale jeho vzdělání tím strašně utrpělo. V pubertě David, aniž by o tom kdokoli věděl, sotva uměl číst….

Goggins změnil svůj život i tělo, aby se stal příslušníkem Navy SEAL

Jednoho rána uviděl Goggins v televizi něco, co navždy změnilo jeho život: dokument o výcviku Navy SEALS. SEALS jsou všeobecně považováni za nejelitnější bojovou jednotku na světě a výcvik SEAL je nejtvrdší na světě – projdou jím jen ti nejlepší.

Když Goggins sledoval rekruty SEAL, jak se prodírají blátem, potem a slzami, byl uchvácen jejich psychickou odolností, odhodláním bojovat přes utrpení a špičkovou fyzickou kondicí.

Najednou se k nim chtěl přidat víc než kdykoli předtím. Několik následujících týdnů strávil Goggins obvoláváním náborových kanceláří námořnictva po celých Spojených státech a prosil o možnost absolvovat výcvik jako příslušník SEAL. Naštěstí existoval výcvikový program otevřený pro bývalé vojenské rekruty, kteří se chtěli znovu stát aktivními tím, že vstoupí do námořnictva. Gogginsovi bylo řečeno, že může tento program využít a zapojit se do výcvikového programu SEAL.

Bohužel se vyskytly dva problémy. Zaprvé, tento program měl být za tři měsíce ukončen. Za druhé, Goggins byl příliš těžký na to, aby se mohl připojit k námořnictvu. Maximální povolená váha byla 191 kg a on měl 297 kg. To znamenalo, že měl méně než tři měsíce na to, aby zhubnul více než 100 kilogramů, pokud chtěl mít nějakou naději, že se pokusí dostat k SEALS.

Goggins se nenechal odradit a dal se do práce. Během následujících tří měsíců si stanovil náročný fitness režim. Každý den vstával v půl páté ráno a okamžitě usedl na dvě hodiny na rotoped. Poté jel do nejbližšího bazénu a absolvoval dvouhodinové plavání. Pak se odebral do posilovny na intenzivní trénink, který zahrnoval kruhový trénink a nejméně pět sérií po 200 opakováních pro všechny hlavní svalové skupiny. Po posilovně zase na několik hodin naskočil na rotoped. Po večeři se opět vrátil na kolo na další dvě náročné hodiny.

Pozoruhodné bylo, že během dvou týdnů zhubl 25 kilogramů a do měsíce začal do svého denního programu přidávat čtyřkilometrové běhy. Když se blížil termín zápisu, byl Goggins v dobré kondici. Zapojil se do programu a podstoupil vyčerpávající tréninkové období, které zahrnovalo pět a půl dne s minimem spánku a absolvování náročných cvičebních cviků, zatímco byl nasáklý vodou a pokrytý pískem. Goggins však zatnul zuby, výcvik absolvoval a nakonec si splnil svůj sen vstoupit do jednotek Navy SEALs.

Závěrečné shrnutí
David Goggins překonal násilné, traumatizující a chudé dětství a jeho snem bylo vstoupit do armády. Poté, co překonal potíže s plaváním a zhubl obrovské množství kilogramů, se z něj nakonec vyklubal supervýkonný příslušník Navy SEAL a úspěšný ultramaratonec. Napodobit jeho úspěch je možné – chce to jen mimořádné množství tvrdé práce a brzké ranní vstávání.

Praktická rada: Překročte pravidlo 40 %

Goggins vymyslel pravidlo 40 procent, protože obvykle se vzdáváme a jdeme domů, když jsme vynaložili jen 40 procent svého potenciálního úsilí. Proč? Inu, existuje část naší mysli, která nás chce ochránit před utrpením a strádáním, a tak nám namlouvá, že už jsme ze sebe vydali všechno, i když ve skutečnosti máme v zásobě ještě 60 procent! Abychom ovládli svou mysl, musíme se přes utrpení přenést a ignorovat hlas v hlavě, abychom mohli pokaždé vydat ze sebe to nejlepší.

Popisuje klíčové životní události tohoto inspirativního sportovce a vojáka a poskytuje fascinující vhled do skutečně soustředěné a nezlomné mysli.O autoroviDavid Goggins je ultramaratonský běžec a bývalý světový rekordman v největším počtu přitažení za 24 hodin. Goggins je také bývalý příslušník amerického námořnictva SEAL, který se zúčastnil aktivní služby ve válkách v Afghánistánu i Iráku.Co z toho budu mít? Seznamte se s nejodhodlanějším mužem na světěTolik z nás se potýká i s tím nejzákladnějším fitness režimem. Vždycky si nějak najdeme výmluvu, abychom po práci nemuseli do posilovny nebo abychom vynechali víkendový běh. Jaké by to ale bylo žít svůj život bez výmluv, že ze sebe nevydáte 100 procent? No, v této knize to zjistíte, protože přesně tak žije autor David Goggins.Vydáme se na cestu a objevíme neobyčejný životní příběh tohoto neuvěřitelného muže. Dozvíme se, co všechno je potřeba k tomu, aby se člověk stal jedním z nejsilnějších lidí na světě – od traumatického dětství a dvacítky s nadváhou až po jeho úžasnou proměnu v jednoho z nejsilnějších vojáků na světě. Díky drásavé upřímnosti a neuvěřitelným příhodám zjistíme, jak Goggins změnil svůj život a dosáhl téměř nemožného – a jak můžete jeho úspěch napodobit.Raný život Davida Gogginse poznamenal jeho násilnický a náročný otecPro mnoho amerických dětí je dětství bezstarostným obdobím plným her, bezpečí a rodičovské lásky. Bohužel pro Davida Gogginse to tak nebylo.Narodil se v roce 1975 v New Yorku a nikdy nepoznal prosté radosti dětství. Místo toho byl Goggins od svých šesti let spolu s matkou a starším bratrem otrokem svého tyranského otce Trunnise. Trunnis byl samostatný podnikatel, vlastnil kluziště s diskotékami a jeho pracovní silou nebyl nikdo jiný než jeho mladá rodina.Téměř každý večer v týdnu bral Gogginsův otec svou ženu a děti na kluziště, kde je nutil neúnavně pracovat až do půlnoci. Ve věku od šesti do osmi let bylo Davidovou prací starat se o brusle. Jeho matka jim vařila večeři na plotně v kanceláři kluziště, a když děti kolem půlnoci konečně skončily s prací, uložila je v kanceláři také ke spánku. Bohužel dunivá hudba z tanečního parketu spánek téměř znemožňovala a Goggins pravidelně usínal ve škole a nedokázal se soustředit na výuku.Chcete využít této příležitosti?Zatímco tato vyčerpávající rutina školy a noční práce by byla pro každé malé dítě velmi obtížná, kvůli nechutné brutalitě Gogginova otce byl život téměř nesnesitelný. David byl často svědkem toho, jak jeho otec bil matku řemenem, když si dovolila neposlechnout. Jednou, když David dostal těžkou ušní infekci, se ho odvážila vzít do nemocnice. Trunnis nesnášel utrácení peněz na rodinu, i když bylo ohroženo zdraví jeho dětí. Když se matka vrátila z nemocnice, Trunnis ji zmlátil do bezvědomí. Kdykoli se David pokusil zasáhnout, aby matku ochránil, byl zmlácen také. Často musel skrývat modřiny a vzteklé rudé šrámy, které mu otcův pásek způsobil.Naštěstí, když bylo Davidovi osm let, se mu podařilo i s matkou od svého trýznitele utéct. Matka otce sladce přemluvila, aby jí dovolil získat kreditní kartu na její jméno, a s pomocí sympatické sousedky naplánovala útěk. Poté, co narychlo opustili Trunnisův dům, odjeli David a jeho matka do malého městečka Brazil v Indianě, kde začali nový život bez Trunnise. Jejich nově nabytá svoboda však byla hořkosladká. Proč? Protože Davidův starší bratr se rozhodl zůstat s jejich otcem, navzdory jeho krutosti, což znamená, že ho David po jejich odjezdu vídal jen málo.Bohužel ani Davidův život v Indianě by nebyl prost strádání.David Goggins sice unikl svému násilnickému otci, ale to neznamená, že zbytek jeho dětství byl jednodušší. Na maloměstě v Indianě se po zbytek života potýkal s chudobou a démony minulosti.Jakmile opadla počáteční euforie z útěku před Trunnisem, museli David a jeho matka čelit nové a kruté realitě: najednou byli chudí. Trunnis odmítal dát své ženě a dítěti víc než almužnu, aby se v novém životě uživili. David s matkou bydleli v obecním bytě, kde platili nájem sedm dolarů měsíčně a živili se její prací na částečný úvazek a sociálními dávkami ve výši 123 dolarů měsíčně.Jako by chudoba nebyla dostatečně náročná, traumatické následky Davidových raných let se začaly projevovat, když chodil do třetí třídy. Po letech utrpení z rukou otce se u Davida objevilo nervové koktání, začaly mu vypadávat vlasy a části jeho kůže ztratily pigment a změnily barvu. Proč se to stalo? V dospělosti si David uvědomil, že trpí toxickým stresem. Jedná se o jev, při kterém u malých dětí, které byly vystaveny těžkému týrání, dochází k dlouhodobým změnám chemie mozku, což vede k trvalému stavu „bojuj, nebo uteč“. Jinými slovy, David toho zažil tolik, že jeho mozek a tělo byly nyní trvale v pohotovosti před nebezpečím.Jak David brzy zjistil, ničivým vedlejším účinkem toxického stresu je jeho omezující vliv na dětskou paměť. Když trpí tímto stavem, i to nejnadanější dítě bude mít problém zapamatovat si věci, které se předtím naučilo ve škole.V Davidově případě to znamenalo, že ho někteří učitelé označili za hloupého. Už tak byl jediným černochem ve třídě a nyní se denně setkával s křikem a posměchem. Tváří v tvář vyhlídce, že ho ze školy úplně vyhodí a umístí do zařízení pro děti se speciálními potřebami, začal David dělat jedinou věc, která ho napadla, aby přežil. Začal podvádět – při psaní domácích úkolů a důležitých standardizovaných testů. Výsledek? Jeho nevšímaví učitelé mu umožnili zůstat ve škole, ale jeho vzdělání tím strašně utrpělo. V pubertě David, aniž by o tom kdokoli věděl, sotva uměl číst….Goggins změnil svůj život i tělo, aby se stal příslušníkem Navy SEALJednoho rána uviděl Goggins v televizi něco, co navždy změnilo jeho život: dokument o výcviku Navy SEALS. SEALS jsou všeobecně považováni za nejelitnější bojovou jednotku na světě a výcvik SEAL je nejtvrdší na světě – projdou jím jen ti nejlepší.Když Goggins sledoval rekruty SEAL, jak se prodírají blátem, potem a slzami, byl uchvácen jejich psychickou odolností, odhodláním bojovat přes utrpení a špičkovou fyzickou kondicí.Najednou se k nim chtěl přidat víc než kdykoli předtím. Několik následujících týdnů strávil Goggins obvoláváním náborových kanceláří námořnictva po celých Spojených státech a prosil o možnost absolvovat výcvik jako příslušník SEAL. Naštěstí existoval výcvikový program otevřený pro bývalé vojenské rekruty, kteří se chtěli znovu stát aktivními tím, že vstoupí do námořnictva. Gogginsovi bylo řečeno, že může tento program využít a zapojit se do výcvikového programu SEAL.Bohužel se vyskytly dva problémy. Zaprvé, tento program měl být za tři měsíce ukončen. Za druhé, Goggins byl příliš těžký na to, aby se mohl připojit k námořnictvu. Maximální povolená váha byla 191 kg a on měl 297 kg. To znamenalo, že měl méně než tři měsíce na to, aby zhubnul více než 100 kilogramů, pokud chtěl mít nějakou naději, že se pokusí dostat k SEALS.Goggins se nenechal odradit a dal se do práce. Během následujících tří měsíců si stanovil náročný fitness režim. Každý den vstával v půl páté ráno a okamžitě usedl na dvě hodiny na rotoped. Poté jel do nejbližšího bazénu a absolvoval dvouhodinové plavání. Pak se odebral do posilovny na intenzivní trénink, který zahrnoval kruhový trénink a nejméně pět sérií po 200 opakováních pro všechny hlavní svalové skupiny. Po posilovně zase na několik hodin naskočil na rotoped. Po večeři se opět vrátil na kolo na další dvě náročné hodiny.Pozoruhodné bylo, že během dvou týdnů zhubl 25 kilogramů a do měsíce začal do svého denního programu přidávat čtyřkilometrové běhy. Když se blížil termín zápisu, byl Goggins v dobré kondici. Zapojil se do programu a podstoupil vyčerpávající tréninkové období, které zahrnovalo pět a půl dne s minimem spánku a absolvování náročných cvičebních cviků, zatímco byl nasáklý vodou a pokrytý pískem. Goggins však zatnul zuby, výcvik absolvoval a nakonec si splnil svůj sen vstoupit do jednotek Navy SEALs.Závěrečné shrnutíDavid Goggins překonal násilné, traumatizující a chudé dětství a jeho snem bylo vstoupit do armády. Poté, co překonal potíže s plaváním a zhubl obrovské množství kilogramů, se z něj nakonec vyklubal supervýkonný příslušník Navy SEAL a úspěšný ultramaratonec. Napodobit jeho úspěch je možné – chce to jen mimořádné množství tvrdé práce a brzké ranní vstávání.Praktická rada: Překročte pravidlo 40 %Goggins vymyslel pravidlo 40 procent, protože obvykle se vzdáváme a jdeme domů, když jsme vynaložili jen 40 procent svého potenciálního úsilí. Proč? Inu, existuje část naší mysli, která nás chce ochránit před utrpením a strádáním, a tak nám namlouvá, že už jsme ze sebe vydali všechno, i když ve skutečnosti máme v zásobě ještě 60 procent! Abychom ovládli svou mysl, musíme se přes utrpení přenést a ignorovat hlas v hlavě, abychom mohli pokaždé vydat ze sebe to nejlepší.